Nizozemci eskortovali tureckou ministryni. Erdogan je chce učit diplomacii

Diplomatická roztržka mezi Nizozemskem a Tureckem eskaluje poté, co Nizozemci ze země eskortovali tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou. Ta se chtěla v sobotu v Rotterdamu setkat s příslušníky místní turecké menšiny a agitovat zde před nadcházejícím tureckým referendem o změně ústavy. Podle řady zahraničních zemí se změnou ústavy stane z Turecka autoritářský systém. Turecký prezident Erdogan Nizozemsku vzkázal, že zaplatí cenu za poškození vzájemných vztahů. Nizozemský premiér Rutte zase míní, že Turecko nerespektuje pravidla. Nizozemci se podle něj nenechají vydírat.

Celá rozepře mezi Amsterdamem a Ankarou začala v pátek, kdy Rotterdam zrušil setkání místní turecké menšiny s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem. Ten Nizozemsku pohrozil sankcemi a nizozemská vláda v reakci na to zakázala jeho letadlu přistát v Rotterdamu. Nizozemské úřady zakázaly i akci turecké ministryně v Rotterdamu. Ta do Nizozemska i přesto přijela, ale místní policie jí zabránila ve vstupu na konzulát. Úřady ji pohlásily za nežádoucí osobu a následně eskortovaly ze země do Německa, odkud přijela.

Podle nizozemské televize NTK chtěla ministryně Kayaová v Rotterdamu „pět minut pohovořit se svými krajany“ o chystaném referendu, které má rozšířit pravomoci tureckého prezidenta. Rotterdamské úřady její žádost zamítly a zabránily jí ve vstupu na turecký konzulát. Pak byla s policejním doprovodem autem eskortována na nizozemsko-německou hranici.

Kayaová na Twitteru napsala, že „celý svět musí zasáhnout proti takovým fašistickým praktikám. Takové jednání vůči ženě nelze tolerovat!“

3 minuty
Nizozemsko vykázalo ze země tureckou ministryni
Zdroj: ČT24

Rutte: Proti informačním mítinkům nic nemáme. Turecká vláda ale nerespektuje pravidla

Nizozemský premiér Mark Rutte k celé věci poznamenal, že jeho vláda nemá nic proti pořádání mítinků, na kterých budou příslušníci turecké menšiny v zemi informováni o blížícím se referendu. „Ale tato setkání nemohou přispívat k napětí v naší společnosti. Každý, kdo se chce těchto akcí účastnit, musí respektovat pokyny úřadů, aby mohl být zajištěn veřejný pořádek a bezpečnost. Je třeba poznamenat, že v tomto ohledu nechce turecká vláda tato pravidla respektovat.“

Mark Rutte
Zdroj: Reuters

Rutte nicméně ujistil, že udělá vše, aby došlo k deeskalaci diplomatického napětí mezi oběma zeměmi, které je nejhorší za poslední roky. „Něco podobného jsem nikdy nezažil, ale my chceme být tou rozumnější stranou. Pokud budou situaci dál vyhrocovat, budeme na to reagovat. Ale uděláme vše, co je v našich silách, aby se situace uklidnila,“ uvedl.

Rutte, který před středečními parlamentními volbami v průzkumech těsně zápolí o vedení s protiislámským politikem Geertem Wildersem, řekl, že nizozemské úřady postupovaly správně, když zabránily tureckým mítinkům, protože představují ohrožení veřejného pořádku. „Nizozemsko se nenechá vydírat,“ řekl.

Ve zhruba sedmnáctimilionovém Nizozemsku podle agentury Reuters žije asi půl milionu přistěhovalců z Turecka a jejich potomků. Většina má dvojí občanství, a tak může hlasovat v obou zemích.

Naučíme Nizozemce diplomacii, slibuje Erdogan

Turecký prezident Erdogan míní, že Nizozemsko musí zaplatit za poškození vzájemných vztahů. „Jistě, zaplatí za to nějakou cenu. Naučíme je mezinárodní diplomacii,“ oznámil.

Šéf turecké diplomacie dodal, že Ankara bude pokračovat v krocích proti Nizozemsku, dokud se Nizozemci neomluví za nynější diplomatickou roztržku.

Cavusoglu se v neděli setkal s novináři krátce před mítinkem ve francouzském městě Mety nedaleko hranic s Německem, kde žije početná turecká menšina. Francouzské úřady ‒ na rozdíl od nizozemských ‒ mítink umožnily s vysvětlením, že akce neohrožuje veřejný pořádek, a tak musí být ve jménu svobody shromažďování povolena.

V sobotu Nizozemsko zakázalo přistát v Rotterdamu tureckému ministrovi zahraničí Mevlütu Cavusogluovi. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vzápětí pohrozil Nizozemsku odvetou a stejně jako při nedávném obdobném sporu s Němci přirovnal nizozemský postoj k počínání fašistů.

Cavusoglu: Evropa se bojí stabilního a svobodného Turecka

Cavusoglu oznámil, že se telefonicky spojil s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem a vyzval ho, aby skoncoval s „ostudným“ chováním Nizozemska vůči tureckým ministrům. Řekl Timmermansovi, který je bývalým nizozemským politikem, že události se „vymkly kontrole“.

Ministr rovněž telefonicky hovořil s šéfkou evropské diplomacie Federikou Mogheriniovou. Turecké státní televizi TRT řekl, že evropské státy chtějí blokovat turecké referendum o rozšíření prezidentských pravomocí, protože se bojí „stabilního, svobodného a nezávislého Turecka“. 

Francouzské ministerstvo zahraničí vyzývá ke zmírnění napětí mezi Tureckem a některými členskými státy Evropské unie. Turecko by se podle Paříže mělo vyhnout provokacím. Kodaň zase doporučila odklad březnové návštěvy tureckého premiéra Binaliho Yildirima v Dánsku.

Policie zasáhla proti demonstrantům

Nedaleko tureckého konzulátu v Rotterdamu se v sobotu večer shromáždila asi tisícovka demonstrantů, kteří proti postupu nizozemských úřadů protestovali. Starosta města Ahmed Aboutaleb v reakci na zvýšené napětí vyhlásil v noci na neděli mimořádná opatření, která rozšiřují pravomoc radnice při potlačování případných nepokojů.

Nizozemská policie zasáhla proti Erdoganovým příznivcům v Rotterdamu
Zdroj: Peter Dejong/ČTK/AP

Proti shromážděným demonstrantům pak zasáhla nizozemská policie na koních. Policisté použili psy a vodní děla, dav demonstrantů odpovídal házením kamenů a zápalných lahví. Podle očitých svědků policisté několik osob zbili obušky.

Bouřlivé přivítání vyhoštěné ministryně v Istanbulu

Turecká vlajka nad nizozemským konzulátem v Istanbulu
Zdroj: Reuters

K protestům došlo v neděli i v Istanbulu. Demonstranti strhli ze zdejšího nizozemského konzulátu nizozemskou vlajku a nakrátko ji nahradili tureckou.

Do Istanbulu se už také po svém vyhoštění z Nizozemska vrátila ministryně Kayaová. Ve vlasti ji přivítal dav lidí s tureckými prapory. „Zacházeli s námi nelidsky a nemorálně. Chovat se takto k ženě a člence vlády je žalostné,“ postěžovala si ministryně.

„Neměli jsme nijak v úmyslu vměšovat se do nizozemských záležitostí. Ale jako držitelka diplomatického pasu nepotřebuji povolení, abych se setkala se svými spoluobčany na našem konzulátu, který je považován za turecké území. Zastavili nás 30 metrů od konzulátu a našemu konzulovi nedovolili vyjít z budovy, aby se s námi mohl setkat. Zadržovali nás pak hodiny,“ vylíčila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 9 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 18 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 36 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...