Nizozemci eskortovali tureckou ministryni. Erdogan je chce učit diplomacii

Diplomatická roztržka mezi Nizozemskem a Tureckem eskaluje poté, co Nizozemci ze země eskortovali tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou. Ta se chtěla v sobotu v Rotterdamu setkat s příslušníky místní turecké menšiny a agitovat zde před nadcházejícím tureckým referendem o změně ústavy. Podle řady zahraničních zemí se změnou ústavy stane z Turecka autoritářský systém. Turecký prezident Erdogan Nizozemsku vzkázal, že zaplatí cenu za poškození vzájemných vztahů. Nizozemský premiér Rutte zase míní, že Turecko nerespektuje pravidla. Nizozemci se podle něj nenechají vydírat.

Celá rozepře mezi Amsterdamem a Ankarou začala v pátek, kdy Rotterdam zrušil setkání místní turecké menšiny s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem. Ten Nizozemsku pohrozil sankcemi a nizozemská vláda v reakci na to zakázala jeho letadlu přistát v Rotterdamu. Nizozemské úřady zakázaly i akci turecké ministryně v Rotterdamu. Ta do Nizozemska i přesto přijela, ale místní policie jí zabránila ve vstupu na konzulát. Úřady ji pohlásily za nežádoucí osobu a následně eskortovaly ze země do Německa, odkud přijela.

Podle nizozemské televize NTK chtěla ministryně Kayaová v Rotterdamu „pět minut pohovořit se svými krajany“ o chystaném referendu, které má rozšířit pravomoci tureckého prezidenta. Rotterdamské úřady její žádost zamítly a zabránily jí ve vstupu na turecký konzulát. Pak byla s policejním doprovodem autem eskortována na nizozemsko-německou hranici.

Kayaová na Twitteru napsala, že „celý svět musí zasáhnout proti takovým fašistickým praktikám. Takové jednání vůči ženě nelze tolerovat!“

Nahrávám video
Nizozemsko vykázalo ze země tureckou ministryni
Zdroj: ČT24

Rutte: Proti informačním mítinkům nic nemáme. Turecká vláda ale nerespektuje pravidla

Nizozemský premiér Mark Rutte k celé věci poznamenal, že jeho vláda nemá nic proti pořádání mítinků, na kterých budou příslušníci turecké menšiny v zemi informováni o blížícím se referendu. „Ale tato setkání nemohou přispívat k napětí v naší společnosti. Každý, kdo se chce těchto akcí účastnit, musí respektovat pokyny úřadů, aby mohl být zajištěn veřejný pořádek a bezpečnost. Je třeba poznamenat, že v tomto ohledu nechce turecká vláda tato pravidla respektovat.“

Mark Rutte
Zdroj: Reuters

Rutte nicméně ujistil, že udělá vše, aby došlo k deeskalaci diplomatického napětí mezi oběma zeměmi, které je nejhorší za poslední roky. „Něco podobného jsem nikdy nezažil, ale my chceme být tou rozumnější stranou. Pokud budou situaci dál vyhrocovat, budeme na to reagovat. Ale uděláme vše, co je v našich silách, aby se situace uklidnila,“ uvedl.

Rutte, který před středečními parlamentními volbami v průzkumech těsně zápolí o vedení s protiislámským politikem Geertem Wildersem, řekl, že nizozemské úřady postupovaly správně, když zabránily tureckým mítinkům, protože představují ohrožení veřejného pořádku. „Nizozemsko se nenechá vydírat,“ řekl.

Ve zhruba sedmnáctimilionovém Nizozemsku podle agentury Reuters žije asi půl milionu přistěhovalců z Turecka a jejich potomků. Většina má dvojí občanství, a tak může hlasovat v obou zemích.

Naučíme Nizozemce diplomacii, slibuje Erdogan

Turecký prezident Erdogan míní, že Nizozemsko musí zaplatit za poškození vzájemných vztahů. „Jistě, zaplatí za to nějakou cenu. Naučíme je mezinárodní diplomacii,“ oznámil.

Šéf turecké diplomacie dodal, že Ankara bude pokračovat v krocích proti Nizozemsku, dokud se Nizozemci neomluví za nynější diplomatickou roztržku.

Cavusoglu se v neděli setkal s novináři krátce před mítinkem ve francouzském městě Mety nedaleko hranic s Německem, kde žije početná turecká menšina. Francouzské úřady ‒ na rozdíl od nizozemských ‒ mítink umožnily s vysvětlením, že akce neohrožuje veřejný pořádek, a tak musí být ve jménu svobody shromažďování povolena.

V sobotu Nizozemsko zakázalo přistát v Rotterdamu tureckému ministrovi zahraničí Mevlütu Cavusogluovi. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vzápětí pohrozil Nizozemsku odvetou a stejně jako při nedávném obdobném sporu s Němci přirovnal nizozemský postoj k počínání fašistů.

Cavusoglu: Evropa se bojí stabilního a svobodného Turecka

Cavusoglu oznámil, že se telefonicky spojil s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem a vyzval ho, aby skoncoval s „ostudným“ chováním Nizozemska vůči tureckým ministrům. Řekl Timmermansovi, který je bývalým nizozemským politikem, že události se „vymkly kontrole“.

Ministr rovněž telefonicky hovořil s šéfkou evropské diplomacie Federikou Mogheriniovou. Turecké státní televizi TRT řekl, že evropské státy chtějí blokovat turecké referendum o rozšíření prezidentských pravomocí, protože se bojí „stabilního, svobodného a nezávislého Turecka“. 

Francouzské ministerstvo zahraničí vyzývá ke zmírnění napětí mezi Tureckem a některými členskými státy Evropské unie. Turecko by se podle Paříže mělo vyhnout provokacím. Kodaň zase doporučila odklad březnové návštěvy tureckého premiéra Binaliho Yildirima v Dánsku.

Policie zasáhla proti demonstrantům

Nedaleko tureckého konzulátu v Rotterdamu se v sobotu večer shromáždila asi tisícovka demonstrantů, kteří proti postupu nizozemských úřadů protestovali. Starosta města Ahmed Aboutaleb v reakci na zvýšené napětí vyhlásil v noci na neděli mimořádná opatření, která rozšiřují pravomoc radnice při potlačování případných nepokojů.

Nizozemská policie zasáhla proti Erdoganovým příznivcům v Rotterdamu
Zdroj: Peter Dejong/ČTK/AP

Proti shromážděným demonstrantům pak zasáhla nizozemská policie na koních. Policisté použili psy a vodní děla, dav demonstrantů odpovídal házením kamenů a zápalných lahví. Podle očitých svědků policisté několik osob zbili obušky.

Bouřlivé přivítání vyhoštěné ministryně v Istanbulu

Turecká vlajka nad nizozemským konzulátem v Istanbulu
Zdroj: Reuters

K protestům došlo v neděli i v Istanbulu. Demonstranti strhli ze zdejšího nizozemského konzulátu nizozemskou vlajku a nakrátko ji nahradili tureckou.

Do Istanbulu se už také po svém vyhoštění z Nizozemska vrátila ministryně Kayaová. Ve vlasti ji přivítal dav lidí s tureckými prapory. „Zacházeli s námi nelidsky a nemorálně. Chovat se takto k ženě a člence vlády je žalostné,“ postěžovala si ministryně.

„Neměli jsme nijak v úmyslu vměšovat se do nizozemských záležitostí. Ale jako držitelka diplomatického pasu nepotřebuji povolení, abych se setkala se svými spoluobčany na našem konzulátu, který je považován za turecké území. Zastavili nás 30 metrů od konzulátu a našemu konzulovi nedovolili vyjít z budovy, aby se s námi mohl setkat. Zadržovali nás pak hodiny,“ vylíčila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 5 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu. Další jsou na cestě

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...