Twitterem proti islámu. Geert Wilders jde do voleb s jediným tématem i listem programu

Premiérem by navíc Wilders, populista s výrazným účesem, nemusel být, ani kdyby stranu premiéra Marka Rutteho porazil. V dolní komoře nizozemského parlamentu je 150 křesel a usednout do nich může prakticky každá strana, která získá více než 0,67 procenta hlasů. A téměř všechny včetně Rutteho Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) ještě před volbami prohlásily, že s Wildersem vládnout nebudou. 

V porovnání s minulými volbami v roce 2012 může Wildersova partaj, jejímž členem je jen on sám, výrazně zvýšit počet mandátů – z 15 křesel může dosáhnout až na 25 a stát se nejsilnější stranou. Před čtyřmi lety strana pykala za to, že Wilders shodil menšinovou vládu Marka Rutteho, kterou PVV podporovala.

Wilders tehdy odmítl podpořit ekonomické škrty. Jenže Nizozemci si v předčasných volbách Rutteho za premiéra zvolili znovu a Wilderse potrestali ztrátou devíti křesel. A možná Rutteho zvolí premiérem i letos. Jeho strana VVD má v průzkumech 16,3 procenta, nad Wildersem vede těsně o šest desetin procenta a Rutte neskrývá ambice znovu stanout v čele vlády.

Volební program na stránce A4

Wilders založil krajně pravicovou Stranu pro svobodu v roce 2006. Navázal s ní na nenávistnou politiku Pima Fortuyna, kterého v roce 2002 zavraždil environmentální aktivista.

V liberalismem proslaveném Nizozemí chce Wilders zakázat Korán, zavřít všechny mešity a preventivně i radikální muslimy a zakázat imigrantům z muslimských států vstup do země. „Ano, mám problém s islámem, je to nová fašistická ideologie,“ tvrdí Wilders o náboženství zhruba čtyř procent lidí ve více než šestnáctimilionovém Nizozemsku. Wilders také podporuje odchod z Evropské unie, nebo alespoň opuštění eurozóny.

Podle nizozemských zákonů musí mít politická strana nejméně dva členy. PVV stačí jen Wilders, druhým členem jeho strany je nadace nesoucí jeho jméno. Wilders tak rozhoduje o každém, kdo by za jeho stranu chtěl kandidovat. Stejně jednoduchý je i jeho volební program, který stěží pokryje jednu stranu formátu A4. 

Voličům to zřejmě příliš nevadí. Nemusí jít přitom jen o méně vzdělané Nizozemce, kteří se obávají islámu, migrantů i změn současného světa, i když podle listu The Financial Times je pro Wildersovu podporu klíčové právě nižší vzdělání jeho voličů.

Podle nizozemského sociologa Koena Damhuise Wilderse podporují tři typy lidí, a ti nejvíce sociálně slabí s nízkým vzděláním, kteří se bojí, že je Evropská unie zbavuje suverenity a muslimové jejich tradic, tvoří jen jednu část.

Wilders má podle něj podporu i těch lidí, kteří považují přistěhovalce za konkurenci na pracovním trhu a myslí si, že muslimové získávají výhody při hledání práce, snadněji dosahují na sociální výhody a byty, zatímco oni sami dostávají od státu jen málo. Třetí skupinu Wildersových voličů pak tvoří ta část střední třídy, která pomoc státům uvnitř i vně Evropské unie vnímá jako zatížení vlastních kapes a jednoduše má pocit, že platí už moc.

Wilders může navíc v průzkumech ještě výrazně překvapit. Stále totiž platí, že lidé ze střední a vyšší sociální třídy se mohou před výzkumníky za svou podporu krajně pravicového populisty stydět a nepřiznat se k ní.

Proti islámu. Nebo proti Čechům a Polákům

Wilders není v politice žádný nováček, v nizozemském parlamentu se pohybuje poslední dvě dekády. Nejprve jako člen liberálů. V dresu VVD prosazoval například zrušení minimální mzdy nebo výrazné omezení sociálních příspěvků.

Pak ale VVD opustil a založil svou Stranu pro spravedlnost. Jeho takřka jediným tématem se stal strach z islámu. Svou kampaň letos v únoru proto zahájil výrokem, v němž Maročany přirovnal ke špíně a obvinil je z islamizace země a podle něj zhoršující se bezpečnostní situace.

Za podněcování nenávisti stanul loni v říjnu jako první nizozemský politik před soudem. Ten ho sice uznal vinným, žádný trest ale podstupovat nemusel.

Wilders oproti svým liberálním letům dnes podporuje brzké odchody do důchodu, snížení plateb zdravotního pojištění a požaduje více peněz na péči o seniory. Podle německého listu Spiegel cílí na lidi, kteří se cítí ošizeni elitami a uprchlíky zároveň.

Když se ale po začátku ekonomické krize zdálo, že islamofobní karta mu nemusí tolik vynášet, soustředil se krátce Wilders i na přistěhovalce z východní a střední Evropy, tedy i na Čechy. Založil například webovou stránku, kde si mohli Nizozemci na lidi z Východu stěžovat.

V roce 2010 podpořil menšinovou vládu liberálů Marka Rutteho a socialistů, ve volbách se tehdy jeho PVV stala třetí nejsilnější stranou. Při klíčovém jednání o potřebných škrtech státu ale Wilders odešel od stolu, a země tak zamířila k předčasným volbám, ze kterých Wilders vyšel oslabený.

Jenže mezitím se situace ve světě změnila. Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině a hybridní válku proti jednotné Evropě, Turecko se proměnilo v autokracii, část Iráku a Sýrie obsadil Islámský stát, Britové rozhodli o odchodu z Evropské unie a Američané si zvolili za prezidenta miliardáře Donalda Trumpa. Obchodník se strachem Wilders chytil druhý dech.

Stejný účes, stejný Twitter. Jako Trump

Právě k Trumpovi, kterého Wilders otevřeně podporuje, ho komentátoři přirovnávají. Stejně jako on má i nizozemský populista nepřehlédnutelný účes a výrazný talent pro komunikaci na Twitteru. Oba tak dokáží obcházet tradiční média a jejich nepříjemné otázky. A obracet se na voliče přímo.

Wildersův profil sleduje více než tři čtvrtě milionu lidí. Zaujal je už v roce 2010, kdy lidem v arabštině popřál šťastné svátky a v novém roce méně islámu. Od té doby počet jeho twitterových fanoušků jen narůstá. Díky tomu jeho strana PVV vede účinnou a poměrně levnou předvolební kampaň.

Když Wilders oznámil, že chce nechat tramvaj v Rotterdamu potisknout svou tváří a nápisem Stop Islam, dopravní podnik s tím nesouhlasil a na polep nepřistoupil. Wilders ale použil vizualizaci a zveřejnil ji na Twitteru. Obrázek se po síti šířil dál, aniž musel Wilders za takovou kampaň platit.

To se straně letos hodí, oproti minulým letům totiž v roce 2016 získala méně peněz od zahraničních dárců než dřív. Jedním z největších podporovatelů PVV i tak zůstala americká nadace Davida Horowitze. Ten stejně jako Wilders útočí na muslimy. V loňském roce od něj nizozemský Trump získal v přepočtu 6,4 milionu dolarů. 

Víc svět znepokojuje Le Penová

Wilderse od roku 2004 hlídá nepřetržitě policejní ochranka a žije na neznámém místě. O svou bezpečnost se bojí kvůli svým výrokům, v nichž napadá muslimy a imigranty. Kvůli bezpečnosti také letos zrušil předvolební mítinky. A to poté, co byl člen jeho ochranky zadržen policií kvůli podezření, že prodával gangu citlivé informace.

I když policejní prezident prohlásil, že Wildersovi kvůli tomu žádné nebezpečí nehrozilo, jeho příznivce zrušení předvolebních setkání nezklamalo. Wilderse, kterému se v dětství vrstevníci smáli kvůli mírně exotickému vzhledu zděděnému po matce původem z Indonésie, o to více jeho podporovatelé považují za mučedníka, který se vzdal své svobody kvůli boji proti islámu. 

Jak ale upozornil v rozhovoru Wildersův bratr, krajně pravicový populista mimo politiku mnoho nemá. „Jeho štěstí záleží na politickém úspěchu,“ uvedl Paul Wilders s odkazem na více než dekádu, po kterou jeho bratr žije pod dohledem ochranky na utajeném místě. 

V Nizozemsku, kde každá vláda složitě vyjednává podporu a musí neustále dělat kompromisy, Wilders voliče svými jednoduchými výroky baví. A přestože se podle některých médií bude 15. března rozhodovat o identitě dosud tolerantní země, Wilders investorům a makléřům vrásky zatím nedělá. Pokud ale ve volbách výrazně uspěje, upřou se jejich pohledy o to silněji na Francii. Wildersův úspěch v zemi, která byla u zrodu Evropské unie, by totiž mohl naznačit, jak si ve francouzských prezidentských volbách povede populistka Marine Le Penová.