Turecký ministr nesměl přistát v Rotterdamu. Erdogan znovu mluví o nacistech

3 minuty
Události: Ankara se kvůli mítinkům dostala do sporu i s Nizozemskem
Zdroj: ČT24

Nizozemsko zakázalo tureckému ministru zahraničí Mavlütu Cavusoglovi přistát v Rotterdamu, kde se chtěl i přes výhrady nizozemských úřadů setkat s místními Turky. Šéf turecké diplomacie přitom předem hrozil „tvrdými sankcemi“, pokud mu nizozemské úřady v cestě zabrání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil zemi odvetou a počínání Nizozemců přirovnal k nacistům a fašistům. Berlín a Amsterdam se stavějí rezervovaně k možnosti, že by v jejich zemích turečtí představitelé agitovali mezi tureckou menšinou před kontroverzním referendem o turecké ústavní novele.

„Můžete zakázat našemu ministrovi zahraničí letět, ale uvidíme, Holandsko, jak po tomto budou vaše letadla létat do Turecka,“ prohlásil Erdogan s tím, že má na mysli „diplomaty, a ne běžné občany“. Za nizozemským postupem vidí „pozůstatky nacismu“ a „fašisty“. Nizozemsko bylo za druhé světové války okupováno německými nacisty.

Mark Rutte
Zdroj: Reuters

Nizozemský premiér Mark Rutte považuje Erdoganovo přirovnání hodně za hranou, jakkoliv prý chápe, že se Ankara zlobí. „Je to samozřejmě šílená poznámka,“ uvedl.

Podle Nizozemců nebyla s Ankarou možná snaha o rozumné východisko

Cavusoglu se chtěl v Rotterdamu zúčastnit shromáždění na podporu nadcházejícího referenda o změně turecké ústavy. Rotterdamský starosta Ahmed Aboutaleb ale v pátek akci zakázal. „Na jakémkoliv veřejném shromáždění ohledně tureckého referenda nebude umožněno vystoupení člena turecké vlády. Já jsem zodpovědný za udržení veřejného pořádku a turecká vláda byla o zákazu informována,“ prohlásil starosta.

Ministr Cavusoglu proto ráno pohrozil „tvrdými sankcemi“, pokud mu nizozemské úřady v cestě zabrání. Nizozemská vláda následně oznámila, že se rozhodla zrušit tureckému letadlu povolení přistát. Vláda se odvolala na bezpečnostní důvody a potřebu zajistit veřejný pořádek a uvedla také, že výhružky tureckými sankcemi znemožnily snahu o rozumné východisko.

2 minuty
Nizozemsko nenechalo přistát letadlo s tureckým ministrem
Zdroj: ČT24

Organizátoři setkání v Rotterdamu vyzvali Turky žijící v Nizozemsku ke klidu. Zákaz je však podle nich „nedemokratický a v rozporu se svobodou shromažďování a svobodou projevu“. Turci podle neoficiálních zdrojů tvoří přibližně 2,5 procenta zhruba sedmnáctimilionové nizozemské populace.

Kroky Nizozemska ohledně Cavusogluovy cesty odsoudil i předseda nejsilnějšího tureckého opozičního uskupení, levicové Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kilicdaroglu: „Ti, kdo brání demokracii, by neměli dělat takové věci. Říkáte si demokrati a pak nepovolíte let tureckého ministra?“ Ankara si předvolala chargé d'affaires nizozemského velvyslanectví, aby protestovala.

Podle turecké agentury Anadolu nyní do Nizozemska zamíří turecká ministryně pro záležitosti rodiny Fatma Betül Sayan Kayaová, která je v Německu. Do Rotterdamu hodlá dojet autem. Její původně plánovaný program v Nizozemsku přitom byl již dříve zrušen.

Vystoupení tureckých představitelů rušili i v Německu

Turečtí politici v posledních dnech zahájili kampaň před dubnovým referendem o změně ústavy, která má v Turecku zavést prezidentský systém. Hlasy voličů se snaží získat i za hranicemi, zejména v Německu, kde žijí podle některých zdrojů zhruba tři miliony Turků. Údajně asi polovina z nich se může referenda účastnit.

Německé místní úřady ale v uplynulých dnech (v obavách o neschopnost zajistit na místě s velkým počtem lidí bezpečnost) zrušily několik mítinků, na nichž měli vystoupit turečtí ministři. Německo si za to vysloužilo tvrdou kritiku prezidenta Erdogana. I v případě Němců použil Erdogan přirovnání k nacistům. Stejně se potom vyjádřili i někteří turečtí ministři včetně Cavusoglua.

Naopak v německém Kolíně nad Rýnem v pátek setkání tureckého ministra mládeže a tělovýchovy s místními Turky proběhlo. „Jsme rádi, že tu můžeme být,“ pronesl ministr Akif Cagatay Kilic německy.

Turečtí politici nemají právo agitovat v cizí zemi, rozhodl soud

Změna tureckého základního zákona udělá z prezidenta prakticky neomezeného vládce. Západní představitelé pohlížejí na navrženou novelu s obavami.

Německý ústavní soud tento týden dospěl k závěru, že Berlín může zakazovat sporná vystoupení tureckých vládních činitelů v Německu. Soudci nejvyšší justiční instance v zemi své stanovisko zdůvodnili tím, že platná ústava ani mezinárodní právo nedávají zahraničním státníkům nárok jezdit do Německa a vykonávat tam své úřední funkce.

  • Rakousko, kde rovněž žije početná turecká menšina, je ještě mnohem tvrdší. Politickou kampaň Ankary chce na svém území úplně zakázat. Ministr vnitra Wolfgang Sobotka kvůli tomu tlačí na změnu zákona o shromažďování. Vídeň by tak mohla zastavit akce, kde podle ní dochází k porušování lidských práv a které ohrožují národní bezpečnost.
  • O zrušení nedělního mítinku s účastí tureckého ministra zahraničí Cavusoglua požádal federální švýcarské úřady kanton Curych. Ve Švýcarsku žije asi 120 000 Turků, většina z nich v kantonech Curych, Aargau, Basilej a Vaud.

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...