Turecký parlament schválil reformu k posílení pravomocí Erdogana

Nahrávám video
Turecký parlament schválil ústavní reformu, má posílit pravomoci prezidenta
Zdroj: ČT24

Turecký parlament v noci na sobotu schválil ústavní reformu, která by měla výrazně posílit prezidentovy pravomoci. Pro změny hlasovaly zhruba tři čtvrtiny přítomných poslanců. Otevřeli tak cestu k uspořádání referenda o ústavních změnách, které by se mělo uskutečnit na jaře. Prezident Recep Tayyip Erdogan tak má šanci zůstat v úřadu až do roku 2029.

Rozhodnutí parlamentu je vítězstvím pro Erdogana, který si udržuje silnou podporu veřejnosti, ačkoli podle kritiků jedná čím dál autokratičtěji, napsala agentura AP.

Hlasování se zúčastnilo 488 z 550 zákonodárců. Pro ústavní změnu se vyslovilo 339 poslanců, 142 bylo proti, pět vhodilo prázdný lístek a dva další hlasy byly označeny za neplatné.

Premiér Binali Yildirim výsledek hlasování přivítal a prohlásil, že rozhodnutí je nyní v rukou tureckého lidu, který jistě učiní správnou volbu. Referendum by se podle vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) mohlo uskutečnit již 26. března, nejpozději se bude konat v polovině dubna.

Dnes jsme jako zákonodárný sbor splnili náš úkol. Teď další fázi svěřujeme do rukou lidu. Bude to jejich rozhodnutí.
Binali Yildirim
turecký premiér

Změna kromě jiného rozšíří parlament ze současných 550 na 600 křesel a volby do něj se budou konat po pěti letech, nikoli po čtyřech, jak tomu bylo dosud. Parlamentní volby se mají konat společně s prezidentskými. Minimální věk pro kandidaturu do parlamentu se sníží ze současných 25 na 18 let.

Prezidentovi by reformy umožnily nahradit premiéra, vybírat si ministry nebo vydávat dekrety – a to bez kontroly parlamentu. Mohl by také nově být členem politické strany i stát v jejím čele.

Opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) připravované změny označují za upevňování autoritářského režimu. Předseda CHP Kemal Kilicdaroglu výsledek hlasování kritizoval s tím, že parlament „předal své vlastní pravomoci“ a „zradil“ dějiny. Slíbil také, že povede „boj za demokracii“, aby změny v referendu neprošly.

Projev tureckého premiéra Binali Yildirima po schválení ústavní změny v parlamentu
Zdroj: Reuters

„Prezident bude mít právo vydávat různá nařízení a v některých případech obejít parlament. Ten v rámci principu rozdělení moci přijde o svou kontrolní funkci,“ říká Serkan Demirtas, šéfredaktor deníku Hürriyet Daily News.

Recep Tayyip Erdogan je v prezidentské funkci tři roky, předtím chod země deset let ovlivňoval jako premiér. Mocenské otěže zkrátil po potlačení neúspěšného červencového převratu, po kterém následovala řada zatykačů. Čistky pokračují i ve státní správě, ve vězení skončilo už přes 36 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 8 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...