Turecký parlament schválil reformu k posílení pravomocí Erdogana

2 minuty
Turecký parlament schválil ústavní reformu, má posílit pravomoci prezidenta
Zdroj: ČT24

Turecký parlament v noci na sobotu schválil ústavní reformu, která by měla výrazně posílit prezidentovy pravomoci. Pro změny hlasovaly zhruba tři čtvrtiny přítomných poslanců. Otevřeli tak cestu k uspořádání referenda o ústavních změnách, které by se mělo uskutečnit na jaře. Prezident Recep Tayyip Erdogan tak má šanci zůstat v úřadu až do roku 2029.

Rozhodnutí parlamentu je vítězstvím pro Erdogana, který si udržuje silnou podporu veřejnosti, ačkoli podle kritiků jedná čím dál autokratičtěji, napsala agentura AP.

Hlasování se zúčastnilo 488 z 550 zákonodárců. Pro ústavní změnu se vyslovilo 339 poslanců, 142 bylo proti, pět vhodilo prázdný lístek a dva další hlasy byly označeny za neplatné.

Premiér Binali Yildirim výsledek hlasování přivítal a prohlásil, že rozhodnutí je nyní v rukou tureckého lidu, který jistě učiní správnou volbu. Referendum by se podle vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) mohlo uskutečnit již 26. března, nejpozději se bude konat v polovině dubna.

Dnes jsme jako zákonodárný sbor splnili náš úkol. Teď další fázi svěřujeme do rukou lidu. Bude to jejich rozhodnutí.
Binali Yildirim
turecký premiér

Změna kromě jiného rozšíří parlament ze současných 550 na 600 křesel a volby do něj se budou konat po pěti letech, nikoli po čtyřech, jak tomu bylo dosud. Parlamentní volby se mají konat společně s prezidentskými. Minimální věk pro kandidaturu do parlamentu se sníží ze současných 25 na 18 let.

Prezidentovi by reformy umožnily nahradit premiéra, vybírat si ministry nebo vydávat dekrety – a to bez kontroly parlamentu. Mohl by také nově být členem politické strany i stát v jejím čele.

Opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) připravované změny označují za upevňování autoritářského režimu. Předseda CHP Kemal Kilicdaroglu výsledek hlasování kritizoval s tím, že parlament „předal své vlastní pravomoci“ a „zradil“ dějiny. Slíbil také, že povede „boj za demokracii“, aby změny v referendu neprošly.

Projev tureckého premiéra Binali Yildirima po schválení ústavní změny v parlamentu
Zdroj: Reuters

„Prezident bude mít právo vydávat různá nařízení a v některých případech obejít parlament. Ten v rámci principu rozdělení moci přijde o svou kontrolní funkci,“ říká Serkan Demirtas, šéfredaktor deníku Hürriyet Daily News.

Recep Tayyip Erdogan je v prezidentské funkci tři roky, předtím chod země deset let ovlivňoval jako premiér. Mocenské otěže zkrátil po potlačení neúspěšného červencového převratu, po kterém následovala řada zatykačů. Čistky pokračují i ve státní správě, ve vězení skončilo už přes 36 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 22 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...