Turecko by po dubnovém referendu o posílení prezidentských pravomocí chtělo uspořádat ještě další plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech. Uvedl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi Ankarou a evropskými státy jsou nyní velmi napjaté.
Ankara o členství v Evropské unii usiluje dlouhé roky. Přístupové rozhovory začaly v roce 2005, ale pokračují velmi pomalu. Důvodem jsou problémy v otázce lidských práv či rozděleného Kypru; republiku vyhlášenou na jeho severní části státy EU na rozdíl od Ankary neuznávají.
V posledních měsících navíc vztahy mezi osmadvacítkou a Tureckem zatížila migrační krize, kdy se kvůli uprchlíkům směřujícím z Blízkého východu na starý kontinent dostala Evropa ve vztahu s Tureckem do submisivní pozice; pro Ankaru totiž regulovaný, či neregulovaný pohyb migrantů mezi tureckými a řeckými břehy představuje sílu pro vyjednávání.
Erdogan: Přístupové rozhovory? Podřídíme se lidu
Komplikace do turecko-evropských vztahů vnesl i nedávny pokus o protierdoganovský puč a následné společenské čistky – a v posledních týdnech také prezidentova rétorika. Před dubnovým referendem, které má posílit pravomoci hlavy státu, totiž Erdogan opakovaně útočí na evropské státy (když Nizozemsko a Německo zrušily několik vystoupení tureckých ministrů na svém území, označil to za „nacistické metody“) i na unijní instituce.
Evropská komise se navíc nechala slyšet, že v případě schválení ústavní novely znovu posoudí status Turecka jako kandidátské země ucházející se o vstup do EU. Nyní přešel do ofenzivy Erdogan a připustil, že by po prezidentském referendu mohlo proběhnout ještě jedno – to o zájmu Turků o Unii.
„Teď nás 16. dubna čeká referendum a pak se můžeme rozhodnout, že uděláme ještě jedno, o přístupových rozhovorech. Podřídíme se čemukoli, co lid vysloví,“ prohlásil. Rozvedl tak nejasnou tezi, kterou oznámil už o dva dny dříve v rozhovoru pro CNN – a sice, že po referendu jeho země ve vztazích s osmadvacítkou přehodnotí vše „od A do Z“.
Turecko si povolalo švýcarského diplomata
Vypjatá atmosféra se v sobotu projevila i ve švýcarském Bernu. Zde proti tureckému prezidentovi demonstrovalo asi pět tisíc lidí, kromě příznivců levice také místní Turci a Kurdové. Poklidný protest na podporu svobody, demokracie a právního státu v zemi, jež se podle demonstrantů mění v autokracii, podpořily i švýcarské odbory.
Turecké ministerstvo zahraničí nad dnešním děním v Bernu vyslovilo nesouhlas a žádá od náměstka švýcarského ambasadora v Ankaře vysvětlení. Vládní média počet protestujících snížila na 250 a uvedla, že mezi nimi byli i zástupci Strany kurdských pracujících považované za teroristickou organizaci.
