Erdogan chystá po referendu „diplomatickou revoluci“

Nahrávám video
Turecko po referendu přehodnotí vztahy s EU
Zdroj: ČT24

Turecko po referendu o ústavních změnách přehodnotí své vztahy s Unií, a to včetně klíčové migrační dohody. Prezident Recep Tayyip Erdogan to řekl v rozhovoru pro televizi CNN Türk. Mezi Ankarou a některými evropskými zeměmi v poslední době panuje napětí kvůli zákazům turecké agitace v řadě měst. Referendum proběhne už 16. dubna.

Vztahy s Evropou se změní od A do Z, oznámil turecký prezident Erdogan. „Můžeme pokračovat v našich ekonomických vztazích s Evropskou unií, ale budeme muset přehodnotit naše politické a administrativní vazby,“ konstatoval. „Diplomatickou revoluci“ prý zahájí Ankara bezprostředně po referendu o ústavních změnách, které by měly posílit prezidentovy pravomoci.

Vztahy Ankary s osmadvacítkou se vyhrotily poté, co Německo a Nizozemsko zakázaly vystoupení několika ministrům turecké vládní strany AKP na svém území. Členové Erdoganovy vlády chtěli před lidovým hlasováním získat na svou stranu příslušníky turecké menšiny.

Prezident to označil za „nacistické metody“. „Dokud budete Erdoganovi říkat diktátor, budu já vás oslovovat takto,“ řekl Erdogan, který odmítl spekulace některých médií, že má v plánu navštívit ještě před referendem Německo osobně.

„Pokud Evropa bude takto pokračovat, žádný Evropan nikde ve světě nebude moci bezpečně jít po ulicích. My, Turecko, vyzýváme Evropu, aby dodržovala lidská práva a demokracii,“ prohlásila před pár dny turecká hlava státu.

Jeho slova vyvolala v Evropě pobouření. Přirovnávání k dobám nacismu několikrát důrazně odmítl Berlín. Šéfce unijní diplomacie musel Erdoganovy výroky osobně vysvětlit turecký velvyslanec při EU. 

Bulhaři na nohou

Do konfliktu s Tureckem se v poslední době dostalo i Bulharsko. Tamní prezident Rumen Radev obvinil Ankaru, že se vměšuje do nedělních předčasných voleb v Bulharsku. Erdogan ale tvrdí, že jen chrání práva místní turecké menšiny. „Máme právo žádat práva pro naše krajany a postavit se na jejich stranu,“ reagoval na výtku turecký prezident.

„Bulharsko nedává, ale ani nepřijímá lekce z demokracie, zvlášť ne od zemí, které nerespektují právní stát,“ uvedl pak Radev.

Přibližně deset procent ze 7,2 milionu bulharských občanů je turecké národnosti. V úterý stovky bulharských nacionalistů několik hodin blokovaly tři hlavní přechody na bulharsko-tureckých hranicích, aby zabránily údajné volební turistice bulharských Turků žijících dlouhodobě v Turecku. Podobný protest má proběhnout i v pátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 mminutou

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...