Turecko po referendu přehodnotí vztahy s EU
Vztahy Ankary s osmadvacítkou se vyhrotily poté, co Německo a Nizozemsko zakázaly vystoupení několika ministrům turecké vládní strany AKP na svém území. Členové Erdoganovy vlády chtěli před lidovým hlasováním získat na svou stranu příslušníky turecké menšiny.
Prezident to označil za „nacistické metody“. „Dokud budete Erdoganovi říkat diktátor, budu já vás oslovovat takto,“ řekl Erdogan, který odmítl spekulace některých médií, že má v plánu navštívit ještě před referendem Německo osobně.
„Pokud Evropa bude takto pokračovat, žádný Evropan nikde ve světě nebude moci bezpečně jít po ulicích. My, Turecko, vyzýváme Evropu, aby dodržovala lidská práva a demokracii,“ prohlásila před pár dny turecká hlava státu.
Jeho slova vyvolala v Evropě pobouření. Přirovnávání k dobám nacismu několikrát důrazně odmítl Berlín. Šéfce unijní diplomacie musel Erdoganovy výroky osobně vysvětlit turecký velvyslanec při EU.
Bulhaři na nohou
Do konfliktu s Tureckem se v poslední době dostalo i Bulharsko. Tamní prezident Rumen Radev obvinil Ankaru, že se vměšuje do nedělních předčasných voleb v Bulharsku. Erdogan ale tvrdí, že jen chrání práva místní turecké menšiny. „Máme právo žádat práva pro naše krajany a postavit se na jejich stranu,“ reagoval na výtku turecký prezident.
Přibližně deset procent ze 7,2 milionu bulharských občanů je turecké národnosti. V úterý stovky bulharských nacionalistů několik hodin blokovaly tři hlavní přechody na bulharsko-tureckých hranicích, aby zabránily údajné volební turistice bulharských Turků žijících dlouhodobě v Turecku. Podobný protest má proběhnout i v pátek.
