Erdogan přitvrdil: Z nacistických praktik obvinil přímo kancléřku Merkelovou

Nahrávám video
Vyhrocené turecko-německé vztahy
Zdroj: ČT24

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli osočil německou kancléřku Angelou Merkelovou z nacistických praktik a dále vyhrotil napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel v reakci uvedl, že Erdogan překročil přípustnou mez.

Mezi oběma zeměmi se rozpoutala ostrá diplomatická pře poté, co německé úřady stejně jako Nizozemsko znemožnily agitovat tureckým ministrům na svém území před dubnovým referendem o posílení Erdoganových pravomocí.

Turecký lídr, který jednání Německa a Nizozemska již dříve přirovnal k praktikám nacistů, v neděli zaútočil přímo na spolkovou kancléřku. „Právě se dopouštíš nacistických praktik,“ použil podle agentury AFP v televizním projevu neformální tykání. „Proti komu? Mým bratrským tureckým občanům v Německu a bratrským ministrům,“ dodal s odkazem na členy své vlády, kteří chtěli mezi německými Turky agitovat za volbu ve prospěch Erdogana.

Šéf německé diplomacie Gabriel kvůli tomu kontaktoval svého tureckého kolegu Mevlüta Çavuşoglu, jemuž dal jasně najevo, že „šokující“ prezidentova slova „překročila meze“. „Jsme tolerantní, ale nejsme hlupáci,“ řekl Gabriel německému deníku Passauer Neue Presse.

Další pokus tureckých ministrů agitovat v Německu

Už dopoledne přitom mluvčí prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin uvedl, že někteří z tureckých ministrů by mohli brzy odletět do Německa. Měli se znovu pokusit před tamními Turky hájit změnu ústavy. 

Podle Erdoganova mluvčího by v Německu mohli uspořádat velké shromáždění. Kalin v rozhovoru v televizní stanici CNN-Türk také prohlásil, že v Evropě je nyní na vzestupu turkofobie, a to úměrně tomu, jak Ankara poukazuje na chyby Západu.

Německý ministr zahraničí Gabriel již v sobotu uvedl, že Turecku se více než kdy dříve vzdálil možný vstup do Evropské unie. Roztržku mezi oběma státy dále prohloubilo i tvrzení šéfa německé rozvědky Bruna Kahla v Der Spiegelu, který zapochyboval, že za zmařeným loňským pokusem o puč části turecké armády je islámský duchovní Fethullah Gülen.

Turecké úřady přitom již řadu měsíců pronásledují tisíce lidí spojovaných s tímto mužem, jehož vydání z USA Ankara požaduje. Gülen všechna obvinění odmítl a pokus o puč odsoudil.

Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin v neděli dopoledne prohlásil, že americký prezident Donald Trump o vydání Gülena Turecku nyní uvažuje. Ankara o to fakticky žádá od červencového puče, ale vláda předchozího prezidenta Baracka Obamy se k tomu neměla.

Ankara po pokusu o převrat zahájila rozsáhlé čistky v armádě, policii a státní správě. Při čistkách bylo propuštěno z práce nebo suspendováno přes 100 tisíc státních zaměstnanců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 8 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...