Rok od dohody s Tureckem: Příchozích migrantů ubylo, desetitisíce jich ale uvízly v Řecku

Nahrávám video

Přesně před rokem podepsala Evropská unie s Tureckem takzvanou migrační dohodu. Od té doby sice výrazně klesl počet běženců přicházejících do unijních států, desítky tisíc lidí ale zůstávají v Řecku a Srbsku. Přerozdělování uprchlíků totiž postupuje pomalu. Další fungování dohody navíc ohrožuje současná roztržka s Tureckem, které už část ujednání pozastavilo.

Turecko se v dohodě zavázalo zastavit příliv migrantů přes moře do Řecka, tedy převzít zpět všechny běžence, kteří nově dorazí na řecké ostrovy v Egejském moři. Cílem bylo odradit je od nebezpečné a mnohdy smrtelné cesty na přetížených pašeráckých člunech.

Tato část ujednání měla nejvýraznější dopad – za rok poklesly podle Evropské komise počty příjezdů o 97 procent. V říjnu 2015 například za jediný den do Řecka dorazilo i deset tisíc osob, nyní je průměrné číslo 47 lidí, plyne ze statistik komise.

Podle dalších údajů připlouvalo přes Egejské moře na člunech před uzavřením dohody kolem padesáti tisíc lidí měsíčně. V období od loňského prosince do letošního února šlo o přibližně 3500 lidí. 

Další část dohody stanovila, že běženci, kteří se dostanou na řecké ostrovy, mají být vraceni do Turecka, pokud nepožádají o azyl nebo je jejich žádost zamítnuta. Výměnou za každého vráceného migranta z Řecka se EU zavázala přijmout uprchlíky z Turecka.

Za rok fungování dohody přijala EU z Turecka podle Evropské komise 3919 žadatelů o azyl. Naprostá většina z nich – 1406 – odešla do Německa. Do Turecka bylo z Řecka vráceno 916 lidí.

Desetitisíce lidí zůstávají v Řecku

Humanitární organizace, mezi nimi například Lékaři bez hranic, varují, že následkem dohody uvízly především v Řecku desetitisíce migrantů. Ti se tam dostali před uzavřením dohody a stále čekají na výsledek azylového řízení.

V Řecku jich uvízlo kolem 62 tisíc, z toho 14 tisíc na ostrovech ve východní části Egejského moře. Dalších zhruba sedm tisíc zůstává v Srbsku.

Z Řecka totiž EU dosud přerozdělila mezi své členské země jen necelých deset tisíc migrantů . Přitom podle původního cíle stanoveného v roce 2015 mělo být do dvou let přesídleno 63 tisíc lidí. Dohromady s migranty z Itálie bylo podle Evropské komise přerozděleno necelých dvanáct tisíc migrantů, podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) necelých patnáct. Do dvou let by to mělo být celkem 160 tisíc osob.

Počty přesídlených migrantů k začátku února 2017:

obrázek
Zdroj: ČT24

Turecko opakovaně hrozí vypovězením

Výměnou za pomoc s migrací slíbila EU Turecku tři miliardy eur (81 miliard korun) poskytovaných přímo na zlepšení situace tří milionů syrských uprchlíků v zemi, ale také obnovení do té doby roky zamrzlých přístupových rozhovorů.

Před Ankarou se také teoreticky otevřela možnost bezvízového styku, se kterou mají ale některé členské země Unie problém. Turci však zatím nedokázali ani splnit podmínky, které si Unie pro zrušení víz klade. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik už ve středu uvedl, že je naprosto jasné, že unijní státy nehodlají vízový režim s Tureckem liberalizovat.

Turecko si také stěžuje, že EU neposkytuje slíbenou finanční pomoc dostatečně rychle. Vadí mu i to, že většina z šesti miliard eur plyne přes nevládní organizace, a ne přímo turecké vládě. Ankara také opakovaně hrozí vypovězením celé smlouvy.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 49 mminutami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 3 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 3 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.