Rok od dohody s Tureckem: Příchozích migrantů ubylo, desetitisíce jich ale uvízly v Řecku

Nahrávám video
Migrační dohoda po roce skřípe
Zdroj: ČT24

Přesně před rokem podepsala Evropská unie s Tureckem takzvanou migrační dohodu. Od té doby sice výrazně klesl počet běženců přicházejících do unijních států, desítky tisíc lidí ale zůstávají v Řecku a Srbsku. Přerozdělování uprchlíků totiž postupuje pomalu. Další fungování dohody navíc ohrožuje současná roztržka s Tureckem, které už část ujednání pozastavilo.

Turecko se v dohodě zavázalo zastavit příliv migrantů přes moře do Řecka, tedy převzít zpět všechny běžence, kteří nově dorazí na řecké ostrovy v Egejském moři. Cílem bylo odradit je od nebezpečné a mnohdy smrtelné cesty na přetížených pašeráckých člunech.

Tato část ujednání měla nejvýraznější dopad – za rok poklesly podle Evropské komise počty příjezdů o 97 procent. V říjnu 2015 například za jediný den do Řecka dorazilo i deset tisíc osob, nyní je průměrné číslo 47 lidí, plyne ze statistik komise.

Podle dalších údajů připlouvalo přes Egejské moře na člunech před uzavřením dohody kolem padesáti tisíc lidí měsíčně. V období od loňského prosince do letošního února šlo o přibližně 3500 lidí. 

Další část dohody stanovila, že běženci, kteří se dostanou na řecké ostrovy, mají být vraceni do Turecka, pokud nepožádají o azyl nebo je jejich žádost zamítnuta. Výměnou za každého vráceného migranta z Řecka se EU zavázala přijmout uprchlíky z Turecka.

Za rok fungování dohody přijala EU z Turecka podle Evropské komise 3919 žadatelů o azyl. Naprostá většina z nich – 1406 – odešla do Německa. Do Turecka bylo z Řecka vráceno 916 lidí.

Desetitisíce lidí zůstávají v Řecku

Humanitární organizace, mezi nimi například Lékaři bez hranic, varují, že následkem dohody uvízly především v Řecku desetitisíce migrantů. Ti se tam dostali před uzavřením dohody a stále čekají na výsledek azylového řízení.

V Řecku jich uvízlo kolem 62 tisíc, z toho 14 tisíc na ostrovech ve východní části Egejského moře. Dalších zhruba sedm tisíc zůstává v Srbsku.

Z Řecka totiž EU dosud přerozdělila mezi své členské země jen necelých deset tisíc migrantů . Přitom podle původního cíle stanoveného v roce 2015 mělo být do dvou let přesídleno 63 tisíc lidí. Dohromady s migranty z Itálie bylo podle Evropské komise přerozděleno necelých dvanáct tisíc migrantů, podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) necelých patnáct. Do dvou let by to mělo být celkem 160 tisíc osob.

Počty přesídlených migrantů k začátku února 2017:

obrázek
Zdroj: ČT24

Turecko opakovaně hrozí vypovězením

Výměnou za pomoc s migrací slíbila EU Turecku tři miliardy eur (81 miliard korun) poskytovaných přímo na zlepšení situace tří milionů syrských uprchlíků v zemi, ale také obnovení do té doby roky zamrzlých přístupových rozhovorů.

Před Ankarou se také teoreticky otevřela možnost bezvízového styku, se kterou mají ale některé členské země Unie problém. Turci však zatím nedokázali ani splnit podmínky, které si Unie pro zrušení víz klade. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik už ve středu uvedl, že je naprosto jasné, že unijní státy nehodlají vízový režim s Tureckem liberalizovat.

Turecko si také stěžuje, že EU neposkytuje slíbenou finanční pomoc dostatečně rychle. Vadí mu i to, že většina z šesti miliard eur plyne přes nevládní organizace, a ne přímo turecké vládě. Ankara také opakovaně hrozí vypovězením celé smlouvy.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rok od migrační dohody
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 29 mminutami

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 3 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 4 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
před 4 hhodinami

Tchajwanská opozice navštívila Čínu, k jednání ale podle vlády nemá mandát

Kontroverze vyvolává na Tchaj-wanu návštěva šéfky opoziční strany Kuomintang v Pekingu. Přestože to ani jedna strana nepotvrdila, Cheng Li-wunová by se v pátek mohla setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Bylo by to poprvé po deseti letech. Tchajwanská vláda, kterou Peking označuje za separatistickou, připomíná, že opozice k jednání nemá mandát. Cesta tchajwanské opoziční vůdkyně do Číny také předchází plánovanému květnovému setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Pekingu, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Británie, Norsko a další spojenci podnikli v severním Atlantiku vojenskou operaci zaměřenou na odstrašení ruských ponorek ohrožujících podvodní kabely a produktovody. Oznámil to dnes podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Společnou akci potvrdila také norská vláda. Ruské velvyslanectví ve Spojeném království se podle agentury TASS proti prohlášení britského ministra ohradilo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...