Zásadní rozdíl mezi prezidentskými systémy fungujícími na Západě a tím, jenž má údajně začít fungovat po referendu v Turecku, je, že v této asijské zemi dochází k odbourání vyvažovacích mechanismů. Ty třeba v USA zabraňují prezidentovi, aby měl zcela neomezenou moc. V Událostech, komentářích to uvedla profesorka politologie Vladimíra Dvořáková. Podle ní tímto způsobem vede cesta od demokracie k nedemokracii.
„Je to dramatické a vystihuje to procesy, které vidíme na východ od našich hranic, v postsovětském prostoru. Jde o posílení pravomocí prezidenta. Zdánlivě to vypadá, že jde o kopie prezidentského či poloprezidentského systému, ale je to založeno na tom, že to odbourává jisté kontrolní mechanismy,“ podotkla Dvořáková, která uvedla jako příklad prezidentský systém v USA.
Tam vyvažování mocí funguje. Například šéf Bílého domu Donald Trump narazil, když vydal své imigrační dekrety, jejichž platnost pak pozastavily federální soudy.
„Ty jsou skutečně nezávislé, soudci jsou tam na doživotí a je to úplně jiná situace. V (Turecku) soudci také budou moci napadnout dekret prezidenta Erdogana, ale ti soudci tam nejsou na doživotí, změnilo se, kdo bude soudce jmenovat. Nemluvě o tom, že skoro tři tisíce soudců bylo po červencovém puči zbaveno funkce,“ prohlásila Dvořáková.
Rozdíl je i v tom, že Erdogana sice může parlament případně odstranit, ovšem jde o jednokomorový parlament volený ve stejnou dobu jako prezident, takže pravděpodobně půjde o jednu kampaň, jež prosadí, aby měl většinu, zatímco v USA jsou dvě komory Kongresu a zákonodárci jsou obměňováni častěji.
Ženíšek: Není čas, aby EU přešlapovala na místě
Zatímco turecká opozice volá kvůli údajným pochybením po zrušení referenda, EU po Ankaře žádá, aby postupovala obezřetně.
„Evropská unie musí k výsledku (tureckého referenda) zaujmout jasné stanovisko. Myslím, že kalkul, přešlapování na místě a přehodnocování, co by se ještě mohlo stát, je přesně to, s čím Erdogan počítá – že to jednotné stanovisko z EU bude trvat nějakou dobu. A mezitím on si bude dělat a povídat směrem k Unii, co chce,“ podotkl expert TOP 09 pro zahraniční politiku Marek Ženíšek.
Pokud jde o Česko, politici se podle něj shodnou na tom, že Turecko do Evropské unie nepatří. „Lišíme se v tom, jak to sdělit na půdě Evropské unie nebo jak silně zastávat toto stanovisko,“ konstatoval Ženíšek s tím, že Evropská rada by nyní formálně zahájit přístupové rozhovory s Tureckem ani nemohla, jelikož země nesplňuje jedno z kodaňských kritérií pokud jde o právní stát, demokracii či ochranu lidských práv a menšin.
„Turecko se samo zříká členství v Evropské unii,“ připomněl Ženíšek s odkazem na Erdoganova slova o tom, jak po referendu zahájí diplomatickou revoluci a výtky, že Brusel neplní svou část dohody. „Neumím si představit situaci, jak by jednotlivé vlády EU doma vysvětlovaly, proč právě chceme Turecko v EU, když o to samo nestojí,“ upozornil 1. místopředseda TOP 09.
- 18článkový reformní balíček spojí moc tří legislativních úseků pod jeden výkonný – s prezidentem v jeho středu.
- Hlava státu bude moci dosazovat ministry, veřejné činitele i téměř polovinu vrchních soudců.
- Reforma umožní prezidentovi vydávat dekrety, vyhlašovat výjimečný stav nebo rozpustit parlament.
- Hlava státu také bude moci mít vazby na svou politickou stranu. Na druhou stranu bude trestně odpovědná.
- Parlament přijde o své právo na interpelace.
- Parlamentní a prezidentské volby budou probíhat současně, každých pět let.
- V případě prosazení změn může Erdogan setrvat v úřadě až do roku 2029.
