Řecký nejvyšší soud nevydá uprchlé vojáky Turecku. Podle justice jim hrozí mučení či smrt

Řecký nejvyšší soud odmítl vydat Turecku osm vojáků, kteří loni v červenci při neúspěšném pokusu o státní převrat uprchli z vlasti. Informují o tom zahraniční agentury. Řecká justice dospěla k názoru, že by vojákům nebyl zajištěn spravedlivý soud a že jim v jejich zemi hrozí mučení či dokonce smrt. Turecko s verdiktem nesouhlasí a považuje ho za politicky motivovaný.

O tureckých vojácích, kteří loni v červenci přiletěli do Řecka vrtulníkem jen několik hodin po pokusu o státní převrat, rozhodovalo v Řecku několik soudů nižší instance. Vždy ale s rozdílným výsledkem. Různým částem skupiny, v níž jsou dva majoři, čtyři kapitáni a dva četaři, buď nařídily deportaci, nebo doporučily azyl.

Případ se v odvolacích řízeních dostal až k nejvyššímu soudu, který teď odmítl vojáky vydat. Zároveň nařídil, aby byli vojáci okamžité propuštěni z vazby.

Policie přivádí uprchlé turecké vojáky k řeckému nejvyššímu soudu
Zdroj: Alkis Konstantinidis/Reuters

Turecké ministerstvo záhy vyjádřilo s rozhodnutím řeckého soudu nesouhlas. Obvinilo ho z porušení mezinárodních pravidel a ze selhání v boji proti mezinárodnímu terorismu. Výrok soudu byl podle ministerstva politicky motivovaný. Ankara bude dál usilovat o vyhoštění svých vojáků, dodala turecká diplomacie.

Podle agentury Anadolu istanbulský soud odpoledne povolil vydat na osm Turků mezinárodní zatykač kvůli údajnému podílu na puči.

Agentura Reuters pak uvádí, že aktuální soudní rozhodnutí zřejmě negativně ovlivní vzájemné vztahy sousedních zemí, které jsou tradičně dost napjaté. Turecké ministerstvo zahraničí už uvedlo, že „důkladně prozkoumá“ dopady soudního výroku na vztahy s Řeckem.

Sto tisíc státních zaměstnanců přišlo v Turecku o svou pracovní pozici

Od nezdařeného převratu uprchlo z Turecka, zejména do Evropy, mnoho tureckých vojáků žádajících o azyl. Ankara totiž od července začala provádět rozsáhlé čistky, během nichž nechala propustit z práce či zbavila úřadu přes 100 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, prokurátorů, policistů nebo učitelů.

Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana viní z pokusu o puč hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. Jeho příznivce Erdoganova vláda pronásleduje dlouhodobě, od července tažení vůči nim ještě zintenzivnila. Proto se někteří, včetně Gülena, domnívají, že puč mohla zosnovat sama vláda, aby tažení vůči svým kritikům ospravedlnila.

  • K pokusu o armádní převrat došlo v noci z 15. na 16. července 2016. Během střetů mezi vzbouřenci a zastánci prezidenta Erdogana zemřelo podle oficiálních údajů 252 lidí.
  • Turecká policie zatkla více než 40 tisíc lidí, přibližně polovina z nich byla obviněna a umístěna do vazby. V armádě bylo zbaveno funkcí více než 1700 důstojníků, včetně asi dvou stovek generálů a admirálů, což je zhruba 40 procent všech generálů a admirálů v zemi. Kvůli pokusu o převrat bylo také zatčeno na 7 tisíc vojáků.
  • V rámci čistek ve státní správě přišlo o práci přes 81 tisíc zaměstnanců včetně soudců, prokurátorů, policistů, úředníků nebo učitelů. Asi pět tisíc z nich dostalo výpověď, zbytek byl dočasně zbaven funkcí. Turecké úřady po pokusu o převrat rovněž nechaly uzavřít 130 médií a zatkly více než 60 novinářů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 45 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled