Rubrika Referendum v Turecku strana 2 z 4

Turecko v nedělním referendu rozhodlo o zavedení prezidentského systému a posílení pravomocí současné hlavy státu Recepa Tayyipa Erdogana. Ten díky všelidovému hlasování povládne zemi na Bosporu až do roku 2029 – a zatímco jeho stoupenci mluví o zajištěné stabilitě, kritici varují před vznikem neformálního sultanátu.

V referendu o zavedení prezidentského systému v Turecku vyslovilo po sečtení téměř sta procent hlasů 51,3 procenta voličů svůj souhlas se změnou ústavy. Prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi změna umožní zůstat ve své funkci až do roku 2029. Hlasování doprovázela vysoká volební účast. Opozice ale vyhodnocování výsledků referenda zpochybňuje a bude žádat o přepočítání až 60 procent hlasů.

Turci se v nedělním referendu vyslovují k navrhované ústavní změně, která zamýšlí posílit prezidentovy pravomoci a změnit politický systém z parlamentního na prezidentský. Takový je záměr stávající hlavy státu, Recepa Tayyipa Erdogana. „Pořádali jsme referenda i v minulosti. Toto je ale o novém správním systému pro Tureckou republiku. Jde o volbu změny a společenské přeměny,“ řekl Erdogan poté, co v Istanbulu odevzdal svůj hlas.

V Turecku začalo referendum o klíčových ústavních změnách. Pokud se pro ně občané vysloví, zásadním způsobem se rozšíří prezidentské pravomoci a politický systém se změní z parlamentního na prezidentský. Jde o zkoušku demokracie v této muslimské zemi. Podle vlády povede posílení pravomocí prezidenta k větší stabilitě, odpůrci ale varují před odklonem k diktatuře v čele s Recepem Tayyipem Erdoganem.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu opět pohrozil, že Ankara odvolá migrační dohodu s EU, pokud Turci nedostanou bezvízový styk s Unií. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik ale v pátek navrhl Evropské unii summit, který by zlepšil jejich vzájemné vztahy.

Turecko by po dubnovém referendu o posílení prezidentských pravomocí chtělo uspořádat ještě další plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech. Uvedl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi Ankarou a evropskými státy jsou nyní velmi napjaté.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli osočil německou kancléřku Angelou Merkelovou z nacistických praktik a dále vyhrotil napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel v reakci uvedl, že Erdogan překročil přípustnou mez.

Celkem 136 žádostí o azyl od držitelů tureckých diplomatických pasů obdrželo Německo od nezdařeného pokusu o vojenský převrat, k němuž došlo v Turecku v polovině července. Ankara žádá Berlín, aby neuděloval azyl vojenským důstojníkům – někteří z nich jsou prý na základnách NATO v Německu.

V Turecku začal soud se 47 lidmi obviněnými z pokusu o zavraždění prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana při zmařeném převratu z července loňského roku. Jde většinou o vojáky, kteří buď zorganizovali nebo se přímo zúčastnili operace, při které bojové komando přepadlo přímořský hotel, v němž byl Erdogan s rodinou během pokusu o puč ubytován.

Největší islámská organizace v Německu DITIB přiznala, že někteří její členové na příkaz Ankary špehovali lidi, kteří podle nich sympatizovali s duchovním Fethullahem Gülenem. Mezi sledovanými bylo například několik učitelů z německých státních škol. Obvinění ze špionáže vyšetřuje spolkové státní zastupitelství.