Rubrika Referendum v Turecku strana 3 z 4

Turecko musí po pokusu o státní převrat z loňského července udržet právní stát a dodržovat lidská práva. V Ankaře to po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem řekla britská premiérka Theresa Mayová. Oba politici také chtějí posílit vzájemné obchodní vztahy svých zemí.

Řecký nejvyšší soud odmítl vydat Turecku osm vojáků, kteří loni v červenci při neúspěšném pokusu o státní převrat uprchli z vlasti. Informují o tom zahraniční agentury. Řecká justice dospěla k názoru, že by vojákům nebyl zajištěn spravedlivý soud a že jim v jejich zemi hrozí mučení či dokonce smrt. Turecko s verdiktem nesouhlasí a považuje ho za politicky motivovaný.

V Istanbulu začal první velký proces s policisty podezíranými ze spoluúčasti na nezdařeném červencovém puči. Před soudem stanulo 29 policistů, kteří jsou obviněni z neplnění rozkazů. Proces se koná za přísných bezpečnostních podmínek v areálu věznice Silivri u Istanbulu.

Turecko ještě nezanevřelo na možnost, že by se jednoho dne stalo členem Evropské unie, prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Zdůraznil přitom, že Ankara má i jiné alternativy. Prezident tak reagoval na krok europarlamentu, jenž minulý týden vyzval ke zmrazenípřístupových jednání EU s Tureckem.

Turecko na základě dekretu propustilo dalších 15 tisíc lidí včetně úředníků, vojáků a policistů a uzavřelo přes 550 institucí včetně charitativních organizací či sdělovacích prostředků. Europoslanci mají během úterý naplánovanou debatu o přístupových jednáních s Ankarou. Očekává se, že se vysloví k možnosti je zmrazit.

Německo je připraveno poskytnout pomoc a případně i azyl tureckým novinářům a vědcům, které perzekuuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V rozhovoru s listem Die Welt to řekl náměstek ministra zahraničí Michael Roth. Podle kancléřky Angely Merkelové se bude německá vláda snažit, aby Ankara dodržovala základní lidská práva a Turci tak o azyl v Německu žádat nemuseli.

Třicítka tureckých diplomatů spolu s rodinami pořádala o azyl v Německu. Důvodem je podle berlínského ministerstva vnitra červencový pokus o puč v Turecku a následné čistky v mnoha resortech. Ankara pronásleduje zejména příznivce hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého viní ze zosnování převratu.

Kvůli vyšetřování potlačeného puče Turecko zadrželo celkem 32 tisíc lidí, oznámil turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag. Další lidé čelí trestnímu stíhání. Turci viní ze zosnování puče duchovního Fethullaha Gülena, který žije ve Spojených státech a jehož příznivce Ankara dlouhodobě pronásleduje.

Během sobotní noci několik stovek vojáků šokovalo Turecko i celý svět pokusem převzít moc. Nejprve se zdálo, že puč je dobře připravený a rebelové kontrolují klíčové oblasti v zemi. Nakonec k převratu nedošlo a povstalci byli zpacifikováni – podle komentátorů neměli dostatečnou podporu ani mezi vojáky, ani u tureckého obyvatelstva.

Povstalecká skupina armády se pokusila převzít moc v Turecku. Do ulic Istanbulu i Ankary vyjely tanky, povstalci zablokovali provoz obou mostů přes istanbulský Bosporský průliv i Atatürkovo letiště. V celé zemi úřady vyhlásily zákaz vycházení, přesto se v ulicích shromáždily davy příznivců i odpůrců puče. Zástupci vlády včetně prezidenta po několika hodinách uvedli, že převrat, který si vyžádal kolem 50 životů, potlačili. Nedopustí prý „pokusy o podrývání demokracie“.