Turecko v EU? Ještě neházíme flintu do žita, naznačil Erdogan

Turecko ještě nezanevřelo na možnost, že by se jednoho dne stalo členem Evropské unie, prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Zdůraznil přitom, že Ankara má i jiné alternativy. Prezident tak reagoval na krok europarlamentu, jenž minulý týden vyzval ke zmrazenípřístupových jednání EU s Tureckem.

Turecko se nepotřebuje stát členem EU za každou cenu, konstatoval už dříve Erdogan. Za alternativu považuje třeba připojení k asijskému bezpečnostnímu bloku, vedenému Ruskem a Čínou, který nese jméno Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO). Ankara už prý jedná s možnými partnery.

SCO měla původně pět členů – Rusko, Čínu, Tádžikistán, Kazachstán a Kyrgyzstán. Později vstoupil také Uzbekistán a o přistoupení mají zájem Indie a Pákistán. Organizace vznikla v roce 2001 jako regionální bezpečnostní blok, který měl čelit šířícímu se radikálnímu islámu a pašování drog z Afghánistánu.

Europoslanci minulý čtvrtek přijali nezávazné usnesení, které doporučuje zmrazit přístupová jednání kvůli postupu Ankary proti údajným účastníkům červencového nezdařeného puče. Usnesení ale počítá s možností rozhovory EU s Tureckem obnovit. Jednání začalo oficiálně v roce 2005.

Erdogan v této souvislosti pohrozil vypovězením klíčové migrační dohody, která počítá s vracením nelegálních migrantů z Řecka zpět do Turecka.

Západu se nelíbí plošné čistky, během kterých Ankara tvrdě postupuje vůči všem, jež podezřívá z vazeb na duchovního Fethullaha Gülena. Ten je v zemi považovaný za strůjce neúspěšného převratu. Gülen, který žije v americkém exilu, nařčení odmítá.

Erdoganův režim podle Evropské unie využívá situace k pronásledování veškeré politické opozice. Zhruba 37 000 lidí už skončilo za mřížemi a více než 110 000 osob bylo propuštěno z práce či přesunuto na nižší pozici.

Roste také napětí mezi Tureckem a Spojenými státy, které jsou jeho hlavním spojencem v NATO. Washington totiž odmítá Gülena Turkům vydat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump na něj vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení války s Ruskem. To napadlo Ukrajinu před téměř čtyřmi lety, země se od té doby agresi brání. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neobsazeného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 38 mminutami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 3 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 4 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 5 hhodinami

V Ženevě skončila první část dalšího jednání o konci ruské války na Ukrajině

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Expanzivní snahy Ruska by s koncem Putina nezmizely, varuje Pavel

Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...