Evropský parlament vyzval ke zmrazení přístupových rozhovorů s Tureckem

Události: Turecko se proti rezoluci europoslanců ohradilo (zdroj: ČT24)

Evropský parlament vyzval ke zmrazení přístupových jednání s Tureckem. Ankara dlouhodobě usiluje o vstup do Evropské unie. Ze strany členských států ovšem čelí tvrdé kritice zejména kvůli dění v zemi po nepodařeném puči. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik rezoluci označil za neplatnou a obvinil parlament, že v případě Turecka postrádá vizi.

V právně nezávazném usnesení EP zároveň vyzval, aby byla ponechána možnost obnovení vstupních rozhovorů po ukončení výjimečného stavu v zemi.

Je to zatím jen výzva vůči Evropské komisi, která zajišťuje ty přístupové rozhovory s Tureckem, a vůči Radě ministrů, která zastupuje členské státy. Ty mohou skutečně rozhodnout o tom, že budou rozhovory zmrazeny. Zatím je to tedy jen jedna z těch tří institucí a není to závazné. Ale je to silný politický signál.
Radko Hokovský
ředitel Think-tank Evropské hodnoty

Přijetí rezoluce předcházela v úterý bouřlivá debata. Poslanci v ní kritizovali dění v Turecku, kde bylo od neúspěšného puče uvězněno zhruba 37 000 lidí a více než 110 000 osob bylo propuštěno z práce či přesunuto na nižší pozici. Naposledy Turecko nově zveřejněným výnosem zbavilo funkcí zhruba 2000 vojáků, 7600 policistů, 400 četníků a přes 5000 úředníků.

Poslanci chtějí s Ankarou jiný druh partnerství, bez členství v Unii

Někteří představitelé členských států EU, hlavně z Rakouska a Dánska, vyzvali k ukončení přístupových rozhovorů s Ankarou, které oficiálně začaly v roce 2005.

Poslanci během debaty s šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou vyzývali, aby Unie začala vztahy s Tureckem budovat znova od základu a uzavřela s ním jiný druh partnerství, než je členství v evropském bloku. Zdůrazňovali také, že důvodem k definitivnímu ukončení přístupových jednání by bylo znovuzavedení trestu smrti, o kterém Ankara uvažuje.

Turecko ovšem Evropské unii také pomáhá s uprchlickou krizí. Na svém území má přes dva a půl milionu uprchlíků ze Sýrie. Od dubna po dohodě s Bruselem brání plavbám člunů do Řecka a přijímá vracené migranty.

Ankara hlasování nebude brát vážně

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už během přípravy rezoluce uvedl, že dokument nemá z jeho pohledu žádnou hodnotu. „Bez ohledu na výsledek toto hlasování nemá v mých očích absolutně žádnou cenu,“ uvedl.

Çelik prohlásil, že EP popřel evropské hodnoty a že Ankara hlasování nebude brát vážně. „Je snadné takto hovořit tam, kam nevkročil terorismus. V době, kdy Turecko, sdílející 1295 kilometrů společné hranice se Sýrií a Irákem, bojuje proti terorismu, se v Evropě místo projevení solidarity vedou nerozumné debaty bez jakékoli vize,“ řekl Çelik.

Je to „neplatná rezoluce, kterou nelze brát vážně,“ dodal na tiskové konferenci, kterou vysílala televize. Doporučil také evropským poslancům, aby vážili slova, pokud hovoří o prezidentovi Erdoganovi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Turecko od léta provádí plošné čistky, během kterých tvrdě postupuje vůči všem, které podezřívá z vazeb na duchovního Fethullaha Gülena. Ten je v zemi považovaný za strůjce neúspěšného převratu. Gülen, který žije v americkém exilu, nařčení odmítá.

Ankara podle Evropské unie využívá situace k pronásledování veškeré politické opozice. Roste také napětí mezi Tureckem a Spojenými státy, které jsou jeho hlavním spojencem v NATO. Washington totiž odmítá Gülena Turkům vydat.

Případ zadržených Čechů se v rezoluci EP nepromítl

Český europoslanec Jan Zahradil na Twitteru informoval, že v závěrečné rezoluci není žádné opatření, které by se týkalo dvou zadržených Čechů v Turecku. Policie je zadržela kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím, jsou obviněni z poskytování zbraní a budou souzeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Speciální vysílání: Trump pošle vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Později Trump zamíří do Bílého domu, chopí se svých pravomocí a podepíše řadu prezidentských dekretů. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
14:41Aktualizovánopřed 1 mminutou

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 1 hhodinou

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin.
13:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump chce mluvit s Putinem, vyšší cla podle médií odkládá

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
07:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Pomst společnosti“ v Číně přibývá, cenzura omezuje i frustraci

Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.
před 3 hhodinami

Česko a Vietnam uzavřely strategické partnerství, chtějí zintenzivnit obchod

Posílení obchodních vztahů, ale také užší spolupráci ve vědě a výzkumu mezi Českem a Vietnamem si slibují premiér Petr Fiala (ODS) a jeho vietnamský protějšek Pham Minh Chinhem od strategického partnerství, na které obě země povýšily své vzájemné vztahy. Politici to oznámili v pondělí po jednání ve Strakově akademii.
před 3 hhodinami

Biden preventivně omilostnil Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil preventivní milosti generálu Marku Milleymu, epidemiologovi Anthonymu Faucimu a členům vyšetřovacího výboru Kongresu a svědkům ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Předpokládá se, že se je snaží ochránit před potenciální „mstou“ nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa.
13:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
06:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...