Evropský parlament vyzval ke zmrazení přístupových rozhovorů s Tureckem

3 minuty
Události: Turecko se proti rezoluci europoslanců ohradilo
Zdroj: ČT24

Evropský parlament vyzval ke zmrazení přístupových jednání s Tureckem. Ankara dlouhodobě usiluje o vstup do Evropské unie. Ze strany členských států ovšem čelí tvrdé kritice zejména kvůli dění v zemi po nepodařeném puči. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik rezoluci označil za neplatnou a obvinil parlament, že v případě Turecka postrádá vizi.

V právně nezávazném usnesení EP zároveň vyzval, aby byla ponechána možnost obnovení vstupních rozhovorů po ukončení výjimečného stavu v zemi.

Je to zatím jen výzva vůči Evropské komisi, která zajišťuje ty přístupové rozhovory s Tureckem, a vůči Radě ministrů, která zastupuje členské státy. Ty mohou skutečně rozhodnout o tom, že budou rozhovory zmrazeny. Zatím je to tedy jen jedna z těch tří institucí a není to závazné. Ale je to silný politický signál.
Radko Hokovský
ředitel Think-tank Evropské hodnoty

Přijetí rezoluce předcházela v úterý bouřlivá debata. Poslanci v ní kritizovali dění v Turecku, kde bylo od neúspěšného puče uvězněno zhruba 37 000 lidí a více než 110 000 osob bylo propuštěno z práce či přesunuto na nižší pozici. Naposledy Turecko nově zveřejněným výnosem zbavilo funkcí zhruba 2000 vojáků, 7600 policistů, 400 četníků a přes 5000 úředníků.

Poslanci chtějí s Ankarou jiný druh partnerství, bez členství v Unii

Někteří představitelé členských států EU, hlavně z Rakouska a Dánska, vyzvali k ukončení přístupových rozhovorů s Ankarou, které oficiálně začaly v roce 2005.

Poslanci během debaty s šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou vyzývali, aby Unie začala vztahy s Tureckem budovat znova od základu a uzavřela s ním jiný druh partnerství, než je členství v evropském bloku. Zdůrazňovali také, že důvodem k definitivnímu ukončení přístupových jednání by bylo znovuzavedení trestu smrti, o kterém Ankara uvažuje.

Turecko ovšem Evropské unii také pomáhá s uprchlickou krizí. Na svém území má přes dva a půl milionu uprchlíků ze Sýrie. Od dubna po dohodě s Bruselem brání plavbám člunů do Řecka a přijímá vracené migranty.

Ankara hlasování nebude brát vážně

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už během přípravy rezoluce uvedl, že dokument nemá z jeho pohledu žádnou hodnotu. „Bez ohledu na výsledek toto hlasování nemá v mých očích absolutně žádnou cenu,“ uvedl.

Çelik prohlásil, že EP popřel evropské hodnoty a že Ankara hlasování nebude brát vážně. „Je snadné takto hovořit tam, kam nevkročil terorismus. V době, kdy Turecko, sdílející 1295 kilometrů společné hranice se Sýrií a Irákem, bojuje proti terorismu, se v Evropě místo projevení solidarity vedou nerozumné debaty bez jakékoli vize,“ řekl Çelik.

Je to „neplatná rezoluce, kterou nelze brát vážně,“ dodal na tiskové konferenci, kterou vysílala televize. Doporučil také evropským poslancům, aby vážili slova, pokud hovoří o prezidentovi Erdoganovi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Turecko od léta provádí plošné čistky, během kterých tvrdě postupuje vůči všem, které podezřívá z vazeb na duchovního Fethullaha Gülena. Ten je v zemi považovaný za strůjce neúspěšného převratu. Gülen, který žije v americkém exilu, nařčení odmítá.

Ankara podle Evropské unie využívá situace k pronásledování veškeré politické opozice. Roste také napětí mezi Tureckem a Spojenými státy, které jsou jeho hlavním spojencem v NATO. Washington totiž odmítá Gülena Turkům vydat.

Případ zadržených Čechů se v rezoluci EP nepromítl

Český europoslanec Jan Zahradil na Twitteru informoval, že v závěrečné rezoluci není žádné opatření, které by se týkalo dvou zadržených Čechů v Turecku. Policie je zadržela kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím, jsou obviněni z poskytování zbraní a budou souzeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 19 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 7 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...