Turecko na základě dekretu propustilo dalších 15 tisíc lidí včetně úředníků, vojáků a policistů a uzavřelo přes 550 institucí včetně charitativních organizací či sdělovacích prostředků. Europoslanci mají během úterý naplánovanou debatu o přístupových jednáních s Ankarou. Očekává se, že se vysloví k možnosti je zmrazit.
Turecko propustilo dalších 15 tisíc lidí a zavřelo stovky institucí včetně médií
Přístupová jednání Turecka znovu tématem jednání europoslanců (zdroj: ČT24)
Nově zveřejněným výnosem Turecko zbavilo funkcí zhruba 2000 vojáků, 7600 policistů, 400 četníků a přes 5000 úředníků. Od července bylo takto propuštěno přes 110 tisíc lidí, ve vězení skončilo zhruba 37 tisíc lidí.
Dekret také oznámil uzavření více než 550 institucí. Ankara uzavřela mimo jiné 18 charitativních organizací a devět sdělovacích prostředků.
Turecko od léta provádí plošné čistky, během kterých tvrdě postupuje vůči všem, které podezřívá z vazeb na duchovního Fethullaha Gülena. Ten je v zemi považovaný za strůjce neúspěšného převratu. Gülen, který žije v americkém exilu, nařčení odmítá.
Erdogan: V armádě, policii a justici jsou stále nutné čistky
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se akceschopnost sítě duchovního Fethullaha Gülena v Turecku podařilo výrazně oslabit. Myslí si ale, že někteří členové sítě stále působí v ozbrojených silách, policii a justici. Proto je podle něj nutné na těchto místech pokračovat v čistkách.
Tvrdý postup tureckých úřadů je terčem kritiky Evropské unie, podle které Ankara využívá situace k pronásledování veškeré politické opozice. Situace vytváří napětí i mezi Tureckem a jeho hlavním spojencem v NATO Spojenými státy. Washington totiž odmítá vydat Turkům Gülena, jak Ankara žádá.
Turecko vydalo zatykač na vůdce syrských Kurdů
Turecké úřady v úterý také vydaly zatykač na desítky lidí včetně spolupředsedy kurdské Strany demokratické unie (PYD), která zastupuje zájmy syrských Kurdů. Turecko ji považuje za teroristickou organizaci, Spojené státy naopak za spojence v boji proti hnutí Islámský stát (IS). Úřady zatykače vydaly v rámci vyšetřování pumového atentátu ze 17. února v Ankaře, oznámila agentura Anadolu.
Europoslanci budou jednat o Turecku
Ve Štrasburku mezitím proběhnou jednání o tom, zda by měla Evropská unie zmrazit přístupová jednání s Tureckem, nebo Ankaře stanovit další podmínky.
Diskuse, která ve čtvrtek vyústí v právně nezávaznou rezoluci, je na pořadu jednání několik dní poté, co dva přední evropští poslanci Evropského parlamentu (EP) zrušili cestu do Turecka.
Elmar Brok
Předseda zahraničního výboru Elmar Brok a zpravodajka pro Turecko Kati Piriová, se měli minulý týden setkat s tureckými činiteli. Ti ale odmítli přijmout Piriovou kvůli její kritice vládního postupu po převratu.
Ona i její kolega kvůli tomu do Turecka nejeli. Předseda EP Martin Schulz pak v prohlášení uvedl, že pro EU je důležité udržovat dialog s Tureckem, ale ne za všech okolností.
Turecko na základě dohody z března zadržuje uprchlickou vlnu a pokud splní požadované podmínky, má od Evropy přislíbený bezvízový styk. I o této souvislosti zřejmě budou europoslanci diskutovat.
Úterní debaty se zúčastní i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která bude s poslanci hovořit také o situaci v Sýrii a na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Europoslanci vyzvali k budování společné obrany EU
Poslanci se už na jednání shodli, že Evropská unie by měla napomoci k lepší spolupráci ozbrojených složek jednotlivých členských států, která by se měla stát prvním krokem k vytvoření společné obranné politiky. Smyslem je, aby mohla Evropa rychleji a rázněji reagovat na reálné hrozby na kontinentu i mimo něj.
Europoslanci v rezoluci navrhli například vznik operačního štábu, jehož cílem by bylo plánovat a velet při řešení krizí, a vytvoření mnohonárodních bojových jednotek. Výhledově by podle nich měly členské státy dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.
Zpravodaj ČT Bohumil Vostal k jednání europoslanců (zdroj: ČT24)