Země Evropské unie se podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka v Bruselu shodly, že je potřeba pokračovat v dialogu s Ankarou. Turecko je podle něj pro EU strategický partner. Chybou by podle něj bylo nyní ukončit přístupové rozhovory, které jsou základní pákou na Turecko.
Zaorálek: Ukončit teď přístupové rozhovory s Tureckem by byla chyba
Lubomír Zaorálek: Turecko odvádí velký kus práce (zdroj: ČT24)
Evropská unie v posledních týdnech tvrdě kritizuje dění v zemi, kde po letním nepodařeném vojenském puči pokračují propouštění ze zaměstnání, zavírání části médií a zatýkání novinářů i opozičních politiků. Naposledy se vůči takovým krokům vymezila minulý týden v pravidelné zprávě týkající se pokroku Turecka v přístupových rozhovorech s Bruselem.
EU je podle českého ministra řadou posledních tureckých událostí jednoznačně a hluboce znepokojena. „Zároveň ale platí, že chceme, aby komunikační kanály zůstaly otevřené. Byť dialog má své limity,“ podotkl Zaorálek. Unijní země se podle něj například shodují, že takovou pomyslnou červenou linií by byla realizace tureckých úvah o znovuzavedení trestu smrti.
Kovář: Pro Turecko je důležitější bezvízový styk než členství v EU (zdroj: ČT24)
Evropská unie a Turecko roky vyjednávají o vstupu země do evropského bloku. Nový impuls rozhovory dostaly na jaře poté, co se s Turky podařilo domluvit způsob, jak výrazně omezit proud migrantů přes turecké území směrem do Řecka a dál do Evropy. Červencový puč a následná vlna represí ale situaci opět zkomplikovaly.
Zaorálek: Turecko si uvědomuje, že Evropu potřebuje
„Jsou si vědomi toho, že Evropa je pro ně významný partner, a to se týká ekonomiky i řešení otázek migrace. Takže není snaha kontakty přerušit nebo je torpédovat,“ uvedl ministr. Stávající dění pokládá za nebezpečnou politickou hru, která je nepříjemná, ale neznamená zvrat zásadního směřování turecké politiky. Proto je podle něj třeba vyhnout se tomu, aby některá emotivní prohlášení vedla k přerušení komunikace.
„Někdo, kdo se uchází o Evropu, musí poslouchat i naše řeči, že je třeba respektovat určitá pravidla,“ poznamenal ministr. Připustil, že případné členství Turecka v EU je v této chvíli „tak trochu vidina“ a dlouhodobý proces. Turecko si je podle něj vědomo také toho, že nesplnilo evropské podmínky pro vízovou liberalizaci, kterou Ankara pro turecké občany opakovaně žádá.
Ministři jednali i o Sýrii či obraně
Ministři zemí Evropské unie se v Bruselu také dohodli na rozšíření sankcí vůči Sýrii. Podpořili i návrhy na posílení schopností EU v oblastech jako je bezpečnost a obrana. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová zdůraznila, že snaha Unie zlepšit své schopnosti v obraně a bezpečnosti nejde na úkor NATO. Silnější obrana EU naopak podle ní Alianci posílí.
„Není to o evropské armádě, není to o budování nějakých velkých evropských velitelství, není to o územní obraně EU. K tomu mají spojenci NATO a ostatní národní obranné schopnosti,“ zdůraznila Mogheriniová.
Ministři zahraničí EU podpořili posílení bezpečnosti a obrany (zdroj: ČT24)
Téma obrany nabylo na důležitosti po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Trump totiž před několika měsíci zpochybnil americké závazky vůči evropským spojencům v NATO. Evropu to zneklidnilo přesto, že diplomaté i ministři zahraničí upozorňují na rozdíl mezi rétorikou v předvolební kampani a zatím neznámou reálnou politikou budoucí Trumpovy administrativy.
Základem nového přístupu EU jsou podle Mogheriniové tři základní úkoly. Prvním je schopnost reakce na vnější konflikty a krize, druhý úkol představuje spolupráce s partnery při budování jejich obranných a bezpečnostních kapacit a třetím úkolem je ochrana EU a jejích občanů.