Europoslanci ve Štrasburku v rezoluci navrhli vznik operačního štábu, jehož cílem by bylo plánovat a velet při řešení krizí, a vytvoření mnohonárodních bojových jednotek. Ozbrojené složky jednotlivých států by měly lépe spolupracovat. To by měl být první krok k vytvoření společné obranné politiky. Smyslem je, aby mohla Evropa rychleji a rázněji reagovat na reálné hrozby v Evropě i mimo ni.
Europoslanci navrhli, jak by mohla fungovat společná obrana EU
Podle autora rezoluce, estonského poslance a bývalého ministra zahraničí Urmase Paeta, není Unie vybavena na to, aby mohla čelit současným hrozbám. „Většina zemí škrtala rozpočty (na obranu) a spolupráce členských zemí v této oblasti je pouze nahodilá. Členské státy rovněž spoléhají na pomoc USA,“ řekl Paet během pondělní debaty.
Zdůraznil, že role Severoatlantické aliance by měla být i nadále klíčová a že plánovaná evropská obranná unie by fungovala jen jako její doplněk. Výhledově by podle europoslanců také měly členské státy dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.
Podle českého europoslance Jana Zahradila z frakce konzervativců a reformistů (ECR) představuje jedinou funkční bezpečnostní strukturu právě NATO. „Proto se musíme v první řadě soustředit na to, abychom plnili závazky vyplývající z našeho členství. Jakékoli vytváření paralelních struktur je nejen nesmyslné, ale přímo nebezpečné,“ sdělil Zahradil.
Někteří poslanci také během debaty uváděli, že militarizace Unie by byla kontraproduktivní a nevedla by k větší bezpečnosti. Rezoluce také žádá, aby se úkolu vytvořit společnou obrannou politiku a zajistit dodatečné finanční zdroje k jejímu uvedení do praxe ujala Evropská rada. Poslanci také podpořili investice do výzkumných projektů, které se vztahují k
záležitostem obrany.
Podle průzkumu si 41 procent Čechů přeje, aby se europarlament prioritně zaobíral obrannou politikou vůči mezinárodním krizím. Stejně to vnímá jen 26 % Francouzů nebo 18 % Španělů.