Představitelé Evropské unie a Turecka se v Bruselu shodli na podobě společné dohody o migraci. Všichni uprchlíci, kteří na řecké ostrovy připlují počínaje nedělí, mají být od 4. dubna vraceni Ankaře, informovala podle agentury AFP německá kancléřka Angela Merkelová. Za každého Syřana mezi nimi by naopak EU měla z Turecka vyzvednout jednoho syrského občana, přičemž přednost budou mít ti, kteří se nepokusili sami překonat Egejské moře.
Dohoda má být způsobem, jak zastavit masivní příliv migrantů z Turecka do Evropy přes Balkán. Předseda Evropské rady Donald Tusk ale na tiskové konferenci na závěr summitu zdůraznil, že pro skutečné řešení uprchlické krize je třeba také zajistit vnější hranici EU a obnovit fungování schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol.
Davutoglu vyjádřil přesvědčení, že dohoda odradí migranty od toho, aby hledali pomoc pašeráků lidí při cestě do Evropy. Zároveň by podle něj měla podpořil legální imigraci. Dohodu označil za spravedlivou k oběma stranám, podle něj se ukazuje, že EU a Turecko mají společnou budoucnost.
„Konečně se snad velmi rychle a správně vyřeší situace několika desítek tisíc lidí, kteří jsou u severní řecké hranice, protože těch se to opatření týkat nebude,“ dodává Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci v Praze.
Řeky čeká herkulovský úkol
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že Řecko čeká při zpracovávání žádostí o azyl a vracení migrantů „herkulovský úkol“. „Potřebujeme relokovat 6000 lidí měsíčně. Předpokládáme, že tohoto čísla dosáhneme, protože členské státy při tomto i při předchozích schůzkách slíbily, že dostojí svým slibům (pomoci),“ řekl. Podle něj 4000 lidí z unijních a mezinárodních úřadů a z Řecka začne „okamžitě“ pracovat na realizaci dohody.
Český premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Praha je připravena Aténám pomoci. „Předpokládám, že už v pondělí na jednání vlády by nás informoval ministr vnitra o tom, jakým způsobem Česká republika bude participovat na posílení technické pomoci Řecku tak, abychom celý ten mechanismus uvedli do života,“ řekl.
Podle dohody by EU měla převzít z Turecka nanejvýš 72 tisíc syrských migrantů. Měla by pro to využít dosud neobsazená místa v již odsouhlasených programech přerozdělování a přesídlování migrantů. Pokud do vyčerpání tohoto počtu míst nepřestanou uprchlíci do Řecka přicházet, bude program zastaven.
Na podobě unijní předlohy textu se premiéři a prezidenti EU shodli krátce po půlnoci. Předseda summitu Donald Tusk s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a s premiérem předsednického Nizozemska Markem Ruttem seznámili Davutoglua s návrhem během dopoledne.
Jednání o dohodě se protáhlo, během dneška se podařilo překonat čtyři hlavní konfliktní body. Největší spor panoval o požadavek Turecka otevřít nové kapitoly přístupových rozhovorů, což blokoval Kypr. Věc je vyřešena slibem, že do konce června bude otevřena kapitola číslo 33 týkající se finančních a rozpočtových opatření. Otevření dalších kapitol v dohodě zmíněno není.
Unie rovněž slíbila, že do týdne bude sestaven seznam projektů, které bude možné rychle podpořit už v rámci loni domluvených tří miliard eur (81 miliard Kč). Po vyčerpání těchto peněz poskytne EU Turecku do roku 2018 podporu ve výši dalších tří miliard eur.
Podařilo se vyřešit i neshody o přesném termínu spuštění mechanismu pro vracení běženců i otázku legality celé věci. Podle dohody se návraty musí dít plně podle unijního i mezinárodního práva a běženci budou posuzováni individuálně, nikoliv plošně.
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová označila zvládnutí migračního proudu přes Turecko za test evropských schopností a kapacit. „Samozřejmě, toto řešení se týká pouze jedné (migrační) cesty a musíme být připraveni na to, že se možná objeví nové cesty,“ upozornila však.
Davutoglu: Pomoct migrantům je náš společný cíl
Davutoglu už ráno prohlásil, že pomoc uprchlíkům i zlepšení vzájemných vztahů EU a Turecka je společným cílem.
„Všechny tyto události ukazují, jak jsou vztahy Turecka a EU a turecké členství důležité nejen pro Turecko a Unii, ale pro (řešení) všech mezinárodních otázek,“ poznamenal Davutoglu. Pro Turecko podle něj migrační krize není otázkou obchodu, ale věcí humanitárního charakteru a evropských hodnot.
„Přijali jsme 2,7 milionu uprchlíků bez nějaké větší pomoci odkudkoliv,“ připomněl turecký premiér. EU a Ankara podepsaly loni v listopadu společný akční plán, v němž se kromě jiného dohodly, že Unie přispěje třemi miliardami eur (81 miliard korun) na zlepšení podmínek syrských uprchlíků v zemi. Turci před jedenácti dny žádali další tři miliardy.
Sobotka: Evropa se nemůže Turecku podbízet
Český premiér Bohuslav Sobotka poznamenal, že Turecko je sice důležitý partner, ale že by se mu evropské společenství nemělo podbízet. Na svém twitterovém účtu také zdůraznil potřebu svobodných médií a dodržování lidských práv.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naopak v projevu přenášeném tureckou televizí řekl, že Evropa by si měla hlavně zamést před vlastním prahem. Podle něj by se EU měla zamyslet nad svým postojem k migrantům, než začne Turecku diktovat, co má dělat. Případné evropské kritice ohledně dodržování lidských práv bude Ankara naslouchat jen v případě, kdy ji bude považovat za korektní, uvedl prezident.
Zatímco se v Bruselu jednalo, turecké úřady zadržely na pevnině i na moři stovky migrantů, kteří se snažili dostat na řecký ostrov Lesbos. Zorganizovaly k tomu rozsáhlou operaci, při níž využily pobřežní stráž i helikoptéry, uvedla agentura Reuters. Kolem 1200 osob, z nichž mnohé byly zadrženy na moři a další v ubytovnách a na silnicích na pobřeží, bylo převezeno na sportovní haly ve městě Dikili. Původně Reuters s odvoláním na úřední zdroje hovořila o 3000 zadržených uprchlících.
