Summit v Bruselu zkomplikovaly nečekané požadavky Turecka

Události ČT: Země EU jednají o migrační krizi, hledají dohodu s Tureckem (zdroj: ČT24)

Lídry států unijní osmadvacítky zaskočily nové požadavky Turecka. Premiér Ahmet Davutoglu přijel na mimořádný summit do Bruselu s tím, že chce další pomoc na zvládání uprchlické krize ve výši tří miliard eur. S mandátem na odsouhlasení nové finanční podpory ale na jednání nejel prakticky žádný stát, uvedl velvyslanec ČR při EU Martin Povejšil.

Mezi nespokojenými s tureckými návrhy byl podle informovaných diplomatů například maďarský premiér Viktor Orbán, kterému vadí především Turky navržený systém „jednoho za jednoho“. Tedy že za každého syrského občana, kterého Ankara převezme zpět z řeckých ostrovů, by EU přijala v rámci rozsáhlého programu přesídlení jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl z Turecka. 

Davutoglu partnerům z EU předložil „nové návrhy“ podle Financial Times na poslední chvíli. „Známe v tuto chvíli požadavky Turecka i to, co nabízí. S tím se nepochybně dá nějak pracovat a dá se hledat kompromis. Jsem si ale celkem jistý, že celkové řešení nebudeme schopni nalézt dnes,“ uvedl během přerušeného jednání velvyslanec ČR při EU Martin Povejšil v rozhovoru v Událostech, komentářích.

Šéfové států a vlád unijní osmadvacítky měli tureckého ministerského předsedu Ahmeta Davutoglua seznámit se svou reakcí na jeho návrhy během plánované společné večeře. Ta byla ale zrušena. Jak cituje Reuters jednoho z diplomatů, státy neměly dostatečný čas se na nové požadavky připravit.

Pracujeme společně – bok po boku – pro budoucnost našeho kontinentu.
Ahmet Davutoglu
turecký ministerský předseda

Turci žádají další tři miliardy eur k už loni dohodnuté stejné částce, rychlejší zjednodušení vízové povinnosti a otevření nových kapitol přístupových rozhovorů. Zároveň Turecko chce, aby dříve slíbené tři miliardy eur obdrželo na svůj účet už během pondělí, respektive po dnešním summitu. Zaznívaly ale i hlasy, že by mohla turecká strana požadovat v souhrnu až dvacet miliard.

Někteří evropští diplomaté přirovnávají jednání k obchodování na tureckých tržnicích. Říkají, že Ankara schválně žádá mnohem více, aby to EU v první fázi mohla odmítnout a aby potom nastal dlouhý proces smlouvání.
Radka Zítková
redaktorka ČT

Kámen úrazu vidí bývalý velvyslanec a prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar i v otázce bezvízového styku. „Je politicky smrtelné na něco takového přistoupit, a to jak v danou chvíli, tak s potenciálními možnými dalšími problémy. Představte si, že se naplno rozhoří turecko-kurdský spor a Kurdové budou po nějakých vojenských střetech prchat v milionech do Evropy a bude to umožněno i na základě bezvízového styku,“ upozornil.

Turci přišli také s požadavkem na dohodu o rozsáhlém programu přijímání syrských uprchlíků z Turecka zeměmi EU, která by souvisela právě s tureckou ochotou brát zpět migranty, kteří se pokoušejí dostat na řecké ostrovy v Egejském moři. Analytik Břetislav Tureček upozorňuje, že nebude jednoduché řešit na tureckém územi, kdo má nárok na azyl v Evropě, „když to nedokážeme efektivně rozřešit ani tady“. 

Turecký návrh s přebíráním uprchlíků z řeckých ostrovů ale počítá s tím, že opatření bude dočasné, odůvodněné jen humanitárními ohledy a EU by je financovala. EU by ovšem měla z dotyčných ostrovů nejprve odvézt všechny migranty, kteří se na nich nyní nacházejí. Repatriací se tak má začít využívat až vůči lidem, kteří se na ostrovy dostanou od dohodnutého data. Turci by na ostrovy Lesbos, Chios, Samos, Leros a Kos umístili potřebný počet svých styčných důstojníků, aby celá operace mohla hladce fungovat.

Aby Turecko zabránilo proudu dalších uprchlíků směřujících přes Egejské moře dál do Evropy, potřebuje podle Davutoglua kapacity Severoatlantické aliance a pomoc Evropské unie. „Doufáme, že můžeme dosáhnout humanitárního přístupu zaměřeného na výsledek v jednání s EU,“ dodal.

Plnění listopadové dohody s Tureckem

Evropští lídři si s tureckým premiérem Davutogluem podle dřívějšího vyjádření českého premiéra Bohuslava Sobotky musejí vyjasnit vzájemné pozice a potvrdit, že budou plnit akční plán, na němž se shodli loni v listopadu. Ten předpokládá, že Turecko zajistí snížení počtu běženců, kteří připlouvají do Řecka přes Egejské moře. 

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, turecký premiér Ahmet Davutoglu, předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf Evropského parlamentu Martin Schulz
Zdroj: ČTK/AP/Francois Lenoir

Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila potřebu spolupráce s Ankarou v oblastech ochrany hranic či boje s nelegální migrací. „Chceme dosáhnout výrazného snížení počtu migrantů. Nejen v některých zemích, ale ve všech státech, to znamená i v Řecku. K tomu je potřeba trvalé řešení,“ poznamenala po příchodu na jednání.

Ochrana našich vnějších hranic a omezení ilegální migrace je možné jen ve spolupráci s Tureckem.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Vazby mezi EU a Tureckem hrají podle německé kancléřky v migračních záležitostech klíčovou roli, je proto třeba vyhnout se jednostranným krokům. EU od loňského listopadu sází ve snaze o výrazné snížení počtu migrantů, kteří přes moře připlouvají na řecké ostrovy, právě na spolupráci s Tureckem. „Ochrana našich vnějších hranic a omezení ilegální migrace je možné jen ve spolupráci s Tureckem,“ zopakovala Merkelová.

Angela Merkelová s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem
Zdroj: Guido Bergmann BPA/ČTK/DPA

Návrh na uzavření balkánské trasy Merkelová odmítla

Návrh závěrů summitu počítal i s uzavření balkánské trasy. „Pokládám za důležité, abychom se dnes dohodli a vyslali signál, že balkánská trasa je uzavřena. Je důležité, aby to slyšeli jak pašeráci lidí, tak aby se to dostalo i k lidem v uprchlických táborech, kteří přemýšlí o tom, že by šli do Evropy. Evropané musí jasně říci, že takhle už to dál nejde,“ uvedl český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před jednáním na summitu Evropské unie a Turecka. Kancléřka Angela Merkelová ale později vystoupila a návrh odmítla.

Sobotka: Musíme se dohodnout a vyslat signál, že balkánská trasa je uzavřená (zdroj: ČT24)
Evropa musí vyslat jasný signál, že balkánská trasa už není průchozí, že se situace oproti loňskému roku změnila a že evropské státy byly schopné koordinovaně reagovat.
Bohuslav Sobotka

Sobotka upozornil, že už postupně začíná k uzavírání balkánské trasy docházet v důsledku rozhodnutí Rakouska, setkalo se to však s kritikou například z řecké strany. „Je důležité země v oblasti západního Balkánu včetně Makedonie, ale také Bulharska silněji podpořit, Česká republika je tam hodně aktivní a současně je potřeba pomoct Řecku, kde se v tuto chvíli hromadí uprchlíci, kterým už je zabráněno, aby pokračovali dál do středu Evropy,“ dodal.

Připustil, že uzavřením balkánské trasy se zvýší tlak na Řecko. Musí tak podle něj být rovněž vyslán signál Řecku, že mu Evropa pomůže, a to jak personálně, tak finančně. Koncentrace uprchlíků v Řecku by také měla zrychlit plné spuštění relokací uprchlíků podle kvót, na nichž se členské země dohodly minulý rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Podněstří hlásí plánované výpadky elektřiny, podle médií odmítlo pomoc Moldavska

Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc obyvatel, oznámily v pátek plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Region od prvního dne nového roku bolestivě pociťuje přerušení ruských dodávek plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Podle webu Politico vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu i na humanitární pomoc.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soudce oznámí trest pro Trumpa za týden, nejspíše ho nepošle za mříže

Nastupující americký prezident Donald Trump si 10. ledna vyslechne trest v případu falšování finančních záznamů okolo platby za mlčení pornoherečce, oznámil newyorský soudce, který na kauzu dohlíží. Podle agentur AP a Reuters při tom dal najevo, že odsouzenému politikovi neuloží vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Johnson obhájil post předsedy americké sněmovny, dva republikáni změnili své hlasy

Republikán Mike Johnson v pátek obhájil funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů po nezvykle dlouhém hlasování, při němž nejdříve nezískal dostatečnou podporu. Nakonec však uspěl poté, co dva jeho straničtí kolegové změnili svůj hlas. Vyhnul se tak výraznějším komplikacím na úvod nového funkčního období sněmovny. Americká média nicméně podotýkají, že jej v nejbližších týdnech a měsících čekají další velké výzvy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko slavnostně přebralo předsednictví v Radě EU

Ve varšavském Velkém divadle–Národní opeře zahájili v pátek večer představitelé Polska slavnostně své předsednictví v Radě Evropské unie (EU). Na ceremonii vystoupil s projevem polský premiér Donald Tusk a nový předseda Evropské rady António Costa. Tusk prohlásil, že má „Evropa štěstí, že v těžkém historickém okamžiku bude předsednictví vykonávat Polsko“. Poláci se ujali vedení Evropské unie 1. ledna po Maďarech.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Jednání o trojkoalici v Rakousku ztroskotala, dvě strany ale rokují dál

Rakouští lidovci (ÖVP) a sociální demokraté (SPÖ) se dohodli na pokračování povolebních koaličních vyjednávání. Učinili tak poté, co ztroskotaly rozhovory o vzniku trojkoalice s liberálním hnutím NEOS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Letiště po celém Německu hlásila problémy kvůli poruše policejního systému

Letiště po celém Německu v pátek hlásila problémy s odbavováním cestujících, které způsobila porucha počítačového systému spolkové policie. Informoval o tom deník Bild. Večer se pak situace začala vracet k normálu. Podle agentury DPA se problémy týkaly kontroly pasažérů při vstupu ze zemí mimo schengenský prostor. Na různých letištích byly přitom vzniklé komplikace různé – Düsseldorf hlásil dlouhé fronty, v Berlíně či Mnichově se ale netvořily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Francouzský vězeň, který držel rukojmí, se vzdal policii

Trestanec, který ve věznici v Arles na jihu Francie držel rukojmí, se po několika hodinách vzdal policii. Zadržovaní lidé jsou opět na svobodě. Vězeň už dříve propustil zadržovaného lékaře.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Jihokorejští vyšetřovatelé se pokusili zatknout prezidenta. Neprošli přes ochranku

Jihokorejští vyšetřovatelé a policisté se v pátek bez úspěchu pokusili v sídle prezidenta Jun Sok-jola o jeho zatčení kvůli tomu, že se v prosinci snažil zavést stanné právo. Jejich záměr, který je podle prezidentových advokátů nezákonný, překazila prezidentská ochranná služba.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...