Summit EU se shodl na společné pozici k dohodě s Tureckem

Prezidenti a premiéři členských zemí EU našli společnou pozici k dohodě s Tureckem o migraci. Po několikahodinovém jednání dostali účastníci summitu k dispozici kompromisní text návrhu, který se ale podle unijních činitelů příliš nelišil od toho, který jim byl předložen původně. Předseda Evropské rady Donald Tusk návrh dohody v pátek  ráno představí tureckému premiérovi Ahmetu Davutogluovi. Ten předem upozornil, že nepodepíše nic, co by z jeho země udělalo vězení pro uprchlíky.

On-line přenos

Summit EU 17/3

  • 1:24

    To je prozatím poslední informace. Jednání v Bruselu budou pokračovat v pátek ráno. Děkujeme za pozornost.

  • 1:17

    Premiér Bohuslav Sobotka poznamenal, že summit Tuskovi "definoval mandát" pro závěrečnou fázi jednání s tureckou stranou.

  • 1:13

    Merkelová nečeká, že jednání s tureckým premiérem bude snadné. Kancléřka potvrdila, že země Unie zatím nestanovily datum, kdy by mělo začít vracení migrantů do Turecka.

„Pracovní večeře skončila,“ oznámil na Twitteru krátce po půlnoci Tuskův mluvčí Preben Aamann.

Šéfové států a vlád unijní osmadvacítky přibližně od čtvrteční jedenácté hodiny večerní diskutovali o upravené podobě návrhu. Podle zpravodaje ČT v Bruselu Bohumila Vostala pochází kompromisní návrh od Donalda Tuska.

Změny proti předchozí verzi nejsou ale podle diplomatů zásadní. Zohledňují prý jednání velvyslanců zemí Unie ve středu večer a také „průběžné kontakty s Ankarou“. Dokument se nyní prý zmiňuje například o Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v souvislosti s návraty z Řecka a zdůrazňuje „individuální“ posuzování azylových žádostí.

Nebude-li mít turecký premiér Davutoglu k textu výhrady, sejde se po ranním jednání s Tuskem i se všemi svými evropskými partnery a věc uzavře. V opačném případě ale není vyloučeno další kolo jednání.

Skupinová fotka účastníků summitu EU
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Turci před deseti dny překvapili EU návrhem, že převezmou zpět všechny migranty z řeckých ostrovů. Za každého Syřana mezi nimi by měla EU naopak převzít jednoho syrského uprchlíka z Turecka s právem na azyl. 

Unie k tomu plánuje využít 18 000 míst z loni odsouhlaseného programu přesídlování syrských uprchlíků do EU. Také by mělo být možné použít 54 000 míst z plánu přerozdělit uprchlíky mezi členské země.

Pokud systém nebude po dosažení těchto 72 000 míst fungovat, bude podle diplomatů čas na jeho přehodnocení. Obavy panují také z řecké schopnosti velmi rychle začít zvládat výraznou administrativní a justiční zátěž, kterou bude masivní vracení lidí do Turecka znamenat.

Pokud ale vše fungovat bude a uprchlíci do Řecka přijíždět přestanou, měl by pro přesídlení začít být využíván také následný další přesídlovací program, ke kterému by se země EU hlásily dobrovolně. Česko je mezi zeměmi, které odmítají kvůli dohodě s Tureckem zvyšování svých už dohodnutých závazků.

Merkelová po summitu o migraci
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Německá kancléřka Angela Merkelová po dosažení unijní shody upozornila, že následné jednání s tureckým premiérem Davutogluem nebude snadné. „Celkově byla diskusní atmosféra velmi konstruktivní. Všichni byli jednotní v tom, že bychom měli směřovat své úsilí k tomu, abychom dosáhli dohody s Tureckem,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci. Unijní lídři podle ní pověřili Tuska, aby byl v jednáních s Davutogluem neústupný, ale aby rozhovory zároveň vedl s orientací na dosažení výsledku.

Datum začátku vracení běženců zatím není dáno

Merkelová dodala, že termín pro začátek vracení běženců zatím nebyl stanoven. „I když není dohoda na tom, kdy přesně by se mělo začít, rozumíme si v tom, že by to mělo být opravdu rychle,“ řekla. „Samozřejmě víme, že kdyby to trvalo příliš dlouho, vyvolalo by to silný přitažlivý efekt (pro příchod dalších migrantů do Řecka),“ doplnila.

„Snažíme se, aby návrh byl maximálně konkrétní a umožnil nám v dohodě stanovit konkrétní datum, kdy dojde k zahájení návratu všech uprchlíků, kteří se nelegálně dostanou do Řecka, zpátky do Turecka,“ uvedl český premiér Bohuslav Sobotka.

Kypr je připraven dohodu vetovat

S plánem turecká strana spojila některé další požadavky a kyperské odmítání zmínek o možnosti otevřít nové kapitoly vlekoucích se přístupových rozhovorů EU s Ankarou může dohodu ohrozit. Kyperský prezident agentuře Reuters potvrdil, že bude dohodu vetovat, „pokud to bude nutné.“

Turci žádají rovněž rychlejší bezvízový styk s Unií a více peněz na podporu syrských uprchlíků přímo v Turecku. 

Davutoglu před odletem z Ankary varoval, že nepřistoupí na nic, co by z jeho země udělalo „vězení pro uprchlíky pod otevřeným nebem“. Vidí  prý určité potíže ve splnění podmínek dohody ze strany EU, věří ale v pozitivní výsledek rozhovorů. „Doufáme, že nalezneme dobrý výsledek pro Turecko, Unii i migranty,“ prohlásil.

Summit jednal i o hospodářství a Savčenkové

Před společnou pracovní večeří měli účastníci summitu na programu také ekonomické otázky. „Summit přijal závěry k ekonomice, klimatu, energetice,“ uvedl na Twitteru mluvčí Donalda Tuska Preben Aamann.

Unijní představitelé vyzvali Evropskou komisi, aby splnila své závazky k ochraně pracovních míst v ocelářství, která jsou ohrožena globální nadměrnou kapacitou. Zároveň požádali komisi o podporu pro chovatele prasat a producenty mléčných výrobků, které postihl současný propad cen. Uvítali také připravovaný návrh zvýšení flexibility při stanovení sazeb daně z přidané hodnoty, který by umožnil snížit daň u hygienických potřeb na nulu.

Summit rovněž zdůraznil potřebu plně funkčního společného energetického trhu. O tom mluvil už před schůzkou slovenský premiér Robert Fico, podle něhož by měly být jednotnému energetickému trhu podřízeny i připravované projekty. Slovensko spolu s ČR a dalšími sedmi státy nesouhlasí se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který by mohl v budoucnu dodávat ruský plyn po dnu Baltského moře do Německa.

Ve schválené části závěrů summitu není zmínka o ukrajinské pilotce Nadije Savčenkové, kterou prosazovalo Česko. Proti návrhu na společný unijní požadavek na propuštění Ukrajinky se postavila Francie a Německo. Savčenková je vězněna v Rusku a hrozí jí 23 let vězení, obžalována je z vraždy a z překročení ruských hranic. Ukrajinka vinu odmítá, na protest proti svému věznění vyhlásila předminulý týden hladovku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papeže Lva XIV. vítaly v Paříži statisíce lidí

Statisíce lidí v Paříži vítaly papeže Lva XIV. před odpolední obří mší pod širým nebem. Lev XIV. projel v papamobilu mezi davy třídou Champs-Élysées k náměstí Svornosti, kde nyní vede mši pro zhruba 600 tisíc účastníků, uvedla agentura AP.
před 7 mminutami

Protestující v Madridu kritizovali vládu kvůli Ceutě

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc.
před 28 mminutami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Strůjci žhářského útoku v Mnichově operovali ze Slovenska, píše FAZ

Dva Bulhaři zadržení v souvislosti se žhářským útokem na firmu v Mnichově z počátku září byli členy skupiny napojené na ruskou vojenskou rozvědku GRU, píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s tím, že skupina operovala ze Slovenska. Němečtí vyšetřovatelé nově spojují žhářský útok v Mnichově, připravovaný útok na výrobce dronů Skyeton u slovenského Prešova i pokus o útok drony s výbušninou na letišti Lipsko/Halle s GRU.
před 1 hhodinou

Ukrajinské drony zaútočily na ilskou rafinerii

Ukrajinské síly zaútočily v noci z pátku na sobotu na ropnou rafinerii v Ilsku v ruském Krasnodarském kraji. Podle generálního štábu ukrajinských sil na místě vypukl požár. Tamní úřady tvrdí, že tři lidé v kraji zahynuli a další dva utrpěli zranění. Rafinerie byla cílem útoků Ukrajinců již dříve. Ruské údery hlásí i Ukrajina, kde podle úřadů zemřeli čtyři lidé.
10:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Italská vláda zavádí nová pravidla ve školách kvůli cizincům, zakazuje i zahalování tváře

Itálie zakázala ve školách zakrývání tváře šátky a omezila počet žáků ve třídě, kteří nemluví dostatečně italsky. Podle konzervativní vlády premiérky Giorgie Meloniové to posílí integraci dětí cizinců, podle části odborníků to bude právě naopak. Dekret vstoupil v platnost okamžitě. Parlament, ve kterém má kabinet většinu, ho musí do šedesáti dnů ratifikovat.
10:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Bílý dům nevpustí CNN na palubu Air Force One

Bílý dům nevpustí zpravodajskou televizi CNN na palubu prezidentského letounu Air Force One během sobotní cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura AP. Bílý dům podle ní oznámením z noci na sobotu naznačil další restrikce vůči části médií po zrušení některých akreditací do sídla prezidenta minulý pátek.
před 3 hhodinami

Netanjahu tajil varování před 7. říjnem kvůli smíru se Saúdy, píše NYT

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl před útokem ze 7. října 2023 udeřit na vůdce Hamásu, přestože ho o hrozbě informovaly Spojené arabské emiráty (SAE), píše list The New York Times (NYT). Netanjahu sice svolal schůzku se šéfy bezpečnostních složek, vzkaz ale nezmínil, a naopak zdůraznil nutnost zachování klidu v Gaze kvůli rozhovorům o normalizaci vztahů s Rijádem, dodal list. Netanjahu telefonát s Abú Dhabí popírá.
11:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.