Summit EU se shodl na společné pozici k dohodě s Tureckem

Prezidenti a premiéři členských zemí EU našli společnou pozici k dohodě s Tureckem o migraci. Po několikahodinovém jednání dostali účastníci summitu k dispozici kompromisní text návrhu, který se ale podle unijních činitelů příliš nelišil od toho, který jim byl předložen původně. Předseda Evropské rady Donald Tusk návrh dohody v pátek  ráno představí tureckému premiérovi Ahmetu Davutogluovi. Ten předem upozornil, že nepodepíše nic, co by z jeho země udělalo vězení pro uprchlíky.

On-line přenos

Summit EU 17/3

  • 1:24

    To je prozatím poslední informace. Jednání v Bruselu budou pokračovat v pátek ráno. Děkujeme za pozornost.

  • 1:17

    Premiér Bohuslav Sobotka poznamenal, že summit Tuskovi "definoval mandát" pro závěrečnou fázi jednání s tureckou stranou.

  • 1:13

    Merkelová nečeká, že jednání s tureckým premiérem bude snadné. Kancléřka potvrdila, že země Unie zatím nestanovily datum, kdy by mělo začít vracení migrantů do Turecka.

„Pracovní večeře skončila,“ oznámil na Twitteru krátce po půlnoci Tuskův mluvčí Preben Aamann.

Šéfové států a vlád unijní osmadvacítky přibližně od čtvrteční jedenácté hodiny večerní diskutovali o upravené podobě návrhu. Podle zpravodaje ČT v Bruselu Bohumila Vostala pochází kompromisní návrh od Donalda Tuska.

Změny proti předchozí verzi nejsou ale podle diplomatů zásadní. Zohledňují prý jednání velvyslanců zemí Unie ve středu večer a také „průběžné kontakty s Ankarou“. Dokument se nyní prý zmiňuje například o Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v souvislosti s návraty z Řecka a zdůrazňuje „individuální“ posuzování azylových žádostí.

Nebude-li mít turecký premiér Davutoglu k textu výhrady, sejde se po ranním jednání s Tuskem i se všemi svými evropskými partnery a věc uzavře. V opačném případě ale není vyloučeno další kolo jednání.

Skupinová fotka účastníků summitu EU
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Turci před deseti dny překvapili EU návrhem, že převezmou zpět všechny migranty z řeckých ostrovů. Za každého Syřana mezi nimi by měla EU naopak převzít jednoho syrského uprchlíka z Turecka s právem na azyl. 

Unie k tomu plánuje využít 18 000 míst z loni odsouhlaseného programu přesídlování syrských uprchlíků do EU. Také by mělo být možné použít 54 000 míst z plánu přerozdělit uprchlíky mezi členské země.

Pokud systém nebude po dosažení těchto 72 000 míst fungovat, bude podle diplomatů čas na jeho přehodnocení. Obavy panují také z řecké schopnosti velmi rychle začít zvládat výraznou administrativní a justiční zátěž, kterou bude masivní vracení lidí do Turecka znamenat.

Pokud ale vše fungovat bude a uprchlíci do Řecka přijíždět přestanou, měl by pro přesídlení začít být využíván také následný další přesídlovací program, ke kterému by se země EU hlásily dobrovolně. Česko je mezi zeměmi, které odmítají kvůli dohodě s Tureckem zvyšování svých už dohodnutých závazků.

Merkelová po summitu o migraci
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Německá kancléřka Angela Merkelová po dosažení unijní shody upozornila, že následné jednání s tureckým premiérem Davutogluem nebude snadné. „Celkově byla diskusní atmosféra velmi konstruktivní. Všichni byli jednotní v tom, že bychom měli směřovat své úsilí k tomu, abychom dosáhli dohody s Tureckem,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci. Unijní lídři podle ní pověřili Tuska, aby byl v jednáních s Davutogluem neústupný, ale aby rozhovory zároveň vedl s orientací na dosažení výsledku.

Datum začátku vracení běženců zatím není dáno

Merkelová dodala, že termín pro začátek vracení běženců zatím nebyl stanoven. „I když není dohoda na tom, kdy přesně by se mělo začít, rozumíme si v tom, že by to mělo být opravdu rychle,“ řekla. „Samozřejmě víme, že kdyby to trvalo příliš dlouho, vyvolalo by to silný přitažlivý efekt (pro příchod dalších migrantů do Řecka),“ doplnila.

„Snažíme se, aby návrh byl maximálně konkrétní a umožnil nám v dohodě stanovit konkrétní datum, kdy dojde k zahájení návratu všech uprchlíků, kteří se nelegálně dostanou do Řecka, zpátky do Turecka,“ uvedl český premiér Bohuslav Sobotka.

Kypr je připraven dohodu vetovat

S plánem turecká strana spojila některé další požadavky a kyperské odmítání zmínek o možnosti otevřít nové kapitoly vlekoucích se přístupových rozhovorů EU s Ankarou může dohodu ohrozit. Kyperský prezident agentuře Reuters potvrdil, že bude dohodu vetovat, „pokud to bude nutné.“

Turci žádají rovněž rychlejší bezvízový styk s Unií a více peněz na podporu syrských uprchlíků přímo v Turecku. 

Davutoglu před odletem z Ankary varoval, že nepřistoupí na nic, co by z jeho země udělalo „vězení pro uprchlíky pod otevřeným nebem“. Vidí  prý určité potíže ve splnění podmínek dohody ze strany EU, věří ale v pozitivní výsledek rozhovorů. „Doufáme, že nalezneme dobrý výsledek pro Turecko, Unii i migranty,“ prohlásil.

Summit jednal i o hospodářství a Savčenkové

Před společnou pracovní večeří měli účastníci summitu na programu také ekonomické otázky. „Summit přijal závěry k ekonomice, klimatu, energetice,“ uvedl na Twitteru mluvčí Donalda Tuska Preben Aamann.

Unijní představitelé vyzvali Evropskou komisi, aby splnila své závazky k ochraně pracovních míst v ocelářství, která jsou ohrožena globální nadměrnou kapacitou. Zároveň požádali komisi o podporu pro chovatele prasat a producenty mléčných výrobků, které postihl současný propad cen. Uvítali také připravovaný návrh zvýšení flexibility při stanovení sazeb daně z přidané hodnoty, který by umožnil snížit daň u hygienických potřeb na nulu.

Summit rovněž zdůraznil potřebu plně funkčního společného energetického trhu. O tom mluvil už před schůzkou slovenský premiér Robert Fico, podle něhož by měly být jednotnému energetickému trhu podřízeny i připravované projekty. Slovensko spolu s ČR a dalšími sedmi státy nesouhlasí se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který by mohl v budoucnu dodávat ruský plyn po dnu Baltského moře do Německa.

Ve schválené části závěrů summitu není zmínka o ukrajinské pilotce Nadije Savčenkové, kterou prosazovalo Česko. Proti návrhu na společný unijní požadavek na propuštění Ukrajinky se postavila Francie a Německo. Savčenková je vězněna v Rusku a hrozí jí 23 let vězení, obžalována je z vraždy a z překročení ruských hranic. Ukrajinka vinu odmítá, na protest proti svému věznění vyhlásila předminulý týden hladovku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francouzská policie zatkla při protestech 1200 lidí. Zranilo se na 150 policistů

Násilnosti, které v sobotu provázely v některých francouzských městech celostátní demonstrace, si vyžádaly 150 zraněných policistů a četníků. Zadrženo bylo 1200 lidí, oznámil v sobotu pozdě večer francouzský premiér Sébastien Lecornu.
před 1 hhodinou

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 11 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 14 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.