Nejméně do poloviny ledna bude v Turecku možné zakazovat shromáždění nebo přísněji kontrolovat média. Tamní vláda prodloužila výjimečný stav o další čtvrtrok – jako následek červencového pokusu o převrat.
Vyhlášení výjimečného stavu na půl roku umožňuje turecká ústava v době, kdy je vážně narušen veřejný pořádek v zemi, nebo kdy násilné činy „ohrožují svobodu a demokracii“. Rozhodnutí prezidenta nyní musí být zveřejněno v úředním věstníku a předloženo parlamentu. Ten může výjimečný stav zrušit či změnit délku jeho trvání.
Během výjimečného stavu mohou být například vyhlášeny zákazy vycházení či shromažďování nebo mohou být kontrolována média. Prezident může případná nařízení vydávat pomocí dekretů. Výjimečný stav byl v poslední době vyhlašován na jihovýchodě Turecka, kde armáda bojuje s kurdskými separatisty.
„Rozhodli jsme se prodloužit výjimečný stav o 90 dní, abychom mohli pokračovat v boji proti teroristickým organizacím,“ řekl médiím druhý muž turecké vlády Numan Kurtulmus.
Vláda zavedla výjimečný stav v téměř osmdesátimilionové zemi 20. července a od té doby úřady pozatýkaly či zbavily funkcí desetitisíce údajných přívrženců duchovního Fethullaha Gülena označovaného vládnoucí garniturou za hlavního strůjce převratu. Tříměsíční platnost stavu vyprší 19. října, kdy se rozběhne druhá 90denní lhůta.
- Turecko dosud zadrželo 32 tisíc lidí. Celkem podle vlády čelí trestnímu stíhání okolo 70 tisíc lidí.
O vydání Gülena USA zřejmě rozhodnou do několika dní
Turecká vláda nicméně žádá po Spojených státech Gülenovo vydání. Ankara již zaslala Washingtonu desítky spisů s důkazy o jeho údajné protistátní činnosti, některé již před červencovým pokusem o svržení vlády, uvedl nedávno prezident Erdogan. Nyní Američané sdělili svým tureckým kolegům, že na jejich žádost o zadržení duchovního odpoví do několika dní, oznámil ministr spravedlnosti.
Vláda v Ankaře 13. září oficiálně požádala Spojené státy o zatčení Gülena, jenž od roku 1999 žije v dobrovolném exilu v americkém státě Pensylvánie. Erdoganův někdejší blízký spojenec patří ke kritikům tureckého prezidenta, ale od pokusu o převrat se distancoval.
Erdoganův režim nicméně viní Gülena z pokusu o svržení vlády v Ankaře dlouhodobě. Letos v lednu s ním a sedmdesátkou dalších osob začal v Turecku soudní proces kvůli pokusu svrhnout vládu již v prosinci 2013 prostřednictvím korupčního skandálu. Ten zasáhl nejvyšší patra politiky a mimo jiné se týkal Erdoganova syna Bilala.
Pokus o vojenský převrat v Turecku, který nakonec trval jen několik hodin, vypukl večer 15. července. Krátce nato prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval své příznivce, aby vyšli do ulic a protestovali proti pokusu o puč, který podle něj zorganizovala malá skupina uvnitř armády.
Během povstání bylo napadeno sídlo parlamentu, prezidentský palác či velitelství turecké tajné služby. Část armády také odřízla dva důležité mosty v Istanbulu nebo provoz na tamním mezinárodním letišti.
