Turecká policie zadržela představitele opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP). Devět poslanců a dvojici lídrů obviňuje z neochoty vypovídat v souvislosti s podezřením z propagace terorismu. V Ankaře se pak příznivci HDP střetli s policií. Mnohé země v čele s Německem si předvolaly turecké vyslance ve svých metropolích a žádaly vysvětlení. Pár hodin po zátazích otřásla centrem největšího převážně kurdského města Diyarbakir smrtící exploze.
Turci zadrželi prokurdské lídry. Jako za nacismu, reagoval opoziční poslanec
Zpravodaj ČT: Zátahy bude brát EU jako další minus pro Ankaru (zdroj: ČT24)
Zátahy se uskutečnily v domě jednoho z lídrů HDP Selahattina Demirtase v Ankaře a v Diyarbakiru na jihovýchodě země, kde žije Figen Yüksekdagová. Podle ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga dotyční „nerespektovali zákon“.
Podle BBC se bezprostředně po zátahu nemohli běžní Turci dostat na sociální média jako Twitter, Facebook, Youtube či WhatsApp.
HDP se považuje za liberální stranu kurdské menšiny, přesto ji volila řada Turků. Teď se stala jednou z nejsilnějších opozičních sil.
V Diyarbakiru pár hodin na to vybuchla bomba v autě, která zabila nejméně osm lidí a možná až stovku jich zranila. K útokům v této oblasti dochází v minulých měsících pravidelně. Ankara z nich viní separatisty z Kurdské strany pracujících (PKK), již považují za teroristickou organizaci kromě Turecka i Unie a USA.
Výbuch v tureckém městě Diyarbakir
Policejní razie se uskutečnila i v ankarské centrále strany, kde podle televizních záběrů došlo k rozepřím mezi policisty a členy stranického aparátu. HDP označila akci za pokus o puč ze strany vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vyzvala mezinárodní společenství k reakci.
„Velmi špatné zprávy z Turecka. Opět. Nyní jsou zatýkáni poslanci HDP,“ uvedla na Twitteru nizozemská europoslankyně Kati Piriová, která se v europarlamentu zabývá situací v Turecku.
Podle EU nové zatýkání opozičních poslanců spolu se zrušením imunity více než 130 členů parlamentu ohrožuje parlamentní demokracii v Turecku. Znepokojení nad dalším umlčováním opozice v Turecku vyjádřili i představitelé Francie, Itálie, Evropská komise, OSN či Spojené státy.
Předseda kurdského společenství v Německu Ali Ertan Toprak vyzval Berlín a jeho partnery v EU, aby zastavili spolupráci s Ankarou na migračním plánu a zastavili její vstupní rozhovory. Šéf Křesťanskosociální unie (CSU) a bavorský premiér Horst Seehofer na sjezdu své strany v Mnichově uvedl, že je přesvědčen, že by Evropská unie za současné situace přístupové rozhovory s Tureckem přinejmenším pozastavit měla.
Turecko označilo kritiku kvůli zatýkání předáků prokurdské opozice za nepřijatelnou. Zároveň obvinilo většinu zemí EU z podpory povstalecké PKK. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v přímém televizním přenosu řekl, že Ankara se nebude od evropských zemí nechávat poučovat o tom, co je vláda zákona.
Je to únos, nejde o zákony, ozývá se z HDP
Další poslanec z HDP Ertugrul Kurkcu, jenž je nyní v zahraničí, řekl BBC, že zadržení je „naprosto nezákonné“. „Dnešní zátah nemá nic společného s procesním právem, trestním právem ani jakýmkoli zákonem nebo ústavou. Jedná se o protiprávní únos poslanců HDP. Turecká vláda směřuje k diktatuře ve stylu nacistů. Bude dodržovat mezinárodně uznávané standardy parlamentní demokracie? To je základní otázka,“ konstatoval zákonodárce.
Není to jen o zákonodárcích HDP, není to o naší straně. Jde o to, jestli snahy zatáhnout Turecko do občanské války dosáhnou svého či ne. Proto to odmítáme. Budeme odhodlaně bojovat proti tomuto pokusu o puč. Bráníme mír a demokracii.
GALERIE
Turecko
Celkem devět zadržených poslanců HDP, dva lídři a další dva zákonodárci, kteří jsou zatím mimo dosah policie, měli údajně oslavovat kurdské separatisty ze zakázaných organizací jako je Strana kurdských pracujících (PKK).
Dotyční to odmítají, Yüksekdagová už ale byla za podobný čin odsouzena k deseti měsícům a její trest ve čtvrtek potvrdil nejvyšší soud. Také Demirtas čelí obžalobě už z dřívějška. Podle informací zpravodaje ČT Jakuba Szántó byla jedna z dnes zadržených poslankyň propuštěna, nicméně je stále vyšetřována.
Po nejnovějším zatýkání v Turecku vyšly protestovat do ulic stovky lidí v Istanbulu, Ankaře, Izmiru či Antalyi. Turecká policie je rozehnala slzným plynem a vodními děly a několik lidí zadržela.
Tvrdý protiteroristický zákon vadí Unii
Stíhání poslanců v Turecku umožnil zákon z letošního jara, který prosadila vládnoucí strana a který zbavil imunity čtvrtinu poslanců, většinou opozičních.
Západní země legislativu kritizují, protože podle nich ohrožuje demokracii. Kabinet ji ale hájí jakou součást svého boje proti terorismu. Jde přitom o jeden z klíčových bodů, kvůli němuž Unie nechce Turkům zrušit víza.
Po nezdařeném převratu skončily ve vězení desetitisíce lidí
Turecký režim od poloviny července, kdy se skupina armády neúspěšně pokusila o převrat, provádí rozsáhlé čistky nejen ve státní správě. Jejich cílem jsou i jen domnělí příznivci duchovního Fethullaha Gülena, jehož vláda považuje za zosnovatele pokusu o převrat, ale také kurdští veřejní činitelé. Od července úřady propustily z práce na 100 tisíc lidí, včetně soudců, policistů či učitelů. Asi 32 tisíc lidí skončilo ve vězení.
Tažení vůči svým kritikům zintenzivnila turecká vláda i v médiích. Podle nezávislé organizace P24 bylo od července na základě zvláštního dekretu uzavřeno 168 sdělovacích prostředků a vydavatelství, včetně například vysílání kurdského dětského programu.
Přes 200 novinářů bylo minimálně předběžně zadrženo, ve vězení zůstává přes sto žurnalistů. Tisíce novinářů přišly o práci. Neupřesněnému počtu novinářů úřady zneplatnily cestovní pasy, takže nemohou vycestovat do zahraničí.
Uložit