Seehofer trvá na stropu pro přijímání uprchlíků. Neprodám duši CSU, slíbil na sjezdu

Varováním před vznikem levicové vlády na spolkové úrovni zahájil dvoudenní sjezd německé Křesťanskosociální unie (CSU) její předseda Horst Seehofer. Setkání špiček bavorské strany v Mnichově se kvůli rozdílným pohledům na uprchlickou politiku po letech neúčastní kancléřka a předsedkyně sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová. Seehofer ujistil, že navzdory sporům s Merkelovou neustoupí od požadavku zavézt horní hranici pro přijímání uprchlíků.

I když obě politická uskupení v řadě aspektů migrační politiky po náročných jednáních našla společnou řeč, nepodařilo se jim dosud sladit postoj v otázce horní hranice pro přijímání uprchlíků.

CSU požaduje limit 200 000 běženců ročně; CDU to odmítá i s odkazem na to, že něco takového stejně německá ústava nedovoluje. Seehofer opět zdůraznil, že na horní hranici trvá. „Neprodám v této otázce duši CSU,“ prohlásil. „To se mnou nepřipadá v úvahu,“ podotkl také s tím, že limit je nutný, aby se běženci mohli dobře integrovat.

Kurz na sjezdu bavorské CSU
Zdroj: Reuters

Jako host na sjezdu promluvil rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz, který v poslední době prosazuje stejně jako Seehofer omezení přijímání uprchlíků a uzavření rakouských hranic. Ve své řeči pochválil postoj bavorské vlády: „Bavorsko a někteří Rakušané byli od začátku toho názoru, že přijímání další vlny uprchlíků je špatná cesta,“ připomněl.

Merkelová raději zůstala v Berlíně

Angela Merkelová nedorazila na sjezd CSU poprvé za 11 let, kdy stojí v čele německé vlády. O tom, jestli kancléřka do Mnichova přijede, nebo ne, se v Německu diskutovalo několik měsíců. Nakonec se Merkelová a Seehofer dohodli, že bude lepší, když zůstane v Berlíně.

Za rozhodnutím dvojice politiků stály především obavy z toho, jakého přijetí by se Merkelové od členů CSU kritických vůči její migrační politice dostalo. Pískot nebo jiné odmítavé projevy, které nešlo vyloučit, by totiž zrovna nepomohly snaze o nalezení společné řeči, o něž vedení obou stran v posledních týdnech usiluje, mimo jiné i s ohledem na volby v příštím roce.

Horst Seehofer
Zdroj: Reuters

Seehofer varoval před levicovou trojkoalicí

„Chci, aby se konzervativní unie v Německu znovu dostala blíže ke 40 procentům než ke 30,“ nechal se slyšet Seehofer, jehož slova sociální demokracie označila za snahu odlákat pozornost od problémů konzervativní unie CDU/CSU. Ta se v poslední době v průzkumech veřejného mínění pohybovala mezi 32 až 35 procenty, a je tak nadále jasně nejsilnější politickou stranou. Ani to ale nemusí stačit na sestavení vlády po příštích volbách.

„Panstvo u červených, tmavě červených a zelených už je žhavé,“ prohlásil Seehofer o sociální demokracii, Levici a Zelených. „Když budou moci vytvořit vládu, tak to udělají. O tom není pochyb,“ poznamenal bavorský politik.

Pokračování současné koalice křesťanských a sociálních demokratů není preferovanou variantou ani jedné ze stran, a tak není levicová trojkoalice zcela vyloučená. O tom, že je této možnosti, která ale zatím nevychází početně, část straníků otevřená, vypovídá i nedávné setkání desítek politiků sociální demokracie, Levice a Zelených.

Seehofer je přesvědčen, že CDU/CSU levicové koalici dokáže zabránit, když se jí podaří získat zpět důvěru voličů. V případě CSU k tomu má pomoci i zdůraznění konzervativních hodnot v novém programu nazvaném „Pořádek“, který má strana přijmout v sobotu.

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 6 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 8 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 11 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 11 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.