Seehofer trvá na stropu pro přijímání uprchlíků. Neprodám duši CSU, slíbil na sjezdu

Varováním před vznikem levicové vlády na spolkové úrovni zahájil dvoudenní sjezd německé Křesťanskosociální unie (CSU) její předseda Horst Seehofer. Setkání špiček bavorské strany v Mnichově se kvůli rozdílným pohledům na uprchlickou politiku po letech neúčastní kancléřka a předsedkyně sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová. Seehofer ujistil, že navzdory sporům s Merkelovou neustoupí od požadavku zavézt horní hranici pro přijímání uprchlíků.

I když obě politická uskupení v řadě aspektů migrační politiky po náročných jednáních našla společnou řeč, nepodařilo se jim dosud sladit postoj v otázce horní hranice pro přijímání uprchlíků.

CSU požaduje limit 200 000 běženců ročně; CDU to odmítá i s odkazem na to, že něco takového stejně německá ústava nedovoluje. Seehofer opět zdůraznil, že na horní hranici trvá. „Neprodám v této otázce duši CSU,“ prohlásil. „To se mnou nepřipadá v úvahu,“ podotkl také s tím, že limit je nutný, aby se běženci mohli dobře integrovat.

Kurz na sjezdu bavorské CSU
Zdroj: Reuters

Jako host na sjezdu promluvil rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz, který v poslední době prosazuje stejně jako Seehofer omezení přijímání uprchlíků a uzavření rakouských hranic. Ve své řeči pochválil postoj bavorské vlády: „Bavorsko a někteří Rakušané byli od začátku toho názoru, že přijímání další vlny uprchlíků je špatná cesta,“ připomněl.

Merkelová raději zůstala v Berlíně

Angela Merkelová nedorazila na sjezd CSU poprvé za 11 let, kdy stojí v čele německé vlády. O tom, jestli kancléřka do Mnichova přijede, nebo ne, se v Německu diskutovalo několik měsíců. Nakonec se Merkelová a Seehofer dohodli, že bude lepší, když zůstane v Berlíně.

Za rozhodnutím dvojice politiků stály především obavy z toho, jakého přijetí by se Merkelové od členů CSU kritických vůči její migrační politice dostalo. Pískot nebo jiné odmítavé projevy, které nešlo vyloučit, by totiž zrovna nepomohly snaze o nalezení společné řeči, o něž vedení obou stran v posledních týdnech usiluje, mimo jiné i s ohledem na volby v příštím roce.

Horst Seehofer
Zdroj: Reuters

Seehofer varoval před levicovou trojkoalicí

„Chci, aby se konzervativní unie v Německu znovu dostala blíže ke 40 procentům než ke 30,“ nechal se slyšet Seehofer, jehož slova sociální demokracie označila za snahu odlákat pozornost od problémů konzervativní unie CDU/CSU. Ta se v poslední době v průzkumech veřejného mínění pohybovala mezi 32 až 35 procenty, a je tak nadále jasně nejsilnější politickou stranou. Ani to ale nemusí stačit na sestavení vlády po příštích volbách.

„Panstvo u červených, tmavě červených a zelených už je žhavé,“ prohlásil Seehofer o sociální demokracii, Levici a Zelených. „Když budou moci vytvořit vládu, tak to udělají. O tom není pochyb,“ poznamenal bavorský politik.

Pokračování současné koalice křesťanských a sociálních demokratů není preferovanou variantou ani jedné ze stran, a tak není levicová trojkoalice zcela vyloučená. O tom, že je této možnosti, která ale zatím nevychází početně, část straníků otevřená, vypovídá i nedávné setkání desítek politiků sociální demokracie, Levice a Zelených.

Seehofer je přesvědčen, že CDU/CSU levicové koalici dokáže zabránit, když se jí podaří získat zpět důvěru voličů. V případě CSU k tomu má pomoci i zdůraznění konzervativních hodnot v novém programu nazvaném „Pořádek“, který má strana přijmout v sobotu.

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...