Turecká policie rozehnala několik set lidí, kteří vyrazili před parlament v Ankaře vyjádřit nelibost kvůli chystaným ústavním změnám. Prezident Recep Tayyip Erdogan by díky nim stál přímo v čele vlády. Sám by mohl jmenovat ministry, vydávat nařízení nebo třeba vyhlásit výjimečný stav. Až návrh projde parlamentem, budou o něm hlasovat občané.
Turečtí zákonodárci poprvé diskutovali o posílení moci prezidenta. „Věřím, že diskuse o ústavě v národním shromáždění dokončíme během dvaceti dnů. Navzdory všem, kteří se tomu snaží zabránit. Referendum by se mohlo konat na začátku dubna,“ prohlásil turecký vicepremiér Nurettin Canikli.
Stovky lidí přišly poslancům vzkázat, že se změnami nesouhlasí. „Chtěla jsem jít před parlament, ale policie mě nepustí. Co se to děje? Copak zuří občanská válka?“ konstatovala odpůrkyně ústavních změn Aysel Ileriová. Vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) je ale slyšet nechce.
Vláda se ohání stabilitou, opozice mluví o cestě k totalitě
Argumentuje tím, že prezidentský systém pomůže ke stabilitě země. Tu v poslední době sužuje čím dál více teroristických útoků, za nimiž stojí organizace Islámský stát (IS) a kurdští separatisté.
Protest před parlamentem svolala opoziční Lidová republikánská strana (CHP), která je druhou nejsilnější stranou v parlamentu. „Snaží se udělat z demokratického parlamentního systému totalitní režim,“ prohlásil předseda strany CHP Kemal Kilicdaroglu.
Stejně jako další kritici změn se tato opoziční strana obává, že reformy umožní prezidentovi (zřejmě Erdoganovi) koncentrovat příliš velkou moc.
Podle nových pravidel by Erdogan mohl vládnout až do roku 2029. Navíc by se mohl vrátit do čela vládní strany AKP, kterou sám založil a která má teď v parlamentu pohodlnou většinu. To ale vadí odborníkům z právnických fakult.
„Prezident jmenuje soudce, kteří mají být nezávislí. Jenže on sám bude členem politické strany. To nejde dohromady. Buď jste neutrální a můžete je vybírat, nebo nejste – a v tom případě se toho práva máte vzdát,“ konstatoval ústavní právník z Marmarské univerzity Tolga Sirin.
Měl by se také zvýšit počet poslanců z 550 na 600, snížit minimální věk zákonodárců z 25 na 18 a sjednotit termín konání prezidentských a parlamentních voleb.
Prezident tvrdě potlačuje opoziční síly v zemi
Erdogan vládne zemi už třináct let. Nejprve jako premiér, od roku 2014 jako hlava státu. Mezi Turky se těší velké popularitě. V červenci dokázal jeho režim potlačit i vojenský převrat. Od té doby prezident podporuje tvrdé zásahy proti jeho odpůrcům. V celách jich už skončilo přes 40 tisíc.
