Turecko zatklo dalších tisíc lidí. Rada Evropy Ankaru umístila na seznam sledovaných zemí

11 minut
Jakub Szántó k aktuálnímu dění v Turecku
Zdroj: ČT24

V Turecku v noci na středu zatkli při zátahu na kruhy spojené s duchovním Fethullahem Gülenem přes tisíc lidí. Informoval o tom ministr vnitra Süleyman Soylu. Jde o jednu z nejrozsáhlejších policejních akcí proti Gülenovým přívržencům. Parlamentní shromáždění Rady Evropy kvůli zásahům v souvislosti s loňským pokusem o státní převrat, porušování lidských práv a obavám z posíleného vlivu prezidenta Erdogana umístilo Turecko na seznam sledovaných zemí.

Podle tureckého ministra vnitra byla akce zaměřena na síť, která pronikla do policejních sil a jíž se říká tajní imámové. „Dosud bylo v 72 provinciích zadrženo 1009 tajných imámů a operace pokračuje. Je to významný krok Turecké republiky,“ řekl ministr.

Do zátahu bylo nasazeno podle tureckého tisku 8500 policistů a agentů a na seznamu osob, které mají být zadrženy, je přes 3200 jmen. V Istanbulu byly vydány zatykače na 390 lidí a více než 170 z nich bylo zatčeno. Další velká skupina zadržených je ze západotureckého Izmiru. Podle policejní zprávy budou všichni zatčení převezeni do Ankary.

Rada Evropy Erdogana vyzvala k propuštění tisíců vězněných

Rada Evropy jen několik hodin předtím většinou 113 hlasů proti 45 vyzvala Ankaru k okamžitému ukončení výjimečného stavu a propuštění zajatých soudců, prokurátorů, akademiků a dalších, kteří skončili po pokusu o převrat za mřížemi.

47členná Rada Evropy je oddělená od orgánů Evropské unie, přesto její nynější krok bude zřejmě pro Turecko znamenat další překážku při snaze vstoupit do unijního společenství. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že rozhodnutí Rady neuznává. 

EU má obavy z vývoje v Turecku

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis řekl, že Evropská unie má po referendu v Turecku vážné obavy z vývoje situace v zemi, zároveň ale v řadě oblastí musí s Ankarou spolupracovat. „Jsme připraveni se angažovat a jednat s tureckými představiteli. Ale je na Turecku, aby vyjasnilo své záměry směrem k EU a přístupovému procesu,“ prohlásil.

Právě Erdogan v minulých týdnech turecký zájem pokračovat v přístupových rozhovorech opakovaně zpochybnil. EU s Tureckem o vstupu jedná už od roku 1987. Roky zamrzlá jednání se obnovila loni v důsledku dohody mezi Unií a Tureckem, která zastavila migrační tlak na takzvané balkánské trase.

Vývoj se ale opět zvrátil po nezdařeném pokusu o vojenský puč v zemi a tvrdé reakci Erdoganovy administrativy na něj. Ankaře se zatím nepodařilo ani dosáhnout na bezvízový styk s Unií, o který Turecko velmi stálo.

Po červencovém pokusu o převrat turecká vláda zahájila rozsáhlé čistky v armádě a státní správě, o práci tak přišlo přes 125 tisíc lidí, včetně soudců či učitelů. Zatčeno bylo na 40 tisíc lidí. Ve vazbě skončili i novináři a opoziční poslanci, jež vláda viní z podpory teroristické organizace, za kterou vláda označuje právě i Gülenovo hnutí.

Gülen popírá obvinění, která proti němu Turecko vzneslo. Žije v USA a Turecko zatím marně žádá Washington o jeho vydání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 32 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 56 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...