Turecko zatklo dalších devět členů prokurdské strany

2 minuty
Turecko pokračuje v tažení proti opozici
Zdroj: ČT24

Turecké úřady zatkly dalších devět představitelů opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), které viní z podpory terorismu. Ze stejného důvodu zadržela turecká policie už v pátek dvojici lídrů strany a devět poslanců. Soud v Istanbulu také nařídil nechat devět ze třinácti nedávno zatčených novinářů za mřížemi až do jejich pondělního soudu.

Mezi nově zatčenými opozičními politiky jsou oblastní šéfové HDP v jihovýchodní provincii Adana, upřesnil představitel strany. Dva další poslanci, na které byly v pátek vydány zatykače, jsou v zahraničí mimo dosah tureckých úřadů.

Policisté také provedli razii v ankarské centrále strany. HDP označila akci za pokus o puč ze strany vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vyzvala mezinárodní společenství k reakci.

EU, OSN i Spojené státy Turecko kritizují

Podle EU nové zatýkání opozičních poslanců spolu se zrušením imunity více než 130 členů parlamentu ohrožuje parlamentní demokracii v Turecku. Znepokojení nad dalším umlčováním opozice v Turecku vyjádřili i představitelé Francie, Itálie, Evropská komise, OSN či Spojené státy.

Šéf Křesťanskosociální unie (CSU) a bavorský premiér Horst Seehofer v pátek na sjezdu své strany v Mnichově uvedl, že je přesvědčen, že by Evropská unie za současné situace měla přinejmenším pozastavit přístupové rozhovory s Tureckem.

V pondělí začne soud s novináři opozičního listu

V pondělí turecká policie zatkla také třináct šéfů a novinářů opozičního listu Cumhuriyet. Čtyři lidé byli vzhledem k věku a zdraví propuštěni, ostatních devět zůstane ve vězení do pondělního zahájení soudního procesu, rozhodl turecký soud.

Odpoledne pak turecká policie zasáhla vodními děly a slzným plynem proti davu protestujících, kteří měli v úmyslu pochodovat k budově listu, jehož novináři byli zatčeni. Podle reportérů Reuters byly některé ulice istanbulské čtvrti Sisli zahaleny slzným plynem a nad oblastí přelétávaly policejní vrtulníky.

Úřady novináře obviňují z napojení na kurdské separatisty a na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož turecká vláda viní z červencového pokusu o puč.

Stíhání i poslanců v Turecku umožnil zákon z letošního jara, který prosadila vládnoucí strana a který zbavil imunity čtvrtinu poslanců, většinou opozičních. Západní země tento zákon kritizují, podle nich ohrožuje demokracii. Vláda ho však hájí jako součást svého boje proti terorismu.

Podle nezávislé organizace P24 uzavřel turecký režim od července asi 170 sdělovacích prostředků a vydavatelství, včetně například vysílání kurdského dětského programu. Více než 200 novinářů bylo zadrženo, ve vězení zůstává přes sto žurnalistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 8 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 17 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 36 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...