Už 6000 tisíc lidí - převážně členy armády, ale i soudce a státní zástupce - daly úřady zatknout při vyšetřování pokusu o převrat v Turecku. U menšího letiště v Istanbulu se krátce střetli provládní vojska s povstalci, kteří se odmítli vzdát. Celý incident skončil jejich zatčením. Ministr spravedlnosti už dříve slíbil, že „velký úklid“ bude pokračovat. V zemi tak zavládl klid, při pohledu na vládní kroky k němu ale mají vnější pozorovatelé daleko.
Policie po celé zemi provedla řadu domovních prohlídek. Podle místních médií pochází většina ze 140 soudců a prokurátorů, na něž úřady vydaly zatykače, z Istanbulu. Už v sobotu úřady po zmařeném pokusu o vojenský převrat odvolaly z funkce 2745 soudců a státních zástupců. Podle agentury DPA má Turecko celkem asi 14 500 až 15 000 soudců.
Rozsáhlý zátah se nevyhnoul ani vysoce postaveným osobám v armádě. Mezi zatčenými je například Erdan Öztürk, velitel Třetí armády, která patří k pozemním ozbrojeným silám v Turecku, šéf Druhé armády Adem Huduti nebo bývalý velitel leteckých sil Akin Öztürk. Během neděle byl dokonce vydán příkaz k zatčení hlavního vojenského poradce prezidenta, není však jasné, jakou hrál v povstání roli.
Zázemí koaličních náletů zpět v provozu, velitel zatčen
Úřady nechaly zadržet také velitele letecké základny Incirlik - Bekira Ercana Vana. Z jihotureckého komplexu startují letadla Američany vedené koalice k operacím proti takzvanému Islámského státu v Sýrii a v Iráku. Turecko v sobotu uzavřelo pro vojenská letadla vzdušný prostor a odstřihlo základnu Incirlik od přívodu elektrické energie. Během neděle byl však provoz na základně obnoven.
V noci zněly ulicemi „hlídky demokracie“
Desetitisíce lidí v sobotu večer vyrazily do ulic tureckých měst, aby oslavily potlačení pokusu o vojenský převrat. Lidé drželi i „hlídky pro demokracii“. Prezidentský úřad je vyzval, aby neopouštěli ulice, a zabránili tak dalšímu případnému pokusu o puč. Turecké vlajky a slova podpory prezidentu Erdoganovi zněla například v Istanbulu.
Turecká televize odvysílala záběry na jásající davy s tureckými vlajkami z metropole Ankary. „Miluji Turecko“, „Období převratů skončilo“, skandovali účastníci shromáždění. Tisková agentura Dogan napsala, že ve městě Adapazari v severozápadním Turecku vyšlo do ulic 75 tisíc lidí.
Úřad prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vyzval v sobotu občany, mimo jiné prostřednictvím sms zpráv, aby neopouštěli ulice, a zabránili tak dalšímu možnému pokusu o převrat. Občanské hlídky a demonstrace budou podle tureckých médií pokračovat i v dalších dnech.Na centrálním náměstí Taksim v Istanbulu se v sobotu večer sešla asi tisícovka Erdoganových přívrženců. Z ulic se ozývalo oslavné troubení aut. K shromážděným lidem promluvil v sobotu večer v Istanbulu sám prezident Erdogan.
Kdo stojí za povstáním? Množí se pochybnosti
Po celé zemi v reakci na pokus o povstání proběhla masová zatýkání mezi vojáky, represe se nevyhnuly ani soudcům včetně vysoce postavených členů ústavního soudu. Rychlost a rozsah následných akcí vzbuzuje obavy, zda povstání nemohlo být účelovým krokem vlády k posílení moci a potlačením opozice.
Jako strůjce povstání obviňují prezident i premiér duchovního Fethullaha Gülena, vůdce náboženského hnutí Hizmet, který žije od roku 1999 v exilu ve Spojených státech. Vlivný klerik však jakoukoliv spojitost s událostmi v Turecku odmítá.
„Pokládám za krajně urážlivé, že jsem obviňován, že bych s tímto pokusem mohl mít cokoli společného. Kategoricky tato obvinění odmítám,“ uvedl pětasedmdesátiletý Gülen. Prezident Erdogan přesto vyzval USA, aby ho zatkly a vydaly do Turecka.
Ať už bylo pozadí dramatické páteční noci jakékoliv, celá akce podle expertů výrazně posílí Erdoganovu pozici. V zemi výrazně rostl tlak poté, co Erdogan de facto sesadil premiéra Ahmeta Davutoglua a místo něj jmenoval Binaliho Yildirima, který je mu mnohem bližší. To vše v době, kdy Davutoglu například ukazoval vstřícnější tvář vůči Evropské unii a dohodl se s Bruselem na vracení migrantů z řeckých ostrovů do Turecka.
Erdogan však nelibě nesl cenu, kterou muselo Turecko kvůli kompromisní dohodě podstoupit. Opakovaně řekl, že odmítá vyhovět volání po změně protiteroristických zákonů. Právě to bylo jednou z podmínek, kterou si EU kladla pro zavedení bezvízového styku s Tureckem.
Důvodem nedávné změny vlády byly i Davutogluovy námitky proti armádní ofenzivě na jihovýchodě země proti kurdským rebelům či pronásledování novinářů kritizujících prezidenta. Snaha Erdogana posunout zemi více k prezidentskému systému je v Turecku veřejným tajemstvím. Mnozí upozorňují, že nedávný zásah prezidenta do vlády se nyní pouze přesunul na armádní úroveň.
Právě vojsko je totiž klíčovou silou nejen v samotném Turecku. Zahrnuje druhý nejpočetnější sbor v celé NATO a hraje mimořádnou roli v boji proti terorismu na Blízkém východě. Spojené státy několik hodin řešily problém s uzavřením letecké základny Incirlik, odkud pravidelně létají americké bombardéry mířící k pozicím radikálů.
- Pokus části armády převzít moc začal v pátek večer uzavřením dvou důležitých mostů v Istanbulu, přelety stíhaček přes metropoli Ankaru a obsazením důležitých médií včetně státní televize.
- Představitelé povstání uvedli, že přebírají moc „kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu“. V zemi se chystali zavést novou ústavu.
- Do ulic navzdory varování armády vyrazily davy podporovatelů i odpůrců povstání. Ochromen byl provoz hlavního istanbulského letiště, bomby dopadaly například na budovu parlamentu v Ankaře.
- O několik hodin později prezident Erdogan dorazil na Atatürkovo letiště mezi své příznivce a prohlásil pokus o převrat za zmařený. Slíbil rozsáhlé zatýkání, mstu všem povstalcům a také „konec éry, kdy byla armáda státem ve státě“.
- Během bojů zemřelo dle vládních údajů nejméně 208 lidí, z toho několik desítek na straně povstalců. Zraněných osob je zhruba 1440, po celé zemi dosud bylo zatčeno kolem 7500 lidí, z velké části členů armády či soudů.
- Erdogan před shromážděným davem vyzval USA k vydání duchovního Fethullaha Gülena, který žije od roku 1999 v Pensylvánii jako exulant. Turecká vláda ho má za hlavního strůjce povstání, Gülen ale spojitost s událostmi v Turecku ostře odmítl. Vláda v pondělí oznámila, že vlastní důkazy o zodpovědnosti za povstání.
