Masivní čistky v Turecku. Dotkly se už více než 60 tisíc lidí

Téměř všechny části turecké společnosti zasáhly rozsáhlé čistky, které vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana spustila po neúspěšném pátečním pokusu o státní převrat. Dotkly se již více než 60 tisíc vojáků, policistů, soudců, státních zástupců, učitelů a státních úředníků, kteří byli buď zatčeni, vyhozeni z práce či odvoláni ze svých funkcí. Na čistky zareagoval server WikiLeaks, když zveřejnil téměř 300 000 e-mailů ze schránek členů AKP.

Do jaké míry jsou informace obsažené ve zveřejněných dokumentech výbušné, zatím není jasné, informovaly světové agentury. Každopádně by se měly týkat vnitřních záležitostí strany i vztahů Turecka se zahraničím. Turci se k nim ale nedostanou snadno, neboť tamní úřad pro dohled nad internetem zablokoval přístup na server WikiLeaks.

Zprávy pocházejí z doby od roku 2010 do letošního 6. července. Server je dostal údajně týden před pátečním zmařeným pokusem o puč a zveřejnit se je rozhodl v reakci na vládní čistky. „Ověřili jsme původ dokumentů a jejich zdroj a v žádném případě zde není napojení na aktéry převratu či představitele opozice,“ vysvětlil server WikiLeaks. 

 „V těch e-mailech by mohly být určité indicie, jak strana AKP hodlá postupovat v otázce nového uspořádání turecké společnosti, to znamená ve směru islamizace školství nebo nakládání s kurdskou opozicí. Nebo tam mohou být dokumenty, které by vrhly světlo na dodávky zbraní či jinou pomoc islamistickým rebelům v Sýii, potažmo Islámskému státu,“ pokusil se odhadnout obsah zveřejněné elektronické komunikace Tomáš Laně, bývalý český velvyslanec v Turecku.

  • více než 6000 zatčených příslušníků armády
  • téměř 9000 policistů propuštěných ze služby
  • okolo 3000 odvolaných soudců
  • 8777 vyhozených zaměstnanců na ministerstvu vnitra, přes 2000 na ministerstvu mládeže a sportu, 1500 na ministerstvu financí, 257 na úřadu premiéra a 492 na úřadu pro dohled nad náboženskými záležitostmi
  • 15 200 učitelů a pracovníků ve školství přišlo o zaměstnání
  • 1577 univerzitních děkanů bylo vyzváno k rezignaci
  • 30 guvernérů provincií muselo odejít z funkce

Erdogan útočí na ostrůvky disentu

Erdogan po neúspěšném puči utahuje šrouby i v univerzitním prostředí. Budu kontaktovat naše vysoké školy a vědecké instituce, zda nenabídnout některým špičkám místo na našich univerzitách, podobně jako to udělala Masarykova univerzita s Andrejem Zubovem.
Pavel Bělobrádek

Společným jmenovatelem čistek je podle turecké vlády potrestání organizátorů převratu a všech stoupenců vlivného duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara viní ze zosnování puče. „Vypleníme je od kořenů,“ použil v parlamentu tvrdá slova na adresu údajného Gülenova tábora spiklenců turecký premiér Binali Yildirim.

Podle mínění politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emila Aslana Souleimanova však Erdogan sleduje jiný cíl. „Rád mluví o tom, že je připraven se vypořádat s virusem ‚gülenismu', avšak ve skutečnosti vše nasvědčuje tomu, že dělá maximum pro to, aby odstranil tzv. kemalisty, tedy zastánce myšlenky sekulární turecké republiky,“ všimnul si.

Ideologii kemalismu zosobňoval Mustafa Kemal Atatürk, otec a zakladatel moderního Turecka. „Hlásily se k ní první turečtí prezidenti a intelektuálové. Historicky měla zajistit ukotvení Turecka jako sekulární republiky, v níž je náboženství podřízeno státu,“ popsal Souleimanov, podle něhož Erdogan útočí právě na jádro kemalismu – armádu a donedávna ještě poměrně nezávislou justici a akademickou sféru. „Těchto ostrůvků disentu se chce zbavit,“ doplnil politolog.

Erdogan: Nevydání Gülena bude chyba, USA ale zůstávají partnery

Do pátečního pokusu o převrat v Turecku byly podle prezidenta zapojeny i jiné země. Zároveň uvedl, že bude pokračovat zatýkání a boj proti Gülenově hnutí, které označuje za teroristickou organizaci. USA odmítají Gülena vydat, dokud Ankara nepředloží důkazy o jeho vině. Podle Erdogana bude velká chyba, když Američané duchovního nevydají.

Vztahy s Washingtonem ale musí podle Erdogana zůstat pozitivní. „Vztahy mezi našimi zeměmi jsou založeny na zájmech, nikoli na pocitech. Jsme strategickými partnery,“ uvedl. Podle něj nesmí roztržka kvůli Gülenovi ovlivnit vztah ohledně turecké letecké základny Inçirlik. Z ní startují letadla mezinárodní koalice, vedené USA, do boje proti organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii a v Iráku.

Nejnověji dorazily represe na akademickou půdu i do prostředí médií

Turecká vysokoškolská rada (YÖK) zakázala svým středečním rozhodnutím akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí, a to až do odvolání. Podle vyjádření tohoto nejvyššího dozorového orgánu nad tureckým vysokým školstvím by měly univerzity okamžitě zpět do vlasti povolat všechny své zaměstnance, kteří v současnosti v cizině už pobývají.

Studenti Technické univerzity v Ankaře pálí fotku tehdejšího premiéra Erdogana. Snímek z února 2014
Zdroj: Umit Bektas/Reuters

YÖK zároveň vyzvala rektory, aby prověřili členy svých akademických sborů kvůli jejich možnému napojení na hnutí zmiňovaného Fethullaha Gülena. Čtyři univerzitní rektory zároveň YÖK rovnou odvolala. Už v úterý turecké ministerstvo školství odebralo licence 21 000 učitelů pracujících v soukromých institucích. YÖK týž den nařídila 1577 děkanů státních i soukromých univerzit v zemi, aby podali rezignaci.

Ve středu turecké ministerstvo školství zavřelo 626 vzdělávacích institucí, z nichž většina jsou soukromé školy. Jde o další z kroků v tažení proti příznivcům duchovního Fethullaha Gülena, jehož hnutí provozuje v Turecku řadu škol i sociálních institucí. Podle agentury Anadolu turecké ministerstvo školství oznámilo, že celkem už propustilo 21 738 svých zaměstnanců po celé zemi.

Kvůli pokusu o vojenský puč bylo oficiálně obviněno 99 ze zhruba 360 generálů.

Podle organizace Amnesty International úřady zakročily i proti médiím a novinářům – zablokovaly přístup k více než dvaceti zpravodajským stránkám, zrušily akreditace 34 novinářů a na jednoho novináře kvůli způsobu, jakým o nezdařeném pokusu o převrat informoval, dokonce vydaly zatykač. Podle některých zpráv došlo také ke zrušení licencí pro 25 mediálních domů.

Turecké úřady po neúspěšném puči zatkly dva členy ústavního soudu. Celkem bylo ve středu zatčeno 113 soudních úředníků.

Turecko se vzdaluje od Západu

Všechny výše uvedené čistky zemi výrazně odklánějí od západního společenství liberálních demokracií. „Evropská unie vidí, že Turecko není jejím možným členem. Turecká vláda bude ale tvrdit, že je to legitimní boj proti terorismu. A kroky, které podniká, nebude považovat za něco, co ji vzdaluje od Evropské unie,“ zdůraznil Laně.

Ve středu také pět hodin zasedala turecká Národní bezpečnostní rada (MGK). Turecký deník Hürriyet poté informoval, že vláda plánuje ustavení zvláštního tribunálu pro pučisty a vybudování speciálního vězení pro ty, kteří se zúčastnili pátečního pokusu o státní převrat. Po zasedání vlády Erdogan vyhlásil tříměsíční výjimečný stav.

Deník zároveň uvedl, že se na veřejnosti objevil seznam jmen stovek vojáků s uvedením funkcí, které by zastávali v případě, že by byl páteční pokus o vojenský převrat úspěšný. Seznam podle deníku obsahuje jména 413 důstojníků. Nicméně dva nejvyšší posty v seznamu zůstaly prázdné. Jde o funkci náčelníka generálního štábu a velitele pozemních sil. Podle deníku měla být první z těchto funkcí nabídnuta současnému náčelníkovi generálního štábu Hulusimu Akarovi, který prý ale nabídku odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
před 5 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
před 21 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 33 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 46 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 3 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami
Načítání...