Neúspěšný pokus o vojenský převrat v Turecku vyvolal řadu otázek. Jak spolehlivé je Turecko jako členský stát NATO? A hlavně: Jak dobře zabezpečené jsou jaderné zbraně Severoatlantické aliance, jejichž největší část je uložena právě na klíčové turecké základně Incirlik? K nejzávažnějšímu porušení bezpečnostních opatření došlo v minulosti v Belgii, kde se civilisté dostali až k jaderným bombám.
Atomové zbraně na horké půdě: Turecká základna Incirlik ukrývá čtvrtinu jaderného arzenálu NATO
V sobotu turecké úřady odpojily základnu Incirlik od elektrické energie a uzavřely nad ní vzdušný prostor. Bylo to jedno z opatření, jimiž bojovala tamní vláda proti pučistům. Na základně začal platit bezpečnostní stupeň Delta používaný v nejvyšším ohrožení, například při bezprostředně hrozícím teroristickém útoku.
Tím se jedna ze strategicky nejdůležitějších základen světa ocitla de facto mimo provoz. Letecké operace proti Islámskému státu, které odtud podniká Spojenými státy vedená koalice, na několik hodin utichly.
„Její eliminace po danou dobu měla zabránit, aby se na základně stalo něco nesprávného, případně aby byla zneužita,“ vysvětlil bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý. Nepopírá však, že odstavení takto důležité základny s sebou mohlo nést i varování tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Američanům, že o Incirlik mohou kdykoliv přijít.
Během následujících událostí byl kvůli podpoře pučistů zatčen velitel Incirliku, generál Bekir Ercan Van, a dalších devět místních vysokých důstojníků.
Dodávky elektřiny se podařilo obnovit alespoň ze záložních generátorů, na kterých funguje Incirlik podle serveru Military Times už čtvrtým dnem. Američtí představitelé ujistili, že toto omezení nemá prakticky žádný dopad na letecké operace a fungování základny, některé mise musely být ale přesměrovány jinam. Kdy budou řádné dodávky elektřiny obnoveny, Američané netuší.
Turecká základna Incirlik
Čtvrtina jaderných zbraní NATO leží právě na Incirliku
Jak upozornil americký odborník na jadernou problematiku Hans Kristensen, v podzemních bunkrech Incirliku je uloženo až 50 vodíkových bomb B-61, tedy více než čtvrtina všech jaderných zbraní NATO.
Na základně přitom není ani jedno turecké nebo americké letadlo, které by bylo schopné tyto bomby nést. Nebezpečí jejich zneužití tak podle Kristensena číhá jinde – na bunkry lze umístit roznětku, bombu zničit a nechat rozptýlit radioaktivní mrak.
Základna Incirlik
Jak ovšem připomíná odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza, Spojené státy mají se zabezpečením svých jaderných zbraní během krizí dostatek zkušeností.
V době kubánské krize vyjádřil tehdejší americký ministr obrany Robert McNamara obavu, že se turečtí vojáci mohou pokusit vypálit jaderné rakety NATO na SSSR bez povolení. A nařídil americké ostraze, aby rakety zničila, kdyby je chtěl někdo odpálit.
Když se v roce 1974 Turecko a Řecko ocitly na pokraji války, odvezly USA tajně všechny jaderné zbraně z Řecka a demontovaly roznětky těm, které byly uloženy v Turecku. „A není to tak dávno, co Spojené státy schválily zvýšení rozpočtu na zabezpečení těchto zbraní a konkrétně na základně Incirlik už to bylo realizováno,“ dodal Bříza. Nebezpečí ohledně zneužití bomb během turbulentního vývoje v Turecku podle něj nelze dramatizovat.
GALERIE
Incirlik
Po předchozím snižování počtu jaderných hlavic mají Spojené státy nyní v rámci NATO všehovšudy 180 bomb, všechno tytu B-61. Každá z nich disponuje více než desetinásobkem síly pumy použité v Hirošimě. Kromě Incirliku jsou uloženy v Německu, Nizozemsku, Belgii a Itálii a střeží je zde vojáci místních armád.
V Belgii se dostali aktivisté až k bombám
Zřejmě o největší skandál co se týče zabezpečení jaderných zbraní se v roce 2010 postarali míroví aktivisté, kterým se podařilo na belgické základně dostat do jednoho ze skladů. V přísně střeženém areálu se hodinu volně pohybovali, bomby polepili protijadernými nálepkami a vše nakonec zveřejnili na videu umístěném na YouTube. Pochybení belgické armády ještě dovršilo zjištění, že sloužící voják ostrahy u sebe měl nenabitou pušku.