Turecký prezident Erdogan vyhlásil v zemi po pátečním pokusu o puč tříměsíční výjimečný stav. Učinil tak po zasedání vlády a bezpečnostní rady státu. Zároveň uvedl, že bude pokračovat zatýkání a boj proti hnutí vlivného duchovního Fethullaha Gülena, které označuje za teroristickou organizaci. Do pátečního pokusu o převrat v Turecku podle něj byly zapojeny i jiné země.
Podle Erdogana výjimečný stav povede k posílení demokracie, právního státu a svobod. „Zůstaneme systémem parlamentní demokracie, nikdy tento systém neopustíme,“ prohlásil Erdogan. Zároveň označil ty, kteří byli zabiti v boji proti puči, za „mučedníky“. Národ podle něj nikdy nezapomene na hrdinství a oběti těch, kteří ztratili své životy.
„Jako vrchní velitel ozbrojených sil se budu také věnovat tomu, abych vyčistil obzrojené složky od všech virů,“ řekl zároveň.
Podle agentury DPA může nyní Erdogan vládnout pomocí dekretů. V době výjimečného stavu může být omezeno či pozastaveno například právo shromažďovací či svoboda slova.
Výjimečný stav umožňuje zakázy vycházení i kontrolu médií
Vyhlášení výjimečného stavu umožňuje turecká ústava v době, kdy je vážně narušen veřejný pořádek v zemi nebo kdy násilné činy ohrožují svobodu a demokracii. Rozhodnutí prezidenta nyní musí být zveřejněno v úředním věstníku a předloženo parlamentu. Ten může výjimečný stav zrušit či změnit délku jeho trvání.
Během výjimečného stavu mohou být například vyhlášeny zákazy vycházení či shromažďování nebo mohou být kontrolována média. Výjimečný stav byl v poslední době vyhlašován na jihovýchodě Turecka, kde armáda bojuje s kurdskými separatisty.
- Pokus části armády převzít moc začal v pátek 15. července 2016 večer uzavřením dvou důležitých mostů v Istanbulu, přelety stíhaček přes metropoli Ankaru a obsazením důležitých médií včetně státní televize.
- Představitelé povstání uvedli, že přebírají moc „kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu“. V zemi se chystali zavést novou ústavu.
- Do ulic navzdory varování armády vyrazily davy podporovatelů i odpůrců povstání. Ochromen byl provoz hlavního istanbulského letiště, bomby dopadaly například na budovu parlamentu v Ankaře.
- O několik hodin později prezident Erdogan dorazil na Atatürkovo letiště mezi své příznivce a prohlásil pokus o převrat za zmařený. Slíbil rozsáhlé zatýkání, mstu všem povstalcům a také „konec éry, kdy byla armáda státem ve státě“.
- Podle oficiální bilance si pokus o převrat vyžádal život 312 osob, další byli zraněni. Po celé zemi se začalo zatýkat, z velké části členy armády či soudů.
- Erdogan před shromážděným davem vyzval USA k vydání duchovního Fethullaha Gülena, který žije od roku 1999 v Pensylvánii jako exulant. Turecká vláda ho má za hlavního strůjce povstání, Gülen ale spojitost s událostmi v Turecku ostře odmítl.
