Turecký vojenský důstojník, který sloužil ve Spojených státech v misi NATO, žádá o americký azyl. Rozhodl se tak poté, co ho Ankara povolala zpět do vlasti, uvedla agentura Reuters s odkazem na americké činitele. Jedná se o první podobný případ od pokusu o vojenský převrat, po němž Ankara zahájila rozsáhlé čistky. Ty se dotkly tisíců vojáků včetně 40 procent generálů.
Turecký důstojník působil v sídle jednoho velitelství NATO v Norfolku ve Virgínii. O koho jde, Američané neřekli, zaměstnanec turecké ambasády ve Washingtonu ale uvedl, že červencového příkazu Turecka neuposlechl turecký admirál Mustafa Ugurlu.
„Odevzdal na základně 22. července svůj průkaz a doklady a od té doby o něm nikdo neslyšel,“ prohlásil představitel tureckého velvyslanectví. O samotné žádosti o azyl nic nevěděl, poznamenal ovšem, že do vlasti byli z USA povoláni ještě další dva turečtí vojáci. „Žádný zatykač na ně ale uvalen nebyl,“ konstatoval pracovník ambasády.
Americký imigrační úřad se nemůže k jednotlivým žádostem o azyl vyjadřovat a ministerstvo zahraničí záležitost odmítlo komentovat, píše Reuters.
Žádost o azyl tureckého důstojníka přitom může zvýšit napětí mezi Spojenými státy a Tureckem, které je důležitým spojencem Washingtonu. Ankara žádá Američany o vydání islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije od roku 1999 v USA. Turecko považuje Gülena za zosnovatele puče.
Washington ale muže vydat odmítá, dokud mu Ankara nepředloží důkazy o jeho zapojení do plánování pokusu o převrat. Sám Gülen vinu odmítá, naopak naznačil, že ho mohl zinscenovat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, aby zdůvodnil intenzivnější pronásledování svých kritiků.
V Turecku nyní platí výjimečný stav. Při rozsáhlých čistkách bylo zadrženo 30 tisíc lidí, z nichž jich 22 tisíc zůstává ve vazbě. Dalších 60 tisíc osob přišlo o práci včetně učitelů, vojáků, soudců a státních zaměstnanců. Zavřena byla řada univerzit a skončila i některá média.
Turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag v úterý prohlásil, že pokud Spojené státy Gülena nevydají, obětují své vztahy s Ankarou kvůli teroristovi.
Washington s Ankarou spolupracují v boji proti džihádistům
Američané spolu s Tureckem a dalšími státy útočí na pozice radikálů z Islámského státu. Klíčová je pro mezinárodní koalici letecká základna Incirlik v Turecku. „Chceme zdůraznit, že Turecko je váženým spojencem NATO, který i nadále významně přispívá k boji proti IS,“ zdůraznila Karen Eifertová z amerického námořnictva.
Jeden z představitelů NATO navíc zdůraznil, že reorganizace turecké armády nemá prakticky žádný dopad na operace a mise pod vedením Aliance.
Do EU se nehrneme, vzkázala Bruselu Ankara
Zhoršují se ale turecko-unijní vztahy. Bruselu se nelíbí, že Erdogan mluví o znovuzavedení trestu smrti. Odmítá navíc zavést s Tureckem bezvízový styk a stále víc se mluví o zastavení přístupových rozhovorů. Ankara pro změnu vyhrožuje vypovězením smlouvy o vracení migrantů do Řecka, což by mohlo znamenat opětovné posílení uprchlického proudu směrem na starý kontinent.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu prohlásil, že pokud Západ ztratí Turecko jako spojence, bude to kvůli jeho vlastním chybám. Šéf turecké diplomacie tvrdí, že vůle Ankary vstoupit do Unie opadla kvůli sympatizování osmadvacítky s pučisty. Napravení vztahů s Ruskem ale podle něj nemělo vyslat na Západ žádný vzkaz.
