Německá rozhlasová a televizní stanice Deutsche Welle (DW) kritizuje turecké úřady za zabavení rozhovoru s tamním ministrem mládeže a sportu Akifem Kilicem. Podle mluvčího ministerstva kladl reportér otázky o čistkách a právech žen, které nebyly předem domluvené. Po skončení rozhovoru nesměl televizní štáb z budovy resortu odejít, dokud natočený materiál neodevzdá.
Turci zabavili Němcům natočený rozhovor, novinář se moc ptal na čistky
Novinář Michel Friedman dělal předem domluvený rozhovor s tureckým ministrem pro pořad Conflict Zone (Konfliktní zóna), který je proslulý konfrontačním formátem. Kilic tvrdí, že videonahrávka zabavena nebyla. Prý jen požádal reportéra, aby rozhovor nevysílal. Mluvčí ministerstva ale později sdělil, že nahrávka byla zabavena, protože reportér kladl otázky, které nebyly předem domluveny.
„Novinář uvedl, že přestože byla témata předem domluvená, ministr odpovídal na některé otázky velmi neochotně, na některé vůbec,“ podotkl zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Friedman se ministra ptal i na rozsáhlé vládní čistky, které turecký režim provádí po pokusu o vojenský převrat z poloviny července. Zatčeno už bylo na 40 tisíc lidí a kolem 80 tisíc osob přišlo o práci – většina z nich proto, že je režim považuje za příznivce duchovního Fethullaha Gülena, jenž je podle Ankary hlavním organizátorem puče.
Deutsche Welle chce materiál zpět a zvažuje, zda jít do žaloby. Mluví o krádeži. „Ministr přece nemůže svolit k rozhovoru a potom bránit v jeho vysílání, protože mu 'nesedly otázky'. Je to jasný nátlak ze strany tureckého vedení. Nemá to nic společného s právním státem a demokracií,“ konstatoval ředitel televizní stanice Peter Limbourg.
Berlín: Svoboda slova je nezpochybnitelná
Mluvčí německé vlády prohlásil, že svoboda slova není něco, o čem by německý kabinet vyjednával a zdůraznil její nezpochybnitelnost. „Už došlo i na diplomatickou dohru, kdy německý velvyslanec v Turecku se byl ptát na pozadí celé události na ministerstvu mládeže a sportu,“ informoval Černohorský.
Zpravodaj ČT: Turecký ministr podle novináře odpovídal vyhýbavě (zdroj: ČT24)
Německo-turecké vztahy jsou napjaté poté, co německý Spolkový sněm označil začátkem června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
Trestnímu stíhání za urážku turecké hlavy státu navíc čelí německý satirik Jan Böhmermann. Ten na konci března ve veřejnoprávní televizi ZDF přednesl báseň, která obsahovala řadu vulgarismů a líčila Erdogana jako člověka, který porušuje lidská práva, má „sexuální styk s kozami a sleduje dětské porno, zatímco kope do zadku Kurdy“. Německý komik básní reagoval mimo jiné na případy porušování svobody slova a tisku v Turecku.
V polovině srpna zveřejnila veřejnoprávní televize ARD utajené prohlášení ministerstva vnitra, v němž se uvádí, že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí.