Mezinárodní ratingová agentura Moody's snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Turecka z investičního do spekulativního pásma. Pro Turky to znamená možné vyšší náklady na půjčky. Ekonomikou země už otřásly nedávné teroristické útoky, pokus o puč i ruské sankce.
Moody's zhoršila ratingovou známku Turecka o jeden stupeň z Baa3 na Ba1. Poukázala přitom na obavy ohledně dodržování zákonů po červencovém pokusu o převrat, na rizika spojená s vnějším financováním i na zpomalování hospodářského růstu.
„Reakce vlády na neúspěšný pokus o vojenský převrat vyvolala další obavy ohledně předvídatelnosti a efektivity vládní politiky a ohledně respektování zákonů,“ uvedla ve své zprávě Moody's.
Další přední ratingová agentura Standard & Poor's již krátce po pokusu o státní převrat snížila rating Turecka hlouběji do spekulativního pásma. Jedinou hlavní agenturou, u které se hodnocení úvěrové spolehlivosti Turecka stále drží v investičním pásmu, zůstává Fitch Ratings. Ta plánuje provést revizi ratingu začátkem příštího roku.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že kroky ratingových agentur jsou politicky motivované. Agenturu Standard & Poor's po červencovém zhoršení ratingu obvinil, že straní osnovatelům převratu. K oznámení agentury Moody's premiér Binali Yildirim uvedl, že jeho země nevěří v nestrannost ratingových agentur.
Úvěrový rating je základním vodítkem pro investory. Čím je vyšší, tím lépe je země vnímána. Nejvyšší rating znamená, že jde o špičkového dlužníka, který je zpravidla schopen půjčovat si za velmi nízký úrok. Pokud je rating ve spekulativním pásmu, nemohou do dluhopisů daného subjektu investovat velcí institucionální investoři, jako jsou například penzijní fondy.
Americká investiční banka JP Morgan v červenci odhadla, že investoři by mohli prodat turecké státní a firemní dluhopisy v hodnotě kolem deseti miliard dolarů (240 miliard korun), pokud by některá z předních ratingových agentur snížila úvěrové hodnocení Turecka do spekulativního pásma.
Turecko je přitom na přílivu investic závislé při financování deficitu běžného účtu platební bilance, který patří k nejvyšším v rámci skupiny zemí G20. Ročně potřebuje přilákat asi 200 miliard dolarů, aby pokrylo schodek běžného účtu a náklady na správu dluhu, upozorňuje agentura Reuters.
Jedním ze způsobů, jak přilákat investice, je zvyšování úrokových sazeb. Turecká centrální banka ale tento týden naopak pokračovala ve snižování úroků, aby podpořila hospodářský růst.
