Více než třicet tisíc lidí demonstrovalo v Kolíně nad Rýnem proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi a jeho protikurdské politice. V rámci boje s Islámským státem totiž Ankara útočí i na pozice separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a jen v sobotu zabila nebo zranila stovku kurdských bojovníků.
Turecko znovu zaútočilo na Kurdy, na Rýnu proběhla nesouhlasná demonstrace
PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984 a dosud si její střety s tureckými bezpečnostními složkami vyžádaly na 40 000 obětí. Po dvouletém příměří boje znovu propukly loni v létě a ještě více znepřehlednily politickou i válečnou situaci na Blízkém východě. Turecko totiž početnou kurdskou menšinu na východě svého území považuje kvůli snahám o odtržení za hrozbu, Kurdové v Sýrii a Iráku ale zároveň představují jednu z nejschopnějších skupin v boji proti Islámskému státu.
Přesné ztráty na životech, které přinesly sobotní boje, známy nejsou. Už v noci na sobotu si boje mezi tureckou armádou a Kurdy v provincii Van na jihovýchodě Turecka vyžádaly životy osmi příslušníků tureckých bezpečnostních sil a jedenácti bojovníků PKK. Turecká armáda pak bez bližšího upřesnění uvedla, že „zneškodnila“ více než sto radikálů z PKK. Podle agentury Reuters jde o jednu z nejvyšších bilancí obětí bojů mezi armádou a Kurdy během jediného dne.
Turecká armáda zabila přes sto členů PKK (zdroj: ČT24)
Další demonstrace nad Rýnem. Tentokrát proti Erdoganovi
Turecké útoky proti Kurdům byly také hlavním motivem demonstrace, kterou v sobotu odpoledne zažil Kolín nad Rýnem. Na akci ve čtvrti Deutz na pravém břehu řeky dohlíželo kolem tisícovky policistů. Podle organizátorů byla demonstrace zaměřená hlavně proti „diktátorskému chování“ tureckého prezidenta po červencovém zmařeném pokusu o převrat.
Na mnoha plakátech a vlajkách v rukou účastníků se objevil portrét Abdullaha Öcalana, vězněného vůdce Strany kurdských pracujících (PKK). Toho Turecko po odsouzení za velezradu, vraždu a členství v teroristické organizaci vězní od roku 1999. PKK považuje za teroristickou organizaci nejen Turecko, ale také USA či Evropská unie. V Německu je strana zakázaná od roku 1993.
Portrét Abdullaha Öcalana na kurdské demonstraci v Kolíně nad Rýnem
Podle kolínského policejního prezidenta Jürgena Mathiese mohli lidé během demonstrace ukazovat Öcalanovy portréty, nikoli však symboly samotné PKK. Po skončení demonstrace vyjádřil Mathies nad průběhem akce spokojenost. Policie zabavila pouze pět vlajek a přijala sedm oznámení kvůli zakázaným symbolům.
Na pódiu s Öcalanovým portrétem v nadživotní velikosti promluvil mimo jiné spolupředseda německé parlamentní strany Levice Bernd Riexinger či předseda turecké opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtas. Řečníci vyzvali k propuštění vězněného vůdce PKK a odsoudili také tureckou intervenci do severní Sýrie.
Před pěti týdny na stejném místě v Kolíně nad Rýnem demonstrovalo na podporu turecké hlavy státu po zmařeném pokusu o puč asi 40 000 lidí, převážně členů komunity německých Turků. Pobouření tehdy vyvolalo rozhodnutí německého ústavního soudu.