Turecko znovu zaútočilo na Kurdy, na Rýnu proběhla nesouhlasná demonstrace

Více než třicet tisíc lidí demonstrovalo v Kolíně nad Rýnem proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi a jeho protikurdské politice. V rámci boje s Islámským státem totiž Ankara útočí i na pozice separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a jen v sobotu zabila nebo zranila stovku kurdských bojovníků.

PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984 a dosud si její střety s tureckými bezpečnostními složkami vyžádaly na 40 000 obětí. Po dvouletém příměří boje znovu propukly loni v létě a ještě více znepřehlednily politickou i válečnou situaci na Blízkém východě. Turecko totiž početnou kurdskou menšinu na východě svého území považuje kvůli snahám o odtržení za hrozbu, Kurdové v Sýrii a Iráku ale zároveň představují jednu z nejschopnějších skupin v boji proti Islámskému státu.

Přesné ztráty na životech, které přinesly sobotní boje, známy nejsou. Už v noci na sobotu si boje mezi tureckou armádou a Kurdy v provincii Van na jihovýchodě Turecka vyžádaly životy osmi příslušníků tureckých bezpečnostních sil a jedenácti bojovníků PKK. Turecká armáda pak bez bližšího upřesnění uvedla, že „zneškodnila“ více než sto radikálů z PKK. Podle agentury Reuters jde o jednu z nejvyšších bilancí obětí bojů mezi armádou a Kurdy během jediného dne.

2 minuty
Turecká armáda zabila přes sto členů PKK
Zdroj: ČT24

Další demonstrace nad Rýnem. Tentokrát proti Erdoganovi

Turecké útoky proti Kurdům byly také hlavním motivem demonstrace, kterou v sobotu odpoledne zažil Kolín nad Rýnem. Na akci ve čtvrti Deutz na pravém břehu řeky dohlíželo kolem tisícovky policistů. Podle organizátorů byla demonstrace zaměřená hlavně proti „diktátorskému chování“ tureckého prezidenta po červencovém zmařeném pokusu o převrat.

Na mnoha plakátech a vlajkách v rukou účastníků se objevil portrét Abdullaha Öcalana, vězněného vůdce Strany kurdských pracujících (PKK). Toho Turecko po odsouzení za velezradu, vraždu a členství v teroristické organizaci vězní od roku 1999. PKK považuje za teroristickou organizaci nejen Turecko, ale také USA či Evropská unie. V Německu je strana zakázaná od roku 1993.

Portrét Abdullaha Öcalana na kurdské demonstraci v Kolíně nad Rýnem
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Podle kolínského policejního prezidenta Jürgena Mathiese mohli lidé během demonstrace ukazovat Öcalanovy portréty, nikoli však symboly samotné PKK. Po skončení demonstrace vyjádřil Mathies nad průběhem akce spokojenost. Policie zabavila pouze pět vlajek a přijala sedm oznámení kvůli zakázaným symbolům.

Na pódiu s Öcalanovým portrétem v nadživotní velikosti promluvil mimo jiné spolupředseda německé parlamentní strany Levice Bernd Riexinger či předseda turecké opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtas. Řečníci vyzvali k propuštění vězněného vůdce PKK a odsoudili také tureckou intervenci do severní Sýrie.

Před pěti týdny na stejném místě v Kolíně nad Rýnem demonstrovalo na podporu turecké hlavy státu po zmařeném pokusu o puč asi 40 000 lidí, převážně členů komunity německých Turků. Pobouření tehdy vyvolalo rozhodnutí německého ústavního soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 12 mminutami

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 52 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 1 hhodinou

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 2 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...