Turecko znovu zaútočilo na Kurdy, na Rýnu proběhla nesouhlasná demonstrace

Více než třicet tisíc lidí demonstrovalo v Kolíně nad Rýnem proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi a jeho protikurdské politice. V rámci boje s Islámským státem totiž Ankara útočí i na pozice separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a jen v sobotu zabila nebo zranila stovku kurdských bojovníků.

PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984 a dosud si její střety s tureckými bezpečnostními složkami vyžádaly na 40 000 obětí. Po dvouletém příměří boje znovu propukly loni v létě a ještě více znepřehlednily politickou i válečnou situaci na Blízkém východě. Turecko totiž početnou kurdskou menšinu na východě svého území považuje kvůli snahám o odtržení za hrozbu, Kurdové v Sýrii a Iráku ale zároveň představují jednu z nejschopnějších skupin v boji proti Islámskému státu.

Přesné ztráty na životech, které přinesly sobotní boje, známy nejsou. Už v noci na sobotu si boje mezi tureckou armádou a Kurdy v provincii Van na jihovýchodě Turecka vyžádaly životy osmi příslušníků tureckých bezpečnostních sil a jedenácti bojovníků PKK. Turecká armáda pak bez bližšího upřesnění uvedla, že „zneškodnila“ více než sto radikálů z PKK. Podle agentury Reuters jde o jednu z nejvyšších bilancí obětí bojů mezi armádou a Kurdy během jediného dne.

2 minuty
Turecká armáda zabila přes sto členů PKK
Zdroj: ČT24

Další demonstrace nad Rýnem. Tentokrát proti Erdoganovi

Turecké útoky proti Kurdům byly také hlavním motivem demonstrace, kterou v sobotu odpoledne zažil Kolín nad Rýnem. Na akci ve čtvrti Deutz na pravém břehu řeky dohlíželo kolem tisícovky policistů. Podle organizátorů byla demonstrace zaměřená hlavně proti „diktátorskému chování“ tureckého prezidenta po červencovém zmařeném pokusu o převrat.

Na mnoha plakátech a vlajkách v rukou účastníků se objevil portrét Abdullaha Öcalana, vězněného vůdce Strany kurdských pracujících (PKK). Toho Turecko po odsouzení za velezradu, vraždu a členství v teroristické organizaci vězní od roku 1999. PKK považuje za teroristickou organizaci nejen Turecko, ale také USA či Evropská unie. V Německu je strana zakázaná od roku 1993.

Portrét Abdullaha Öcalana na kurdské demonstraci v Kolíně nad Rýnem
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Podle kolínského policejního prezidenta Jürgena Mathiese mohli lidé během demonstrace ukazovat Öcalanovy portréty, nikoli však symboly samotné PKK. Po skončení demonstrace vyjádřil Mathies nad průběhem akce spokojenost. Policie zabavila pouze pět vlajek a přijala sedm oznámení kvůli zakázaným symbolům.

Na pódiu s Öcalanovým portrétem v nadživotní velikosti promluvil mimo jiné spolupředseda německé parlamentní strany Levice Bernd Riexinger či předseda turecké opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtas. Řečníci vyzvali k propuštění vězněného vůdce PKK a odsoudili také tureckou intervenci do severní Sýrie.

Před pěti týdny na stejném místě v Kolíně nad Rýnem demonstrovalo na podporu turecké hlavy státu po zmařeném pokusu o puč asi 40 000 lidí, převážně členů komunity německých Turků. Pobouření tehdy vyvolalo rozhodnutí německého ústavního soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 3 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů.
13:34Aktualizovánopřed 46 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
před 55 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 1 hhodinou

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 3 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 4 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 6 hhodinami
Načítání...