Policie dopadla skupinu vojáků, která údajně během povstání chtěla zajmout prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Erdogan tehdy trávil čas na dovolené v letovisku Marmaris. Po zprávách o armádním povstání se urychleně přesunul do Istanbulu.
Během povstání měli za úkol zajmout Erdogana, teď je policie dopadla
Erdogan byl tehdy včas varován a odjel z hotelu ještě před příjezdem komanda. Turecko po nepodařeném puči provádí rozsáhlé čistky v kruzích kritických k Erdoganovi. Armáda propustila téměř 1400 vojáků, suspendováno bylo přes 66 tisíc zaměstnanců justice, státní správy a školství.
Podle Anadolu bylo devět hledaných vojáků dopadeno v provincii Mugla v neděli, další dva dnes. Speciální jednotka vyslala do akce vrtulníky i bezpilotní letadla, při zásahu byla slyšet i střelba, ale podle turecké agentury zprávy o obětech nejsou.
Do operace, při níž měl být Erdogan zajat, bylo podle tureckých médií zapojeno 37 vojáků, 25 z nich bylo dopadeno již dříve.
Představitelé turecké armády se během pondělí mají sejít v Ankaře se šéfem náčelníků štábů americké armády Josephem Dunfordem. Od zmařeného puče jde o první kontakt mezi Washingtonem a Ankarou. Dunford bude jednat s náčelníkem generálního štábu turecké armády Hulusi Akarem a později také s premiérem Binalim Yildirimem.
Vztahy dvou významných členských zemí NATO se zhoršily, když Turecko po nezdařeném pokusu o převrat požádalo o vydání tureckého duchovního Fethullaha Gülena z USA. Podle Ankary je tento bývalý Erdoganův spojenec osnovatelem pokusu o puč. Gülen, který žije v Pensylvánii, obvinění odmítá.
Události v Turecku se promítají i do zemí, kde žijí silné turecké komunity. V německém Kolíně nad Rýnem se v neděli konaly manifestace Erdoganových přívrženců a také odpůrců. Zúčastnilo se jich na 40 tisíc lidí, akce se obešly bez incidentů, ale policie uvedla do pohotovosti na 2700 příslušníků.
Erdogan chtěl v přímém přenosu své stoupence pozdravit, avšak ústavní soud to zakázal. Turecko si kvůli tomu dnes předvolalo německého chargé d'affaires. Ankara mu chce předat oficiální stanovisko, podle kterého je nepřijatelné zakázat prezidentovi spojit se s manifestujícími videokonferencí.