Pokud Turecko znovu zavede trest smrti, Unie ihned zastaví přístupový proces, varoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Turecko podle něj není v situaci, kdy by se mohlo v dohledné době stát členem EU. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v zemi výjimečný stav po nezdařeném pokusu o puč. Čistky se už dotkly 60 tisíc lidí – podle televize NTV byl nově vydán zatykač na 42 novinářů.
Na desítky novinářů čeká zatykač, podle Junckera se současné Turecko EU vzdaluje
Podle soukromé televize NTV je mezi novináři mimo jiné ikona turecké žurnalistiky – komentátor a bývalý zákonodárce Nazli Ilicak.
„Dozvěděl jsem se, že jedna velmi uznávaná pravicová, ale sekulární novinářka, které je dnes asi 75 let, měla být zatčena, ale nenašli ji doma, takže ji zatknou asi později,“ sdělil turkolog Tomáš Laně. Podle něj by pronásledování novinářů mohlo vést ke skrytému odporu a dalšímu „výbuchu“.
Vypadá to, že jde o zatykač, který má na novináře uvalit nějakou vyšetřovací vazbu, a pomohlo to k rozkrývání sítí v oblasti médií. Ještě nevíme, zda a z čeho budou obviněni a kdo přesně mezi nimi je.
Režim se snaží zlikvidovat příznivce duchovního Fethullaha Gülena, který je podle Ankary osnovatelem puče a v současné době žije v USA. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Cavusoglu varoval, že pokud Washington duchovního nevydá, turecko-americké vztahy tím utrpí. Gülen obvinění odmítá.
GALERIE
Turecko
Desetitisíce Turků se v neděli shromáždily v centru Istanbulu, aby vyjádřily podporu zachování demokracie v zemi. Odmítli pokus o převrat, řada z nich ale zároveň vyjadřovala znepokojení nad děním po jeho potlačení.
Vedle požadavků na spravedlivý trest pro organizátory pokusu o převrat tak zaznívala i varování před diktaturou. Také řada evropských zemí a nevládních organizací se obává, že Erdogan využije situaci k dalšímu posílení svého autoritářského režimu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
V zemi platí výjimečný stav. Prezident nařídil dekretem uzavření více než tisíce soukromých škol, obdobného počtu neziskových organizací i několika univerzit a odborových svazů.
„Když se Erdoganova vláda dostala k moci, neměla dost lidí, a tak využívala Gülenova hnutí, protože to díky své síti škol disponuje velkým počtem vzdělaných lidí. AKP (vládní Strana spravedlnosti a rozvoje) tak dobře ví, kdo je napojen na Gülenovo hnutí,“ poznamenal zpravodaj ČRo Štěpán Macháček.
Některé instituce, které dále fungují, přišly o zaměstnance. Celkem se čistky dotkly minimálně 60 tisíc lidí – armádních činitelů a vojáků, policistů i soudců a učitelů. Podle Erdogana bylo přes 13 tisíc lidí zadrženo, ostatní přišli o práci. Podle prezidentových kritiků dopadají represe prakticky na všechny, kdo jsou vůči prezidentovi v opozici.
Erdogan se chystá zrušit i svoji prezidentskou stráž. Z 2500 členů gardy totiž úřady po pokusu o převrat zadržely téměř 300, nyní jsou ve vazbě kvůli podezření, že se na puči podíleli. Prezident hovořil také o zavedení trestu smrti.
Brusel už pohrozil zastavením přístupových rozhovorů. „Domnívám se, že to nemusí být dostatečná pohrůžka, na druhou stranu si ale myslím – a opírám se o názory některých tureckých diplomatů – že Turecko nakonec trest smrti nezavede,“ míní bývalý velvyslanec ČR v Turecku Laně.
Turkolog Laně: Dřívější puče byly provedeny efektivněji
Armáda má v zemi stále velký vliv. Turecko zažilo mezi 60. a 80. léty minulého století celkem tři vojenské převraty. „Překvapilo mě to, myslel jsem si, že Erdogan má armádu pod kontrolou, protože pomocí zinscenovaných procesů zahájil proti ní tažení, které ji zbavilo funkčních důstojníků,“ poznamenal Laně k nedávnému pokusu o puč.
Podle něj ani dříve lidé převraty nijak zvlášť nepodporovali, armáda je ale provedla efektivně, tudíž neměli možnost protestovat.
Turecký národ je rozdělen zhruba na polovinu, byl už před Erdoganem. Jednalo se o sekularisty a tradicionalisty. Jak upevňoval moc a zlepšovala se hospodářská situace Turecka, tak získával Erdogan stále větší podporu, nicméně poslední události ukázaly, že tu rozdělení stále je, protože se začal chovat velmi diktátorsky.
Situací v Turecku se bude v pondělí zabývat pracovní skupina ministerstva zahraničí. Kvůli aktuálnímu vývoji v zemi zváží možnost změny doporučení pro české občany, kteří do Turecka chtějí zamířit, nebo se tam nacházejí.
V současnosti resort vyzývá, aby lidé nejezdili do Ankary, Istanbulu a jihovýchodního Turecka. Turistům taky radí zůstat v hotelových komplexech.