Turecká vláda chce spolupracovat s hlavními opozičními stranami na nové ústavě, oznámil premiér Binali Yildirim. Prezident Recep Tayyip Erdogan hodlá po nezdařeném puči rychle reformovat armádu. Od záměru znovu zavést hrdelní trest zřejmě neustoupí. Prokurátoři mezitím vyšetřují osoby, které na sociálních sítích spekulovaly, zda nezorganizoval převrat režim, aby měl záminku zahájit represe. Ozývají se i hlasy, že puč měl možná podporu některých členů vládní strany.
Podle Ankary měli stát za pokusem o převrat příznivci muslimského duchovního vůdce Fetulláha Gülena. Objevily se ale i spekulace, že puč ve skutečnosti zorganizoval režim, aby mohl udeřit na kritiky z řad opozice. Někteří psali, že Erdogan se může tímto způsobem snažit získat podporu a upevňovat svou moc.
Vláda to ale odmítá, stejně jako většina komentátorů. „Stačí se podívat na lidi, kteří na sociálních sítích tvrdí, že šlo o divadlo. Prokurátoři už zahájili vyšetřování. Většina z nich jsou ubožáci, kteří si myslí, že je čest zemřít na Gülenův povel,“ konstatoval Bekir Bozdag.
Ankara po potlačení pučistů zahájila represe, vyhlášen byl výjimečný stav. Na 60 tisíc lidí od vojáků po učitele bylo zatčeno nebo přišlo o zaměstnání. „Naše cíle jsou jasné – provádíme operace proti Straně kurdských pracujících a teď máme další teroristickou skupinu – Gülenovu organizaci,“ konstatovala hlava státu.
Podle jednoho z vůdců Lidově demokratické strany (HDP) Selahattina Demirtase mohli někteří bývalí i současní členové AKP převrat podporovat. „Nejedná se o predikci, je to založeno z poloviny na potvrzených informacích a z poloviny jde o odhad,“ řekl Demirtas deníku Hürriyet.
„Je zvláštní, že politické skupiny, které stály za pučisty, dosud nebyly identifikovány. Je tu velmi vysoká pravděpodobnost, že spiklenci získali podporu silné skupiny v AKP,“ řekl Demirtas. „Žádný převrat nebyl nikdy realizován bez politické podpory,“ zdůraznil politik.
Premiér už oznámil, že vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) je připravena jednat s opozicí o změně ústavy. Diskuse dosud končily patem, protože AKP chtěla posílit pravomoci hlavy státu.
Politici by nejprve měli schválit „omezené ústavní dodatky“, aby v některých případech zákony nezůstaly zablokované během parlamentních procedur. Tím to ale neskončí. „Všechny politické strany včetně AKP by měly vytvořit návrh nové ústavy, aby zemi ochránily od té předchozí, která vlastně zrodila puč,“ podotkl Yildirim.
Armádní změny mají znesnadnit organizaci puče
Erdogan v prvním rozhovoru od pokusu o převrat zkritizoval nedostatečnou práci tajných služeb a vyjádřil odhodlání rychle reformovat armádu, aby provedení puče už nebylo tak snadné. „Budeme mít nejvyšší vojenskou radu, ta může být zřízena tak za týden náčelníkem generálního štábu. Potřebujeme novou strukturu a na jejím základě přijde čerstvá krev,“ sdělil prezident.
Radu povede premiér a jejími členy budou i ministr obrany a náčelník generálního štábu. „Tento typ puče prostě nemůžete zorganizovat během 24 hodin, potřebujete víc času. A na základě zkušeností, které jsme získali, teď děláme další kroky,“ dodal Erdogan.
Erdogan: Trest smrti? Musím naslouchat občanům
Prezident dal také v rozhovoru pro německou televizi ARD jasně najevo, že nehodlá ustoupit od plánu na znovuzavedení trestu smrti. Občané jeho země si prý obnovu absolutního trestu žádají a on jim musí naslouchat.
Záměr ostře kritizuje Unie, která hrozí, že v takovém případě přeruší jednání o členství Turecka. Zintenzivnění přístupových rozhovorů slíbil Brusel Ankaře při vyjednávání dohody o navracení migrantů.
Kromě pučistů zahynulo při pokusu o převrat 246 lidí a 2185 bylo zraněno. Yildirim už oznámil, že istanbulský Bosporský most, který spojuje evropskou a asijskou část největšího tureckého města, ponese napříště jméno „Most mučedníků 15. července“ na počest padlých Turků.
