Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan stáhne všechny žaloby podané kvůli údajným urážkám jeho osoby. Oznámil to v pátek na akci k uctění obětí nezdařeného pokusu o vojenský převrat. Žalobám kvůli urážkám na adresu prezidenta čelí stovky lidí. Německý právník Ralf Höcker, který prezidenta zastupuje, ale v sobotu oznámil, že stažení žalob platí jen pro Turecko. Trestnímu stíhání tedy dál čelí německý satirik Jan Böhmermann. Západ Erdogana kritizuje za rozsáhlé čistky v zemi.
Erdogan své rozhodnutí označil za jednorázové gesto dobré vůle. „Pouze pro jednou budu shovívavý… Využívám této příležitosti k tomu, abych pro tentokrát stáhl žaloby proti těm, kteří ke mně projevili neúctu a urazili mě v každém směru,“ uvedl.
Turecké státní zastupitelství řešilo od doby, kdy se stal Erdogan prezidentem, téměř dva tisíce případů urážek na jeho adresu. Podle agentury AP čelily žalobám stovky lidí. Mezi nimi novináři, karikaturisté, akademici, a dokonce i školáci.
Rozruch vyvolala posměšná báseň německého satirika Jana Böhmermanna, který čelí trestnímu stíhání za urážku hlavy cizího státu. Souhlas se stíháním dala německá vláda. Na kancléřku Angelu Merkelovou se kvůli tomu snesla vlna kritiky. Právník tureckého prezidenta ale během sobotního dopoledne oznámil, že žaloby podané v Německu zůstávají v platnosti: „Oznámení platí jen pro Turecko. V Německu se prozatím nic nemění.“
Böhmermann na konci března ve veřejnoprávní televizi ZDF přednesl báseň, která obsahovala řadu vulgarismů a líčila Erdogana jako člověka, který porušuje lidská práva, má „sexuální styk s kozami a sleduje dětské porno, zatímco kope do zadku Kurdy“. Německý komik básní reagoval mimo jiné na případy porušování svobody slova a tisku v Turecku.
Tisíce lidí čekají po puči na soud
Současných rozsáhlých razií po nepovedeném puči se ale milost netýká. Čistky zasáhly armádu, justici, média, akademickou půdu i některá ministerstva. Podle tureckého ministra vnitra bylo zadrženo přes 18 000 lidí a z nich 9677 čeká na soud. 50 000 lidí přišlo o pasy.
Západ Erdogana za nekompromisní postup vůči vzbouřencům kritizuje. Prezident ale kritiku odmítá. „Každá země, každý vůdce, který si nedělá starost o tureckou demokracii, o práva našich lidí na život, o naši národní budoucnost a víc se obává o osud pučistů, není naším přítelem. To by měl vědět,“ řekl na páteční akci k uctění obětí.
Ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper ale upozorňuje, že armádní čistky zkomplikují i spolupráci v boji proti Islámskému státu (IS). Turecko je strategickým spojencem Washingtonu. Vyrážejí odsud stíhačky, které provádějí nálety na radikály. Turci ale některé základny a kasárny zavírají. Naposledy v pátek vláda uzavřela leteckou základnu severně od Ankary, která se během převratu stala centrálou pučistů.
Podle tureckého ministra zahraničí ale boj proti IS neoslabil: „Právě naopak. Armádu jsme očistili a lidi, kteří touží po puči a krvi, propustili. Naše armáda je teď důvěryhodnější a v boji efektivnější.“
Turci zabili 35 kurdských bojovníků
Ankara ale vedle IS bojuje i se Stranou kurdských pracujících (PKK). Turečtí vojáci v sobotu zabili 35 kurdských bojovníků poté, co se pokusili zmocnit vojenské základny ve východoturecké provincii Hakkari. V pátek pak zahynulo při střetech s Kurdy v Hakkari osm tureckých vojáků a více než 25 jich bylo zraněno. PKK bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku. EU i Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci.
