Erdogan chce strůjcům loňského puče „srazit hlavy“. Trvá na obnově trestu smrti

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve svém projevu k prvnímu výročí neúspěšného pokusu o puč ocenil neozbrojené civilisty, kteří se před rokem postavili v ulicích vzbouřeným vojákům, a slíbil, že potrestá zrádce. Zopakoval přitom, že obnoví trest smrti, pokud to parlament odhlasuje – a to i navzdory kritice Evropské unie. Před soud mají pučisté nastoupit v oranžových kombinézách známých z Guantánama.

Erdogan nejprve promluvil v sobotu před půlnocí v Istanbulu, kde projevem oslovil desetitisíce lidí, kteří se ve městě na Bosporu zúčastnili vzpomínkového pochodu k Mostu mučedníků. Při loňském nezdařeném puči bylo 250 lidí zabito, přes dva tisíce zraněno a v Turecku platí kvůli snaze armády o sesazení prezidenta stále výjimečný stav.

„Lidé tu noc neměli zbraně, měli vlajky, a co je důležitější, měli svou víru. Jsem vděčný všem občanům, kteří bránili svou zemi,“ řekl Erdogan Istanbulským. „Pučisté, kteří té noci uzavřeli most, chtěli ukázat světu, že mají kontrolu,“ postavily se jim ale „miliony lidí, kteří vyšli do ulic bránit čest našeho národa“, dodal s tím, že země tak navzdory ztrátám na životech vyhrála svůj boj o budoucnost.

Erdogan dále pohrozil, že strůjcům puče „srazí hlavy“. „Nikdo, kdo zradí tento národ, nemůže zůstat nepotrestán,“ uvedl prezident. Při pozdějším projevu před budovou parlamentu v Ankaře doplnil, že nadále počítá s obnovou trestu smrti v zemi. „Až (návrh příslušného zákona) projde parlamentem - a já věřím, že ho parlament schválí - a dostane se ke mně, bez váhání ho podepíšu,“ řekl.

Pokus o převrat v Turecku
Zdroj: ČT24/BBC/CPJ

Pučisté mají mít před soudem „guantánamské“ kombinézy

Patnáctý červenec ukázal, že i pod popelem hoří plamen. A ten může přerůst v oheň, který spálí všechny, kdo by chtěli zasáhnout do naší suverenity a ohrozit naši budoucnost.
Recep Tayyip Erdogan
turecký prezident

Obnova trestu smrti by zcela zmařila snahy Turecka vstoupit do Evropské unie, tato skutečnost ale Erdogana prý odradit nemůže. „Osobně nevěnuji pozornost tomu, co říká Hans a George,“ uvedl s očividným poukazem na Německo a Británii.

Za svým si ale stojí i Unie, se kterou zahájila Ankara přístupové rozhovory před dvanácti lety. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v reakci na Erdogana pro německý nedělník Bild am Sonntag uvedl, že Ankara nemůže počítat se členstvím, pokud trest smrti obnoví. Turecko by se podle něj „mělo Evropě spíše přibližovat, ne se od ní vzdalovat.“

Prezident  Erdogan ve své ankarské řeči také prohlásil, že mluvil o organizátorech pokusu o převrat s premiérem Binalim Yildirimem. Před soud by pučisté podle Erdogana měli předstoupit v oranžových kombinézách, „jako vězni z Guantánama“. Spojené státy americké v této věznici na Kubě drží osoby podezřelé z terorismu a ve stejných kombinézách provedl několik demonstrativních vražd svých zajatců také samozvaný Islámský stát.

Nahrávám video
Reportáž: Turecko si připomnělo rok od odvrácení puče
Zdroj: ČT24

Junkcer kritizoval čistky

Ze zosnování puče turecké vedení obviňuje duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a v Turecku má řadu příznivců. Duchovní ale tvrdí, že podíl na pokusu o převrat nemá. Erdoganův režim po pokusu o převrat provedl rozsáhlé čistky, deklaratorně zaměřené právě na gülenisty; ze zaměstnání bylo propuštěno více než 150 tisíc státních zaměstnanců údajně podporujících pučisty, 50 tisíc lidí bylo zatčeno. 

I tyto poměry Juncker pro Bild kritizoval. „Lidská práva, svoboda tisku a právní stát se nesrovnávají se zavíráním lidí do vazby ani s mnohaměsíční izolací novinářů, aniž je proti nim vzneseno obvinění,“ sdělil s odkazem na případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, kterého Ankara obvinila z terorismu a drží od února ve vazbě. Německo obvinění vznášená proti němu považuje za smyšlená a usiluje o jeho propuštění.

Perzekuce v Turecku
Zdroj: Turkeypurge.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlnu pobouření vyvolal snímek izraelského vojáka ničícího sochu Krista v Libanonu

Silné pobouření napříč křesťanským světem vyvolala fotografie izraelského vojáka, který v obci Debel na jihu Libanonu ničí kladivem sochu Ježíše Krista. Izraelské politické i armádní vedení se za vandalismus ihned omluvilo a přislíbilo nápravu. K incidentu došlo v situaci, kdy i ve Spojených státech amerických přichází Izrael o dekády dlouhou podporu především v protestantských kruzích, zvlášť kvůli postupu v Pásmu Gazy.
22:11Aktualizovánopřed 2 mminutami

Prodloužím příměří s Íránem, řekl Trump

Prezident Spojených států amerických Donald Trump uvedl, že na žádost Pákistánu prodlouží příměří s Íránem do doby, než Teherán předloží mírový návrh a budou dokončena jednání. USA budou zároveň pokračovat v blokádě íránských přístavů, napsal server britské veřejnoprávní stanice BBC.
před 4 mminutami

Britská královská rodina si připomíná sto let od narození Alžběty II.

V úterý by zesnulá královna Alžběta II., nejdéle vládnoucí britská panovnice, oslavila 100. narozeniny. Král Karel III. se proto spolu s královnou Camillou a dalšími členy královské rodiny zúčastnili celé řady akcí včetně návštěvy Britského muzea, kde si prohlédli finální návrhy národního památníku královny Alžběty v St James's Parku nebo výstavu „Královna Alžběta II.: Její stylový život“, která se v současné době koná v Buckinghamském paláci. Princezna Anna oficiálně otevřela Zahradu královny Alžběty II. v londýnském Regent's Parku. Večer se pak konala recepce, které se zúčastnili i zástupci charitativních organizací, které zesnulá královna podporovala. V rámci oslav také vláda v neděli oznámila založení nové charitativní organizace Queen Elizabeth Trust, která se zaměří na obnovu sdílených prostor v komunitách a bude podpořena 40 miliony liber. Patronem organizace bude král Karel III.
19:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
08:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, řekl Macinka

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.
před 3 hhodinami

Ukrajina dokončila opravu ropovodu Družba, řekl Zelenskyj

Ukrajina podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského dokončila opravy ropovodu Družba, který poškodil ruský úder. Zařízení se tak může vrátit k provozu. Maďarsko jeho znovuzprovozněním podmiňovalo svůj souhlas s půjčkou Evropské unie pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), na které se členské státy dohodly již v prosinci 2025. Podle serveru Ukrajinska pravda EU plánuje poskytnout Ukrajině první tranši z úvěru koncem května nebo začátkem června.
16:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Maďarský zákon proti LGBTQ+ porušuje právo EU, rozhodl soud

Maďarsko takzvaným zákonem o ochraně dětí namířeným proti LGBTQ+ komunitě porušilo právo Evropské unie, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon z roku 2021, který zakazoval zobrazování homosexuality a transgender osob před nezletilými, porušuje několik evropských právních nařízení včetně Listiny základních práv EU, uvedl soud. Server Politico rozsudek označil za přelomový.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Magyar podmiňuje politická jednání se Slovenskem „vyřešením“ Benešových dekretů

Pravděpodobný příští maďarský premiér Péter Magyar (Tisza) podmiňuje jednání se Slovenskem v politické oblasti vyřešením záležitostí okolo takzvaných Benešových dekretů. Vyplynulo to z jeho vyjádření po telefonátu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Předseda slovenské vlády po rozhovoru uvedl, že Benešovy dekrety, ke kterým mají obě země principiálně odlišné postoje, budou Magyarovou prioritou.
15:21Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...