Erdogan chce strůjcům loňského puče „srazit hlavy“. Trvá na obnově trestu smrti

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve svém projevu k prvnímu výročí neúspěšného pokusu o puč ocenil neozbrojené civilisty, kteří se před rokem postavili v ulicích vzbouřeným vojákům, a slíbil, že potrestá zrádce. Zopakoval přitom, že obnoví trest smrti, pokud to parlament odhlasuje – a to i navzdory kritice Evropské unie. Před soud mají pučisté nastoupit v oranžových kombinézách známých z Guantánama.

Erdogan nejprve promluvil v sobotu před půlnocí v Istanbulu, kde projevem oslovil desetitisíce lidí, kteří se ve městě na Bosporu zúčastnili vzpomínkového pochodu k Mostu mučedníků. Při loňském nezdařeném puči bylo 250 lidí zabito, přes dva tisíce zraněno a v Turecku platí kvůli snaze armády o sesazení prezidenta stále výjimečný stav.

„Lidé tu noc neměli zbraně, měli vlajky, a co je důležitější, měli svou víru. Jsem vděčný všem občanům, kteří bránili svou zemi,“ řekl Erdogan Istanbulským. „Pučisté, kteří té noci uzavřeli most, chtěli ukázat světu, že mají kontrolu,“ postavily se jim ale „miliony lidí, kteří vyšli do ulic bránit čest našeho národa“, dodal s tím, že země tak navzdory ztrátám na životech vyhrála svůj boj o budoucnost.

Erdogan dále pohrozil, že strůjcům puče „srazí hlavy“. „Nikdo, kdo zradí tento národ, nemůže zůstat nepotrestán,“ uvedl prezident. Při pozdějším projevu před budovou parlamentu v Ankaře doplnil, že nadále počítá s obnovou trestu smrti v zemi. „Až (návrh příslušného zákona) projde parlamentem - a já věřím, že ho parlament schválí - a dostane se ke mně, bez váhání ho podepíšu,“ řekl.

Pokus o převrat v Turecku
Zdroj: ČT24/BBC/CPJ

Pučisté mají mít před soudem „guantánamské“ kombinézy

Patnáctý červenec ukázal, že i pod popelem hoří plamen. A ten může přerůst v oheň, který spálí všechny, kdo by chtěli zasáhnout do naší suverenity a ohrozit naši budoucnost.
Recep Tayyip Erdogan
turecký prezident

Obnova trestu smrti by zcela zmařila snahy Turecka vstoupit do Evropské unie, tato skutečnost ale Erdogana prý odradit nemůže. „Osobně nevěnuji pozornost tomu, co říká Hans a George,“ uvedl s očividným poukazem na Německo a Británii.

Za svým si ale stojí i Unie, se kterou zahájila Ankara přístupové rozhovory před dvanácti lety. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v reakci na Erdogana pro německý nedělník Bild am Sonntag uvedl, že Ankara nemůže počítat se členstvím, pokud trest smrti obnoví. Turecko by se podle něj „mělo Evropě spíše přibližovat, ne se od ní vzdalovat.“

Prezident  Erdogan ve své ankarské řeči také prohlásil, že mluvil o organizátorech pokusu o převrat s premiérem Binalim Yildirimem. Před soud by pučisté podle Erdogana měli předstoupit v oranžových kombinézách, „jako vězni z Guantánama“. Spojené státy americké v této věznici na Kubě drží osoby podezřelé z terorismu a ve stejných kombinézách provedl několik demonstrativních vražd svých zajatců také samozvaný Islámský stát.

Nahrávám video

Junkcer kritizoval čistky

Ze zosnování puče turecké vedení obviňuje duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a v Turecku má řadu příznivců. Duchovní ale tvrdí, že podíl na pokusu o převrat nemá. Erdoganův režim po pokusu o převrat provedl rozsáhlé čistky, deklaratorně zaměřené právě na gülenisty; ze zaměstnání bylo propuštěno více než 150 tisíc státních zaměstnanců údajně podporujících pučisty, 50 tisíc lidí bylo zatčeno. 

I tyto poměry Juncker pro Bild kritizoval. „Lidská práva, svoboda tisku a právní stát se nesrovnávají se zavíráním lidí do vazby ani s mnohaměsíční izolací novinářů, aniž je proti nim vzneseno obvinění,“ sdělil s odkazem na případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, kterého Ankara obvinila z terorismu a drží od února ve vazbě. Německo obvinění vznášená proti němu považuje za smyšlená a usiluje o jeho propuštění.

Perzekuce v Turecku
Zdroj: Turkeypurge.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
01:46Aktualizovánopřed 34 mminutami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 36 mminutami

Trump mění tvář Washingtonu. Podle kritiků ignoruje názory odborníků

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.
20:23Aktualizovánopřed 44 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni byli nejspíše zastřeleni dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Soud v úterý vpodvečer také na tři týdny pozastavil výstavbu zařízení a přikázal vládě, aby zveřejnila všechny související dohody s USA.
11:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Litevský parlament podpořil mírnější reformu veřejnoprávní stanice LRT, píše AFP

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.
před 1 hhodinou

Počet případů podezřelých na nákazu ebolou v Kongu podle WHO prudce klesl

Počet podezřelých případů eboly v Demokratické republice Kongo výrazně klesl z více než tisíc na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO). Konžské úřady vpodvečer podle agentury uvedly, že počet potvrzených případů eboly vzrostl zhruba o dvacet na 344, z nichž šedesát tvoří úmrtí.
15:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 5 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 5 hhodinami
Načítání...