Erdogan chce strůjcům loňského puče „srazit hlavy“. Trvá na obnově trestu smrti

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve svém projevu k prvnímu výročí neúspěšného pokusu o puč ocenil neozbrojené civilisty, kteří se před rokem postavili v ulicích vzbouřeným vojákům, a slíbil, že potrestá zrádce. Zopakoval přitom, že obnoví trest smrti, pokud to parlament odhlasuje – a to i navzdory kritice Evropské unie. Před soud mají pučisté nastoupit v oranžových kombinézách známých z Guantánama.

Erdogan nejprve promluvil v sobotu před půlnocí v Istanbulu, kde projevem oslovil desetitisíce lidí, kteří se ve městě na Bosporu zúčastnili vzpomínkového pochodu k Mostu mučedníků. Při loňském nezdařeném puči bylo 250 lidí zabito, přes dva tisíce zraněno a v Turecku platí kvůli snaze armády o sesazení prezidenta stále výjimečný stav.

„Lidé tu noc neměli zbraně, měli vlajky, a co je důležitější, měli svou víru. Jsem vděčný všem občanům, kteří bránili svou zemi,“ řekl Erdogan Istanbulským. „Pučisté, kteří té noci uzavřeli most, chtěli ukázat světu, že mají kontrolu,“ postavily se jim ale „miliony lidí, kteří vyšli do ulic bránit čest našeho národa“, dodal s tím, že země tak navzdory ztrátám na životech vyhrála svůj boj o budoucnost.

Erdogan dále pohrozil, že strůjcům puče „srazí hlavy“. „Nikdo, kdo zradí tento národ, nemůže zůstat nepotrestán,“ uvedl prezident. Při pozdějším projevu před budovou parlamentu v Ankaře doplnil, že nadále počítá s obnovou trestu smrti v zemi. „Až (návrh příslušného zákona) projde parlamentem - a já věřím, že ho parlament schválí - a dostane se ke mně, bez váhání ho podepíšu,“ řekl.

Pokus o převrat v Turecku
Zdroj: ČT24/BBC/CPJ

Pučisté mají mít před soudem „guantánamské“ kombinézy

Patnáctý červenec ukázal, že i pod popelem hoří plamen. A ten může přerůst v oheň, který spálí všechny, kdo by chtěli zasáhnout do naší suverenity a ohrozit naši budoucnost.
Recep Tayyip Erdogan
turecký prezident

Obnova trestu smrti by zcela zmařila snahy Turecka vstoupit do Evropské unie, tato skutečnost ale Erdogana prý odradit nemůže. „Osobně nevěnuji pozornost tomu, co říká Hans a George,“ uvedl s očividným poukazem na Německo a Británii.

Za svým si ale stojí i Unie, se kterou zahájila Ankara přístupové rozhovory před dvanácti lety. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v reakci na Erdogana pro německý nedělník Bild am Sonntag uvedl, že Ankara nemůže počítat se členstvím, pokud trest smrti obnoví. Turecko by se podle něj „mělo Evropě spíše přibližovat, ne se od ní vzdalovat.“

Prezident  Erdogan ve své ankarské řeči také prohlásil, že mluvil o organizátorech pokusu o převrat s premiérem Binalim Yildirimem. Před soud by pučisté podle Erdogana měli předstoupit v oranžových kombinézách, „jako vězni z Guantánama“. Spojené státy americké v této věznici na Kubě drží osoby podezřelé z terorismu a ve stejných kombinézách provedl několik demonstrativních vražd svých zajatců také samozvaný Islámský stát.

Nahrávám video

Junkcer kritizoval čistky

Ze zosnování puče turecké vedení obviňuje duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a v Turecku má řadu příznivců. Duchovní ale tvrdí, že podíl na pokusu o převrat nemá. Erdoganův režim po pokusu o převrat provedl rozsáhlé čistky, deklaratorně zaměřené právě na gülenisty; ze zaměstnání bylo propuštěno více než 150 tisíc státních zaměstnanců údajně podporujících pučisty, 50 tisíc lidí bylo zatčeno. 

I tyto poměry Juncker pro Bild kritizoval. „Lidská práva, svoboda tisku a právní stát se nesrovnávají se zavíráním lidí do vazby ani s mnohaměsíční izolací novinářů, aniž je proti nim vzneseno obvinění,“ sdělil s odkazem na případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, kterého Ankara obvinila z terorismu a drží od února ve vazbě. Německo obvinění vznášená proti němu považuje za smyšlená a usiluje o jeho propuštění.

Perzekuce v Turecku
Zdroj: Turkeypurge.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
před 1 hhodinou

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 2 hhodinami

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.