Další pronásledování. Kvůli údajnému napojení na Gülena vydali v Turecku zatykače na 414 lidí

V Turecku pokračuje další vlna zatýkání v souvislosti s pokusem o převrat, který se v zemi odehrál už před čtyřmi lety a který podle Ankary zorganizovali příznivci nyní zakázaného hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Prokuratura vydala zatykače na 414 lidí, především z prostředí armády, uvedla agentura Reuters. Podle agentury Anadolu je část z nich zapletena do podvodů u náborů do armádního letectva.

Podezření z podvodů se týká 191 lidí, z nichž 181 jsou dosud aktivní příslušníci armády. Zatykače na ně vydala prokuratura v Izmiru, policie už 160 podezřelých dopadla. Podle Anadolu v letech 2004 až 2016 provozovali systém, který při náborech a testech uchazečů o přijetí do letectva favorizoval příznivce Gülenova hnutí.

Turecké vedení tvrdí, že síť kolem Gülenova hnutí Hizmet (Služba), které Ankara od roku 2014 považuje za teroristickou organizaci, postupně infiltrovala armádu, justici a státní správu s cílem zorganizovat převrat.

Dalších 158 zatykačů vydala v úterý prokuratura v Istanbulu, kromě příslušníků armády mají policisté předvést k výslechům i lékaře a učitele.

Už minulý týden vydala turecká justice stovky zatykačů na lidi podezřelé ze styků s Gülenovým hnutím. Západ postup Turecka po nezdařeném puči kritizuje, protože podle něj jde o nepřiměřené pronásledování, Ankara jej naopak brání jako reakci na reálnou bezpečnostní hrozbu, napsal Reuters.

Pronásledování stoupenců duchovního začalo už před sedmi lety

Rozsáhlé pronásledování Gülenových příznivců začalo už po korupčním skandálu z roku 2013, v němž figurovali ministři tehdejší vlády i syn nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jenž byl tehdy premiérem. Vláda označila kauzu za pokus o její svržení a úřady pozatýkaly desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří se podíleli na vyšetřování korupčního skandálu.

Po pokusu o puč z července 2016 turecká vláda pronásledování Gülenových příznivců, byť i jen domnělých, zintenzivnila. Kvůli napojení na hnutí, označované vládou jako FETÖ (Fethullahova teroristická organizace), poslaly místní úřady od července 2016 za mříže na 80 tisíc lidí a kolem 150 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, prokurátorů či učitelů, vyhodily z práce.

Sám duchovní Gülen, bývalý Erdoganův spojenec, který od roku 1999 žije v exilu v USA, odmítá, že by byl do přípravy převratu jakkoli zapojen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 41 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...