Další pronásledování. Kvůli údajnému napojení na Gülena vydali v Turecku zatykače na 414 lidí

V Turecku pokračuje další vlna zatýkání v souvislosti s pokusem o převrat, který se v zemi odehrál už před čtyřmi lety a který podle Ankary zorganizovali příznivci nyní zakázaného hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Prokuratura vydala zatykače na 414 lidí, především z prostředí armády, uvedla agentura Reuters. Podle agentury Anadolu je část z nich zapletena do podvodů u náborů do armádního letectva.

Podezření z podvodů se týká 191 lidí, z nichž 181 jsou dosud aktivní příslušníci armády. Zatykače na ně vydala prokuratura v Izmiru, policie už 160 podezřelých dopadla. Podle Anadolu v letech 2004 až 2016 provozovali systém, který při náborech a testech uchazečů o přijetí do letectva favorizoval příznivce Gülenova hnutí.

Turecké vedení tvrdí, že síť kolem Gülenova hnutí Hizmet (Služba), které Ankara od roku 2014 považuje za teroristickou organizaci, postupně infiltrovala armádu, justici a státní správu s cílem zorganizovat převrat.

Dalších 158 zatykačů vydala v úterý prokuratura v Istanbulu, kromě příslušníků armády mají policisté předvést k výslechům i lékaře a učitele.

Už minulý týden vydala turecká justice stovky zatykačů na lidi podezřelé ze styků s Gülenovým hnutím. Západ postup Turecka po nezdařeném puči kritizuje, protože podle něj jde o nepřiměřené pronásledování, Ankara jej naopak brání jako reakci na reálnou bezpečnostní hrozbu, napsal Reuters.

Pronásledování stoupenců duchovního začalo už před sedmi lety

Rozsáhlé pronásledování Gülenových příznivců začalo už po korupčním skandálu z roku 2013, v němž figurovali ministři tehdejší vlády i syn nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jenž byl tehdy premiérem. Vláda označila kauzu za pokus o její svržení a úřady pozatýkaly desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří se podíleli na vyšetřování korupčního skandálu.

Po pokusu o puč z července 2016 turecká vláda pronásledování Gülenových příznivců, byť i jen domnělých, zintenzivnila. Kvůli napojení na hnutí, označované vládou jako FETÖ (Fethullahova teroristická organizace), poslaly místní úřady od července 2016 za mříže na 80 tisíc lidí a kolem 150 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, prokurátorů či učitelů, vyhodily z práce.

Sám duchovní Gülen, bývalý Erdoganův spojenec, který od roku 1999 žije v exilu v USA, odmítá, že by byl do přípravy převratu jakkoli zapojen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 2 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 3 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 11 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 12 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 17 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 21 hhodinami
Načítání...