Turecko dál pátrá po stoupencích duchovního Gülena. Prokuratura vydala stovku zatykačů

Od pokusu o puč v Turecku uplynuly čtyři roky, tamní justice však stále pátrá po osobách, které podezírá z napojení na zakázané hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Prokuratura v úterý vydala zatykače na 118 podezřelých lidí z prostředí armády. Neúspěšný převrat se odehrál v červenci roku 2016 a měl za cíl svrhnout vládu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Od té doby bylo zatčeno přes 77 tisíc lidí a dalších zhruba 150 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, prokurátorů či učitelů, přišlo kvůli podezření z napojení na Gülenovo hnutí o práci.

Při úterním policejním zátahu v 35 provinciích bylo zatím zatčeno přes sedm desítek osob, informovala agentura Anadolu. Zmíněná vlna zatýkání je další součástí čistek zaměřených proti údajným osnovatelům převratu. Ankara považuje za jisté, že pokus o puč měli na svědomí Gülenovi příznivci.

Loni soud v Ankaře udělil doživotní tresty 24 armádním důstojníkům. Soudní řízení s více než dvěma stovkami osob původně začalo v květnu 2017. Obžalobu si tehdy vyslechli mimo jiné i někdejší prominentní armádní důstojníci, včetně 26 generálů, které turecká justice považuje za hlavní organizátory nezdařeného puče.

Gülen žije ve Spojených státech přes dvacet let

Většina obžalovaných – 176 – čekala na rozsudek ve vazbě, pouze pětatřicet lidí propustil soud do vynesení verdiktu na svobodu. Gülena turecké úřady zatím nedopadly. Islámský duchovní, který býval Erdoganovým spojencem, totiž žije od roku 1999 v USA.

V roce 2014 turecká vláda označila Gülenovo hnutí Hizmet (Služba) za teroristickou organizaci. Podle tureckého vedení jsou členové tohoto hnutí hlavními organizátory puče. Gülen tato obvinění odmítá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 34 mminutami

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01Aktualizovánopřed 55 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 5 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...