Turecko vydalo zatykače na 1112 osob, které jsou podezřelé z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Informovala o tom televize CNN Türk. Hnutí podle vlády stálo za pokusem části armády o puč v létě 2016. Těžiště operace sice leží podle CNN Türk v metropoli Ankaře, ale celkem se zatýká v 76 z 81 tureckých provincií. Dosud bylo zadrženo 729 podezřelých, píše AFP. Podle agentury Anadolu zatýkání souvisí s podváděním při zkouškách do policejního sboru v roce 2010.
Od léta 2016 se jedná se o jednu z nejrozsáhlejších operací proti údajným sympatizantům Gülena, jenž byl dříve považován za druhého nejmocnějšího muže Turecka. V roce 2000 se uchýlil do exilu v USA. Ankara od Washingtonu zatím neúspěšně žádá jeho vydání. Gülen zapojení do puče odmítá.
Turecká vláda tvrdí, že jeho příznivci se infiltrovali, často podvodně, do státních struktur – do bezpečnostních složek, soudnictví a na ministerstva – a že Gülenově organizaci Hizmet (Služba) se podařilo vytvořit stát ve státě.
Desetitisíce lidí už přišly o práci nebo skončily ve vězení
Po nezdařeném převratu Ankara pronásledování Gülenových příznivců zintenzivnila. Na 160 tisíc lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů kvůli podezření z napojení na toto hnutí přišlo o práci a zhruba 77 tisíc lidí skončilo za mřížemi.
Turecký ministr Hulusi Akar uvedl, že od neúspěšného puče bylo propuštěno 15 tisíc vojáků, včetně 150 generálů a admirálů. Úřady také převzaly kontrolu nad stovkami soukromých firem, které byly obviněny z vazeb na Gülena a jeho příznivce. V Turecku bylo od roku 2016 zakázáno na 130 médií.
- Pokus části armády převzít moc začal v pátek 15. července 2016 večer uzavřením dvou důležitých mostů v Istanbulu, přelety stíhaček přes metropoli Ankaru a obsazením důležitých médií včetně státní televize.
- Představitelé povstání uvedli, že přebírají moc „kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu“. V zemi se chystali zavést novou ústavu.
- Do ulic navzdory varování armády vyrazily davy podporovatelů i odpůrců povstání. Ochromen byl provoz hlavního istanbulského letiště, bomby dopadaly například na budovu parlamentu v Ankaře.
- O několik hodin později prezident Erdogan dorazil na Atatürkovo letiště mezi své příznivce a prohlásil pokus o převrat za zmařený. Slíbil rozsáhlé zatýkání, mstu všem povstalcům a také „konec éry, kdy byla armáda státem ve státě“.
- Erdogan před shromážděným davem vyzval USA k vydání duchovního Fethullaha Gülena, který žije od roku 1999 v Pensylvánii jako exulant. Turecká vláda ho má za hlavního strůjce povstání, Gülen ale spojitost s událostmi v Turecku ostře odmítl.
Opozice a organizace bojující za lidská práva viní režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že pokusu o puč zneužívá k pronásledování svých odpůrců. Vláda se hájí tím, že jde o nezbytná bezpečnostní opatření.
Hnutí Hizmet prosazuje úctu k vědě, mezináboženský dialog a demokracii. V Turecku mělo hnutí, činné i v řadě dalších států, velký vliv: působilo zejména ve školství a také ve zdravotnictví, ve finanční sféře i v médiích. Počet tureckých členů hnutí vyčíslila BBC v polovině roku 2016 na miliony a napsala o nich tehdy, že zastávají důležitá místa ve státních institucích i v Erdoganově Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Gülen a současný turecký prezident Erdogan byli v minulosti spojenci. Erdogan se od Gülenových byrokratů naučil vládnout a díky jejich konexím se mu podařilo vyšachovat armádu z politiky, píše BBC. Jakmile byli ze hry vojáci, Erdogan a jeho AKP se otočili proti hnutí Hizmet, doplňuje britský web.
V roce 2013 zahájil Erdogan tažení proti soukromým školám, z nichž čtvrtina patří hnutí Hizmet, a později začal lidi obviněné z napojení na Gülena likvidovat ve státním sektoru. V květnu 2016 Ankara hnutí Hizmet oficiálně označila za teroristickou organizaci.
