Turecký soud udělil doživotí dalším třem desítkám obžalovaných z pokusu o puč

Soud v Sincanu v ankarské provincii vynesl tresty vězení nad více než stovkou lidí kvůli podílu na pokusu části armády o puč v Turecku z roku 2016. V tomto procesu, který je jedním z několika stovek souvisejících s pokusem o převrat, bylo souzeno téměř pět set lidí. Z nich 32 dostalo doživotní tresty a přes sto lidí kratší tresty vězení, ostatní dostali jiné tresty, než je odnětí svobody, či byli zproštěni obžaloby.

Soudní proces s celkem 497 obžalovanými začal v roce 2017 a týkal se mimo jiné obsazení státní televize TRT v noci pokusu o puč z 15. na 16. července 2016.

Doživotí bez možnosti propuštění na základě milosti či amnestie dostal mimo jiné bývalý podplukovník Ümit Gençer, který přiměl hlasatelku televize přečíst prohlášení pučistů. Stejný trest dostali další bývalí důstojníci a bývalí členové prezidentské ochranky.

Jeden z obžalovaných dostal 61 let vězení a 106 dalších tresty vězení od 6 do 16 let, mimo jiné za členství v teroristické organizaci či za napomáhání narušení ústavního pořádku.

Teroristickou organizací je míněna organizace FETÖ (Fethullahova teroristická organizace), jak nazývá vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Ten žije od roku 1999 v USA a Erdogan ho dlouhodobě viní ze snahy jeho vládu svrhnout, činí ho zodpovědným i z pokusu o puč z roku 2016. Gülen obvinění odmítá.

Doživotí dostaly tři tisíce lidí

Úřady po neúspěšném puči zahájily čistky, které podle agentury AFP nemají v dějinách moderního Turecka obdoby. V souvislosti s pokusem o puč je trestně stíháno na osmdesát tisíc lidí a zhruba 150 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, policistů i učitelů, bylo od té doby kvůli údajnému napojení na Gülenovo hnutí vyhozeno z práce. Více než dvacet tisíc vojáků a zaměstnanců bylo propuštěno z armády.

Jeden z největších procesů kvůli tomuto pokusu o puč skončil loni v listopadu. Odsouzeny v něm byly čtyři stovky lidí, z toho na 330 osob, zejména vojáků, dostalo doživotí. Celkem se kvůli puči konalo v Turecku podle agentury AFP nejméně 290 procesů a byly uděleny tresty bezmála čtyřem a půl tisicům lidem, z toho téměř tři tisíce dostaly doživotí.

Pokus o puč: 250 mrtvých a přes dva tisíce zraněných

Skupina pučistů, která v červenci 2016 obsadila státní televizi TRT, tehdy uvedla, že plně přebírá moc v zemi kvůli sílící autokracii Erdoganova režimu a narušení sekulárních ústavních principů tehdejší vládou. Oznámili, že zemi bude vládnout „mírová rada“ a že bude připravena nová ústava.

Pučisté s obrněnými vozy tehdy obsadili i istanbulské mezinárodní letiště a zadrželi náčelníka generálního štábu Hulusiho Akara a několik dalších důstojníků. Někteří účastníci posléze u soudu uvedli, že si mysleli, že jde o vojenské cvičení.

Prezident Erdogan, který byl v té době na dovolené v letovisku Marmaris na jihozápadě země, se vrátil do Istanbulu a vyzval Turky, aby vyšli na protest do ulic, což tisíce z nich udělaly. Puč byl potlačen za několik hodin, zemřelo při něm ale na 250 lidí, další dva tisíce sto lidí bylo zraněno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...