Turecký soud udělil doživotí dalším třem desítkám obžalovaných z pokusu o puč

Soud v Sincanu v ankarské provincii vynesl tresty vězení nad více než stovkou lidí kvůli podílu na pokusu části armády o puč v Turecku z roku 2016. V tomto procesu, který je jedním z několika stovek souvisejících s pokusem o převrat, bylo souzeno téměř pět set lidí. Z nich 32 dostalo doživotní tresty a přes sto lidí kratší tresty vězení, ostatní dostali jiné tresty, než je odnětí svobody, či byli zproštěni obžaloby.

Soudní proces s celkem 497 obžalovanými začal v roce 2017 a týkal se mimo jiné obsazení státní televize TRT v noci pokusu o puč z 15. na 16. července 2016.

Doživotí bez možnosti propuštění na základě milosti či amnestie dostal mimo jiné bývalý podplukovník Ümit Gençer, který přiměl hlasatelku televize přečíst prohlášení pučistů. Stejný trest dostali další bývalí důstojníci a bývalí členové prezidentské ochranky.

Jeden z obžalovaných dostal 61 let vězení a 106 dalších tresty vězení od 6 do 16 let, mimo jiné za členství v teroristické organizaci či za napomáhání narušení ústavního pořádku.

Teroristickou organizací je míněna organizace FETÖ (Fethullahova teroristická organizace), jak nazývá vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Ten žije od roku 1999 v USA a Erdogan ho dlouhodobě viní ze snahy jeho vládu svrhnout, činí ho zodpovědným i z pokusu o puč z roku 2016. Gülen obvinění odmítá.

Doživotí dostaly tři tisíce lidí

Úřady po neúspěšném puči zahájily čistky, které podle agentury AFP nemají v dějinách moderního Turecka obdoby. V souvislosti s pokusem o puč je trestně stíháno na osmdesát tisíc lidí a zhruba 150 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, policistů i učitelů, bylo od té doby kvůli údajnému napojení na Gülenovo hnutí vyhozeno z práce. Více než dvacet tisíc vojáků a zaměstnanců bylo propuštěno z armády.

Jeden z největších procesů kvůli tomuto pokusu o puč skončil loni v listopadu. Odsouzeny v něm byly čtyři stovky lidí, z toho na 330 osob, zejména vojáků, dostalo doživotí. Celkem se kvůli puči konalo v Turecku podle agentury AFP nejméně 290 procesů a byly uděleny tresty bezmála čtyřem a půl tisicům lidem, z toho téměř tři tisíce dostaly doživotí.

Pokus o puč: 250 mrtvých a přes dva tisíce zraněných

Skupina pučistů, která v červenci 2016 obsadila státní televizi TRT, tehdy uvedla, že plně přebírá moc v zemi kvůli sílící autokracii Erdoganova režimu a narušení sekulárních ústavních principů tehdejší vládou. Oznámili, že zemi bude vládnout „mírová rada“ a že bude připravena nová ústava.

Pučisté s obrněnými vozy tehdy obsadili i istanbulské mezinárodní letiště a zadrželi náčelníka generálního štábu Hulusiho Akara a několik dalších důstojníků. Někteří účastníci posléze u soudu uvedli, že si mysleli, že jde o vojenské cvičení.

Prezident Erdogan, který byl v té době na dovolené v letovisku Marmaris na jihozápadě země, se vrátil do Istanbulu a vyzval Turky, aby vyšli na protest do ulic, což tisíce z nich udělaly. Puč byl potlačen za několik hodin, zemřelo při něm ale na 250 lidí, další dva tisíce sto lidí bylo zraněno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 2 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 5 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 11 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 11 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 16 hhodinami
Načítání...