Turecký soud udělil doživotí dalším třem desítkám obžalovaných z pokusu o puč

Soud v Sincanu v ankarské provincii vynesl tresty vězení nad více než stovkou lidí kvůli podílu na pokusu části armády o puč v Turecku z roku 2016. V tomto procesu, který je jedním z několika stovek souvisejících s pokusem o převrat, bylo souzeno téměř pět set lidí. Z nich 32 dostalo doživotní tresty a přes sto lidí kratší tresty vězení, ostatní dostali jiné tresty, než je odnětí svobody, či byli zproštěni obžaloby.

Soudní proces s celkem 497 obžalovanými začal v roce 2017 a týkal se mimo jiné obsazení státní televize TRT v noci pokusu o puč z 15. na 16. července 2016.

Doživotí bez možnosti propuštění na základě milosti či amnestie dostal mimo jiné bývalý podplukovník Ümit Gençer, který přiměl hlasatelku televize přečíst prohlášení pučistů. Stejný trest dostali další bývalí důstojníci a bývalí členové prezidentské ochranky.

Jeden z obžalovaných dostal 61 let vězení a 106 dalších tresty vězení od 6 do 16 let, mimo jiné za členství v teroristické organizaci či za napomáhání narušení ústavního pořádku.

Teroristickou organizací je míněna organizace FETÖ (Fethullahova teroristická organizace), jak nazývá vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Ten žije od roku 1999 v USA a Erdogan ho dlouhodobě viní ze snahy jeho vládu svrhnout, činí ho zodpovědným i z pokusu o puč z roku 2016. Gülen obvinění odmítá.

Doživotí dostaly tři tisíce lidí

Úřady po neúspěšném puči zahájily čistky, které podle agentury AFP nemají v dějinách moderního Turecka obdoby. V souvislosti s pokusem o puč je trestně stíháno na osmdesát tisíc lidí a zhruba 150 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, policistů i učitelů, bylo od té doby kvůli údajnému napojení na Gülenovo hnutí vyhozeno z práce. Více než dvacet tisíc vojáků a zaměstnanců bylo propuštěno z armády.

Jeden z největších procesů kvůli tomuto pokusu o puč skončil loni v listopadu. Odsouzeny v něm byly čtyři stovky lidí, z toho na 330 osob, zejména vojáků, dostalo doživotí. Celkem se kvůli puči konalo v Turecku podle agentury AFP nejméně 290 procesů a byly uděleny tresty bezmála čtyřem a půl tisicům lidem, z toho téměř tři tisíce dostaly doživotí.

Pokus o puč: 250 mrtvých a přes dva tisíce zraněných

Skupina pučistů, která v červenci 2016 obsadila státní televizi TRT, tehdy uvedla, že plně přebírá moc v zemi kvůli sílící autokracii Erdoganova režimu a narušení sekulárních ústavních principů tehdejší vládou. Oznámili, že zemi bude vládnout „mírová rada“ a že bude připravena nová ústava.

Pučisté s obrněnými vozy tehdy obsadili i istanbulské mezinárodní letiště a zadrželi náčelníka generálního štábu Hulusiho Akara a několik dalších důstojníků. Někteří účastníci posléze u soudu uvedli, že si mysleli, že jde o vojenské cvičení.

Prezident Erdogan, který byl v té době na dovolené v letovisku Marmaris na jihozápadě země, se vrátil do Istanbulu a vyzval Turky, aby vyšli na protest do ulic, což tisíce z nich udělaly. Puč byl potlačen za několik hodin, zemřelo při něm ale na 250 lidí, další dva tisíce sto lidí bylo zraněno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Nad Kyjevem ráno protivzdušná obrana sestřelovala ruské drony a trosky jednoho z nich se zřítily na ústředním náměstí. Z několika regionů jsou po útocích agresora hlášeni mrtví a zranění.
10:30Aktualizovánopřed 17 mminutami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
před 1 hhodinou

V Gaze i na Západním břehu kvůli nové válce přituhuje

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.
před 1 hhodinou

Konflikt na Blízkém východě opět zvednul ceny ropy, později začaly silně klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později rychle klesaly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v 15:00 byla u stovky dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, v 15:00 to bylo zhruba 93,70 dolarů. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v 15:00 se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Japonsko reakci zvažuje

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý šéf diplomacie Johann Wadephul, ministr obrany Boris Pistorius odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. Japonsko dle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jak lze zajistit bezpečnost lodí a posádek se sebou spojených. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu.
před 1 hhodinou

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Letiště v Dubaji postupně obnovovalo lety po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovovalo provoz a odlétaly z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...