Od pokusu o puč v Turecku uplynulo pět let, pozadí vzpoury je podle opozice stále nejasné

3 minuty
Události: Turecko si připomnělo pět let od pokusu o puč
Zdroj: ČT24

Turecko si připomíná páté výročí nevydařeného vojenského puče proti prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi. Ten od té doby zemi radikálně proměnil a upevnil si moc. V parlamentu pak ve čtvrtek označil 15. červenec za den vítězství. Někteří pozůstalí po obětech to ale vidí jinak. Během dramatické noci před pěti lety přišlo o život 250 lidí.

„Pandemie ukázala, že můžeme překonat hrozby pouze jednotou. Chceme vstoupit do roku 2023 s vizí nového Turecka,“ prohlásil Erdogan s odkazem na rok, kdy zemi čekají prezidentské a parlamentní volby. „Věřím, že každý člen našeho čtyřiaosmdesátimilionového národa sdílí stejnou víru jako já,“ dodal.

Při této příležitosti prezident otevřel muzeum s tematicky pojmenovanými expozicemi, z nichž jedna je nazvaná „Demokracie se dívá“. Podle serveru televize Euronews využil Erdogan pietních akcí i ke snaze získat širší podporu lidu, která tomuto autokratického vládci v posledním roce klesá.

Přes 250 mrtvých

Pokus o puč, který tehdy Erdoganova vláda potlačila během několika hodin a během něhož na Erdoganovu výzvu vyšly do ulic tisíce lidí bránit vládu, si připomněla také opozice.

„Je to pět let, co zrádná teroristická organizace zaútočila na demokracii a náš národ. Je naší povinností tomuto národu, který se té noci shromáždil v ulicích, odhalit celou temnou pravdu z 15. července. Nikdy nezapomeneme na 251 mučedníků,“ napsal na Twitteru šéf hlavní opoziční formace, Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kilicdaroglu.

21 minut
Turecko si připomíná páté výročí nevydařeného vojenského puče
Zdroj: ČT24

Mezi tehdejšími oběťmi byli například manžel a šestnáctiletý syn Nihal Olcokové. Oba smrtelně zranila palba z řad pučistů na jednom z istanbulských mostů. „Už nedokážeme jíst společně. Když naše rodina sedí okolo stolu, naše oči instinktivně hledají dva chybějící členy,“ uvedla Nihal Olcoková.

Její muž léta pracoval jako volební stratég pro Erdogana a jeho AKP. Po jeho smrti se do politiky aktivně zapojila i Nihal, a to v řadách opozice. „Pan Erdogan nad sebou po 15. červenci 2016 ztratil kontrolu,“ řekla.

Protipuč

To, co se v Turecku od neúspěšných snah o mocenský zvrat děje, někteří označují za protipuč. Podle kritiků prezident Erdogan, hnaný snahou získat ještě větší podíl na moci, krize využil nejen k potrestání vzpurných vojáků, ale také k pronásledování politické opozice a přidušení občanské společnosti.

Záhy po potlačení puče totiž začal režim rozsáhlé čistky v armádě a státní správě, o místo přišlo na 150 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, policistů i učitelů. Stíháno je v souvislosti s pokusem o puč na osmdesát tisíc lidí a kolem tří tisíc lidí kvůli němu už dostalo doživotní tresty vězení.

Režim viní Gülena

Turecký prezident ze zosnování pokusu o převrat viní svého někdejšího spojence – Fethullaha Gülena. Klerik žijící od roku 1999 v exilu v USA to odmítá. 

Gülen býval dříve Erdoganovým spojencem, než se oba názorově rozešli a Erdoganova vláda jeho hnutí označila za teroristickou organizaci FETÖ (Fethullahova teroristická organizace). Rozsáhlé pronásledování Gülenových příznivců, i jen domnělých, začalo už po korupčním skandálu z roku 2013, v němž figurovali ministři tehdejší vlády i syn, tehdy premiéra a nyní prezidenta, Erdogana.

Režim pak pozatýkal desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří se na vyšetřování korupčního skandálu podíleli, a v říjnu 2014 bylo vyšetřování zastaveno pro nedostatek důkazů. 

Nejasnosti

Osvětlit pozadí pět let staré vzpoury části armády se snažila vyšetřovací komise tureckého parlamentu. Nemohla ale vyslechnout klíčové aktéry z řad armády či tajných služeb. „AKP aktivně bránila práci vyšetřovací komise, aby se na světlo nedostaly její vztahy se sektou Fethullaha Gülena,“ tvrdí jeden z jejích členů, poslanec hlavní opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Sezgin Tanrikulu.

Podobné tvrzení přináší také nový dokument, který natočil turecký novinář Bedrettin Ugur na základě výpovědí armádních důstojníků, politiků i civilistů. Hovoří v něm i Kemal Kilicdaroglu. Ten kritizoval výjimečný stav vyhlášený vládou po pokusu o puč, který byl podle něj „civilním pučem“.

V době několikrát prodlouženého výjimečného stavu, který skončil až v červenci 2018, vydala vláda přes tři desítky dekretů. Jeden z nich například umožňoval vládě za výjimečného stavu uzavřít mediální společnosti a zkonfiskovat jejich majetek.

Opozice navíc upozorňuje na nejasnosti ohledně odškodnění pro pozůstalé a zraněné. Pět let po tragických událostech vede spory o kompenzace za zemřelého syna i Nihal Olcoková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
10:53Aktualizovánopřed 27 mminutami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín hlasování vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus sestavit vládu. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
09:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 7 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 8 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 14 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru skončil na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Pachatel ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 16 hhodinami
Načítání...