Turecký soud udělil doživotí dalším třem desítkám obžalovaných z pokusu o puč

Soud v Sincanu v ankarské provincii vynesl tresty vězení nad více než stovkou lidí kvůli podílu na pokusu části armády o puč v Turecku z roku 2016. V tomto procesu, který je jedním z několika stovek souvisejících s pokusem o převrat, bylo souzeno téměř pět set lidí. Z nich 32 dostalo doživotní tresty a přes sto lidí kratší tresty vězení, ostatní dostali jiné tresty, než je odnětí svobody, či byli zproštěni obžaloby.

Soudní proces s celkem 497 obžalovanými začal v roce 2017 a týkal se mimo jiné obsazení státní televize TRT v noci pokusu o puč z 15. na 16. července 2016.

Doživotí bez možnosti propuštění na základě milosti či amnestie dostal mimo jiné bývalý podplukovník Ümit Gençer, který přiměl hlasatelku televize přečíst prohlášení pučistů. Stejný trest dostali další bývalí důstojníci a bývalí členové prezidentské ochranky.

Jeden z obžalovaných dostal 61 let vězení a 106 dalších tresty vězení od 6 do 16 let, mimo jiné za členství v teroristické organizaci či za napomáhání narušení ústavního pořádku.

Teroristickou organizací je míněna organizace FETÖ (Fethullahova teroristická organizace), jak nazývá vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Ten žije od roku 1999 v USA a Erdogan ho dlouhodobě viní ze snahy jeho vládu svrhnout, činí ho zodpovědným i z pokusu o puč z roku 2016. Gülen obvinění odmítá.

Doživotí dostaly tři tisíce lidí

Úřady po neúspěšném puči zahájily čistky, které podle agentury AFP nemají v dějinách moderního Turecka obdoby. V souvislosti s pokusem o puč je trestně stíháno na osmdesát tisíc lidí a zhruba 150 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, policistů i učitelů, bylo od té doby kvůli údajnému napojení na Gülenovo hnutí vyhozeno z práce. Více než dvacet tisíc vojáků a zaměstnanců bylo propuštěno z armády.

Jeden z největších procesů kvůli tomuto pokusu o puč skončil loni v listopadu. Odsouzeny v něm byly čtyři stovky lidí, z toho na 330 osob, zejména vojáků, dostalo doživotí. Celkem se kvůli puči konalo v Turecku podle agentury AFP nejméně 290 procesů a byly uděleny tresty bezmála čtyřem a půl tisicům lidem, z toho téměř tři tisíce dostaly doživotí.

Pokus o puč: 250 mrtvých a přes dva tisíce zraněných

Skupina pučistů, která v červenci 2016 obsadila státní televizi TRT, tehdy uvedla, že plně přebírá moc v zemi kvůli sílící autokracii Erdoganova režimu a narušení sekulárních ústavních principů tehdejší vládou. Oznámili, že zemi bude vládnout „mírová rada“ a že bude připravena nová ústava.

Pučisté s obrněnými vozy tehdy obsadili i istanbulské mezinárodní letiště a zadrželi náčelníka generálního štábu Hulusiho Akara a několik dalších důstojníků. Někteří účastníci posléze u soudu uvedli, že si mysleli, že jde o vojenské cvičení.

Prezident Erdogan, který byl v té době na dovolené v letovisku Marmaris na jihozápadě země, se vrátil do Istanbulu a vyzval Turky, aby vyšli na protest do ulic, což tisíce z nich udělaly. Puč byl potlačen za několik hodin, zemřelo při něm ale na 250 lidí, další dva tisíce sto lidí bylo zraněno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...