V Turecku začal další velký proces s účastníky loňského armádního puče. Skoro 150 vojáků čelí obžalobě kvůli smrti 34 civilistů. Zemřeli během bojů o most přes Bospor. Od nezdařeného převratu v červenci 2016 zatkly úřady desetitisíce lidí. O vývoji v Turecku natáčel blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.
V Turecku začal proces s vojáky, kterým za zabití civilistů hrozí doživotí
Tribunály s pučisty doprovázejí mimořádná bezpečnostní opatření. Mezi 143 obviněnými toho posledního je třicet důstojníků. Během noci 15. července obsadili jeden ze dvou istanbulských mostů přes Bospor. Za zabití 34 civilistů hrozí každému z vojáků doživotí. Celkem při puči zemřelo na 300 lidí.
Přísné rozsudky si čerstvě vyslechlo i 40členné komando, které mělo loni rozkaz zabít tureckého prezidenta. „Kdyby pučisti uspěli s tímto úkolem ve městě Marmaris, byly by osud a dějiny Turecka zcela odlišné,“ uvedl právník tureckého prezidenta Huseyin Aydin.
Turecko už zatklo desetitisíce lidí
Ani rok a čtvrt po puči odveta vlády nekončí. Celkem nechala pozatýkat 50 000 lidí, 140 000 státních zaměstnanců přišlo o práci. Údajný vůdce spiknutí, duchovní Fethullah Gülen, ale ve svém americkém exilu zůstává mimo dosah Ankary.
Konflikt s USA vygradoval k pozastavení víz z obou stran
Mezitím se opět prohlubuje krize americko-tureckých vztahů. Po zatčení tureckého zaměstnance americké diplomatické mise, kterého Ankara podezírá ze špionáže a blízkosti k hnutí duchovního Gülena, přestala americká ambasáda vydávat Turkům víza. Turecká v Americe odpověděla stejně.
Jen o něco málo lepší jsou turecké vztahy s Evropou. „Co o Erdoganovi víme, je to, že je pragmatik. A myslím, že ani odchod z NATO teď pro něj není logickým krokem,“ říká odbornice na Turecko z izraelské Bar Ilanovy univerzity Efrat Avivová.
Uprostřed účtování se skutečnou i domnělou domácí opozicí a měřením sil se západními velmocemi se turecký prezident vrhl na další velký úkol. Na severovýchod Sýrie vysílá nová vojska proti islamistům i proti Kurdům, podotkl zpravodaj ČT Szántó.