Turecko už není demokratickým právním státem, i když zatím nejde přímo o diktaturu. V rozhovoru pro Události, komentáře to řekla pozorovatelka OBSE Tereza Lewis. „Měli jsme možnost pozorovat učebnicový příklad tranzice z demokracie na autoritářský režim. Je ale nutné říct, že ten proces nezačal před měsícem, ale mnohem dřív,“ upozorňuje Lewis.
Pozorovatelka OBSE: Turecko? Učebnicový příklad přechodu k autoritářství
Pozorovatelka OBSE o neregulérním tureckém referendu (zdroj: ČT24)
Stoupenci Erdogana a lidé z kampaně za odmítnutí ústavních změn neměli stejné šance, ať už šlo o přístup do médií nebo přístup vlády k oponentům. „Dívali jsme se na to, jestli voliči mají přístup k informacím, o čem referendum je, dívali jsme se na stav, v jakém se nacházejí média,“ podotkla pozorovatelka OBSE.
Opozice stále žádá anulování výsledků referenda. Sociálnědemokratická Lidová republikánská strana (CHP) se chce obrátit na Evropský soud pro lidská práva se stížností na podmínky, za jakých bylo referendum uspořádáno. Za kontroverzní považuje hlavně rozhodnutí volební komise uznat za platné i volební lístky a obálky, které nebyly orazítkované.
„Technický ráz celého dne se nesl ve velice profesionálním duchu, ale během odpoledne dostali předsedové volebních komisí sms nebo e-mail přes jejich webový portál od centrální volební komise, že mají započítávat i volební obálky, které nemají známku. To možná zapříčinilo výsledek. Někdo mluví o 1,5 milionu, někdo o 2,5 milionu hlasů,“ konstatovala Lewis.
O zrušení výsledků lidového hlasování CHP neúspěšně usilovala u tureckého nejvyššího správního soudu a nyní zvažuje, že se obrátí také na turecký nejvyšší ústavní soud. Kritickou zprávu OBSE Ankara odmítla s tím, že jde o vnitřní záležitost Turecka. „Finální zpráva bude za osm týdnů, budou tam doporučení vládě, jak příště zlepšit volby, to je ale už potom na nich,“ uvedla pozorovatelka.
Tereza Lewis
Turci v referendu těsnou většinou přijali návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšíří pravomoci hlavy státu. Pro byly i statisíce Turků žijících v Evropě. „Podle mě je za tím mediální masáž, nežijí v Turecku. Slyšela jsem i v samotném Turecku, že lidé žijící v zahraničí by vůbec neměli volit, protože tu situaci neznají, nerozumějí jí a necítí na vlastní kůži, jaké to je,“ prohlásila Lewis.
Jen v noci na středu zatkli v Turecku při zátahu na kruhy spojené s duchovním Fethullahem Gülenem přes tisíc lidí. Šlo o jednu z nejrozsáhlejších policejních akcí proti Gülenovým údajným přívržencům. Ankara duchovnímu připisuje zosnování loňského nezdařeného
převratu.
Jen několik hodin před zátahem přitom Rada Evropy tureckou vládu vyzvala, aby okamžitě odvolala výjimečný stav a propustila víc než 40 tisíc soudců, vojáků nebo učitelů, kteří skončili od července v celách.
Vážné obavy z vývoje situace v zemi má i Unie, kde se množí hlasy žádající ukončení roky se vlekoucích přístupových jednání s Ankarou.