V Turecku v noci na středu zatkli při zátahu na kruhy spojené s duchovním Fethullahem Gülenem přes tisíc lidí. Informoval o tom ministr vnitra Süleyman Soylu. Jde o jednu z nejrozsáhlejších policejních akcí proti Gülenovým přívržencům. Parlamentní shromáždění Rady Evropy kvůli zásahům v souvislosti s loňským pokusem o státní převrat, porušování lidských práv a obavám z posíleného vlivu prezidenta Erdogana umístilo Turecko na seznam sledovaných zemí.
Podle tureckého ministra vnitra byla akce zaměřena na síť, která pronikla do policejních sil a jíž se říká tajní imámové. „Dosud bylo v 72 provinciích zadrženo 1009 tajných imámů a operace pokračuje. Je to významný krok Turecké republiky,“ řekl ministr.
Do zátahu bylo nasazeno podle tureckého tisku 8500 policistů a agentů a na seznamu osob, které mají být zadrženy, je přes 3200 jmen. V Istanbulu byly vydány zatykače na 390 lidí a více než 170 z nich bylo zatčeno. Další velká skupina zadržených je ze západotureckého Izmiru. Podle policejní zprávy budou všichni zatčení převezeni do Ankary.
Rada Evropy Erdogana vyzvala k propuštění tisíců vězněných
Rada Evropy jen několik hodin předtím většinou 113 hlasů proti 45 vyzvala Ankaru k okamžitému ukončení výjimečného stavu a propuštění zajatých soudců, prokurátorů, akademiků a dalších, kteří skončili po pokusu o převrat za mřížemi.
47členná Rada Evropy je oddělená od orgánů Evropské unie, přesto její nynější krok bude zřejmě pro Turecko znamenat další překážku při snaze vstoupit do unijního společenství. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že rozhodnutí Rady neuznává.
EU má obavy z vývoje v Turecku
Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis řekl, že Evropská unie má po referendu v Turecku vážné obavy z vývoje situace v zemi, zároveň ale v řadě oblastí musí s Ankarou spolupracovat. „Jsme připraveni se angažovat a jednat s tureckými představiteli. Ale je na Turecku, aby vyjasnilo své záměry směrem k EU a přístupovému procesu,“ prohlásil.
Právě Erdogan v minulých týdnech turecký zájem pokračovat v přístupových rozhovorech opakovaně zpochybnil. EU s Tureckem o vstupu jedná už od roku 1987. Roky zamrzlá jednání se obnovila loni v důsledku dohody mezi Unií a Tureckem, která zastavila migrační tlak na takzvané balkánské trase.
Vývoj se ale opět zvrátil po nezdařeném pokusu o vojenský puč v zemi a tvrdé reakci Erdoganovy administrativy na něj. Ankaře se zatím nepodařilo ani dosáhnout na bezvízový styk s Unií, o který Turecko velmi stálo.
Po červencovém pokusu o převrat turecká vláda zahájila rozsáhlé čistky v armádě a státní správě, o práci tak přišlo přes 125 tisíc lidí, včetně soudců či učitelů. Zatčeno bylo na 40 tisíc lidí. Ve vazbě skončili i novináři a opoziční poslanci, jež vláda viní z podpory teroristické organizace, za kterou vláda označuje právě i Gülenovo hnutí.
Gülen popírá obvinění, která proti němu Turecko vzneslo. Žije v USA a Turecko zatím marně žádá Washington o jeho vydání.
