Zaměstnanci sedmdesáti nemocnic a dalších zdravotnických zařízení v třiceti myanmarských městech zahájili stávku. Protestují tím proti pondělnímu vojenskému převratu, při němž byla svržena a zadržena dosavadní šéfka vlády Do Aun Schan Su Ťij. Tamní policie také oznámila, že prohledala její dům, našla v něm nelegálně dovezené vysílačky a obvinila političku z porušení dovozního zákona.
Myanmarští lékaři zahájili protestní stávku, Su Ťij je obviněna z nelegálního dovozu vysílaček
3 minuty
Události: Su Ťij zůstane ve vazbě
Skupina v prohlášení uvedla, že armáda upřednostnila vlastní zájmy před zranitelnou populací, jež čelí těžkostem během pandemie covidu-19. Po nákaze koronavirem v 54milionovém Myanmaru od začátku pandemie zemřelo více než 3100 lidí, což patří k nejvyšším bilancím úmrtí v jihovýchodní Asii.
„Odmítáme poslouchat jakékoliv rozkazy od nelegitimního režimu, který prokázal, že nemá úctu k našim nebohým pacientům,“ uvedla protestní skupina v prohlášení.
Čtyři lékaři Reuters potvrdili, že přestali pracovat. Nechtěli ale být jmenováni. „Chci, aby se vojáci vrátili do svých kasáren, a proto my lékaři nepůjdeme do nemocnic,“ uvedl 29letý lékař v Rangúnu. Doplnil, že délka stávky bude záviset na situaci.
Myanmarští lékaři protestují
Do kampaně za občanskou neposlušnost se také zapojily studentské a mládežnické skupiny. Reuters se nepodařilo spojit s vládou s žádostí o komentář.
Vzdor se v Myanmaru projevuje hlavně na sociálních sítích. „Lidé nevyjdou do ulic protestovat. Vědí, že armáda má zbraně a postřílela by je. Zvolí jinou formu,“ říká prodavač novin z Rangúnu. Podle analytika Khin Zawa Wina zkušenosti naznačují, že se „něco semele“ během čtyř až pěti dnů, nebo celá věc vychladne.
Tamní armáda v noci na pondělí provedla vojenský převrat, zadržela nejvyšší politické vůdce, včetně šéfky vlády Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Svůj krok zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách. Národní liga pro demokracii (NLD) Su Ťij v nich získala absolutní většinu hlasů. Převrat odsoudila většina světa, i USA a Evropská unie včetně Česka.
Rusko a Čína zablokovaly odsouzení v Radě bezpečnosti OSN
V dosud největším protestu proti převratu obyvatelé největšího myanmarského města Rangúnu v úterý večer skandovali „zlo, odejdi“ a bouchali do kovových hrnců, což má podle místní tradice zahnat zlo či špatnou karmu.
Zvláštní zmocněnkyně OSN Christine Schranerová Burgenerová vyzvala Radu bezpečnosti, aby „vyslala společný jasný signál na podporu demokracie v Myanmaru“. Rada jedná o možném prohlášení, které by převrat odsoudilo a vyzvalo armádu, aby dodržovala lidská práva, respektovala právní stát a okamžitě propustila nezákonně zadržované, uvedli podle Reuters diplomaté. Takové prohlášení však v 15členné Radě vyžaduje konsenzus.
Diplomat z čínské mise při OSN řekl, že dospět ke shodě ohledně návrhu prohlášení bude obtížné. Uvedl přitom, že jakékoliv kroky by neměly vyvolat další eskalaci napětí či situaci dále zkomplikovat. Rusko a Čína v úterý společné prohlášení zablokovaly.
Čínské ministerstvo zahraničí odmítlo obvinění, že Peking puč v Myanmaru tiše podporoval. „Tyto teorie nejsou pravdivé. Jako přátelská sousední země si přejeme, aby všechny strany v Myanmaru vyřešily své neshody a zachovaly politickou a sociální stabilitu,“ řekl mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin.
Analytici pochybují, že generálové podnikli převrat, aniž by Peking informovali předem. Agentura Reuters připomněla, že čínský ministr zahraničí se minulý měsíc na návštěvě země setkal s tamními představiteli, včetně šéfa armády Min Aun Hlaina, který se při pondělním převratu chopil moci.
Americký prezident Joe Biden pohrozil myanmarským generálům obnovením sankcí. Šéf sboru náčelníků štábů americké armády Mark Milley se po převratu neúspěšně pokusil s tamní armádou spojit.
Su Ťij obviněna
Myanmarská policie ve středu oznámila, že prohledala dům Su Ťij a našla v něm nelegálně dovezené vysílačky. Obvinila ji proto z porušení dovozního zákona. Ve vazbě by měla zůstat do 15. února, dodala policie. Su Ťij je držena v metropoli Neipyijtu v domácím vězení.
Bývalý prezident Win Myin byl obviněn z porušení zákona týkajícího se zvládání katastrof v souvislosti s koronavirovou krizí. Myanmaru se až do září dařilo díky uzavřeným hranicím a dalším opatřením pandemii úspěšně čelit, poté se ale začal počet případů nákazy v zemi zvyšovat až na současných více než 140 600 a 3100 úmrtí, napsala agentura AP.
Lidskoprávní organizace obvinění označily za nepodložená. „Tato obvinění jsou směšná. Jedná se o absurdní kroky junty ve snaze legitimizovat nezákonné převzetí moci,“ řekl Charles Santiago, který má ve Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) na starosti lidská práva.
Agentura DPA napsala, že před oznámením zmíněných obvinění se objevilo na sociálních sítích množství nepotvrzených zpráv pozorovatelů, podle nichž by Su Ťij měla být souzena za velezradu, za niž může být v zemi udělen trest smrti nebo až 20 let vězení.
Vojenská junta stála v čele Myanmaru téměř půlstoletí, než ji před deseti lety vystřídala civilní vláda a zahájila demokratické reformy. Vůdci pondělního puče vytvořili v úterý jedenáctičlennou vládní radu v čele s armádním šéfem Min Aun Hlainem, která bude po dobu následujícího roku nejvyšším rozhodovacím orgánem v zemi.
Národní liga pro demokracii (NLD) oznámila, že její kanceláře se staly terčem razií a zmizely z nich dokumenty a počítače. Armáda převrat zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a na první schůzce nového vedení generál Min Aun Hlain slíbil zahájit vyšetřování nesrovnalostí.
