Myanmarská armáda v pondělí vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky, informovaly agentury Reuters a AFP. Vedení země se podle nich ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain. Výjimečný stav byl vyhlášen na rok. Zadržená Su Ťij vyzvala v prohlášení zveřejněném její stranou, aby lidé vojenský převrat nepřijali a protestovali. Podle agentury Kjódó se politička nyní nachází v domácím vězení ve městě Neipyijtu. Armáda rovněž oznámila změny v kabinetu.
Myanmarská armáda zadržela vládu a vyhlásila výjimečný stav
Horizont ČT24: Převrat v Myanmaru (zdroj: ČT24)
Armáda své kroky zdůvodnila údajnými podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. V pondělí se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu. Už minulý týden se ale objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta však ještě v sobotu odmítla, že by plánovala převrat.
Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na pondělí agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se ho agentuře Reuters nepodařilo kontaktovat.
GALERIE
Armáda v Myanmaru převzala moc. Během převratu byl zadržen prezident Win Myin a státní kancléřka Aun Schan Su Ťij
Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení. „Informací zevnitř je málo, ale zdá se, že k násilí, alespoň v prvních hodinách, nedocházelo. Bez signálu je státní televize, zavřely banky a lidé se narychlo snaží zásobovat potravinami,“ uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Nadále vysílá vojenská televizní stanice Myawaddy TV, která informovala o převzetí moci armádou. Moderátor odcitoval část armádou sepsané ústavy, která armádě umožňuje převzít kontrolu v době „nouzové situace v zemi“, uvedla agentura AP. Důvodem převzetí moci byla podle prohlášení „neschopnost vlády řešit stížnosti armády na volební podvody během listopadových voleb a neochota volby odložit kvůli koronavirové krizi.“
Kromě Su Ťij, prezidenta a dalších představitelů NLD byla zadžena i řada poslanců nově zvoleného parlamentu. Na Facebooku se objevilo video, na němž vojáci zřejmě zatýkají poslankyni Pa Pa Han a na záběrech její manžel prosí muže ve vojenských uniformách, zatímco se ho kolem krku drží plačící dítě.
Internetový zpravodajský server Irrawady News informoval, že armáda v časných ranních hodinách zadržela také celou řadu známých barmských osobností, mezi nimiž je filmař Min Tchin Ko Ko Ťi, spisovatel Maun Tha Čjou a několik vůdců studentských prodemokratických protestů z roku 1988.
Rezidence členů parlamentu v barmském hlavním městě střeží bezpečnostní síly, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva poslance barmského parlamentu. Vojenské nákladní automobily zablokovaly východy z komplexu, kde jsou ubytováni poslanci během zasedání parlamentu. Ti, kdo jsou uvnitř, nemají dovoleno odejít.
Myanmarská armáda zadržela vládu a vyhlásila výjimečný stav (zdroj: ČT24)
„Mezi zadrženými jsou aktivisté, kteří by mohli ovlivňovat eventuální protesty občanů,“ potvrdila ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe. „Momentálně lidé zůstávají doma a snaží se na provokace nereagovat. Bohužel v ulicích města Rangún provokatéři jsou, stejně jako tanky a vojáci a kdyby náhodou občané reagovali, může nastat krveprolití,“ dodala ředitelka.
Doplnila, že se nepředpokládá, že by zadržené Su Ťij nebo prezidentovi hrozilo fyzické nebezpečí. „Zatím ale nevíme, kde přesně je drží. A někteří kolegové dokonce říkají, že už se vrátili domů, tedy do hlavního Neipyijta, kde oba sídlí, není to ale ověřená informace,“ dodala s tím, že někteří poslanci, kteří byli nad ránem zadženi, byli už kolem poledne propuštěni.
Lidé se zásobí jídlem a penězi
Lidé zaplavili tržiště v Rangúnu, aby se zásobili jídlem a dalšími základními potřebami, zatímco jiní vytvořili dlouhé fronty před bankomaty, aby si vybrali hotovost. Někteří začali sundávat červené vlajky NLD, kterými měli ozdobené domy a podniky.
Stoupenci armády projíždějí ulicemi Rangúnu a mávají z dodávek národními vlajkami, aby oslavili převrat proti demokraticky zvolené vládě, napsala agentura Reuters. Na jiných místech je ale nálada obyvatel prodchnutá strachem, hněvem a frustrací. „Jsem naštvaný. Nechci vojenskou vládu,“ řekl v Rangúnu 32letý obchodní ředitel. „Chovají se jako za diktatury. Všichni víme, pro koho jsme hlasovali,“ dodal.
„Měli jsme zákonné volby. Lidé hlasovali pro ty, koho chtěli zvolit,“ řekl další z místních obyvatel. „Teď už nemáme žádnou právní ochranu. Cítíme se nejistí a máme strach.“
Ani v ulicích Rangúnu, ani v administrativním hlavním městě Neipyijto se zatím navzdory nespokojenosti části obyvatel neobjevily žádné známky protestů proti armádě. „Naše země byla jako pták, který se právě učil létat,“ řekl studentský aktivista Si Thu Tchun. „Teď nám armáda zlomila křídla,“ dodal.
Myanmarské banky se dohodly, že dočasně zruší veškeré finanční služby kvůli špatnému internetovému spojení, uvedl v prohlášení Svaz barmských bankéřů. Banky si k tomuto kroku vyžádají svolení centrální banky a budou informovat, kdy hodlají služby znovu rozběhnout, uvádí se dále v prohlášení.
Su Ťij: Protestujte
Su Ťij vyzvala v prohlášení, které zveřejnila NLD, že by lidé neměli přijmout vojenský převrat a měli by proti němu protestovat, informovala agentura Reuters. K protestu proti převratu se připojili také představitelé rohingských uprchlíků v sousedním Bangladéši.
NLD zveřejnila prohlášení na své oficiální stránce na Facebooku a uvedla, že tento apel Su Ťij napsala ještě před vojenským převratem vzhledem k spekulacím o chystajícím se puči. „Kroky provedené armádou jsou činy s cílem uvrhnout zemi zpět do diktatury,“ uvádí se v prohlášení, pod nímž je jméno, ale nikoli podpis. „Vyzývám obyvatele, aby to nepřijali, aby reagovali a bezvýhradně protestovali proti převratu provedenému armádou.“
Prohlášení vydal předseda strany Win Chtein, který v rukou psané poznámce pod ním potvrzuje autenticitu. „Na vlastní život přísahám, že tato prosba adresovaná lidu je skutečným prohlášením Do Aun Schan Su Ťij,“ napsal Win Chtein, s nímž se agentuře Reuters nepodařilo spojit.
Svržení demokraticky zvolené vlády odsoudili také rohingští uprchlíci v Bangladéši, kam se příslušníci této převážně muslimské menšiny uchýlili kvůli násilí ve svém domovském Arakanském státě, jenž je součástí Myanmaru. „My, rohingská komunita, ostře odsuzujeme ohavný pokus zabít demokracii,“ řekl agentuře Reuters v telefonickém rozhovoru představitel Rohingů Dil Muhammad. „Vyzýváme mezinárodní komunitu, aby se do věci vložila a obnovila demokracii za jakoukoli cenu,“ dodal.
Volby
V listopadových volbách získala většinu v myanmarském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla zemi pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.
V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, má armáda stále velkou moc. Mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.
Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistický Myanmar označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.
Kvůli Rohingům čelí Su Ťij kritice dlouhodobě
Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes sedm set tisíc příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům nezabránila, čelila kritice i Su Ťij.
Nyní pětasedmdesátiletá politička si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel.
Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.
Převrat odsoudila řada zemí i OSN
Česko, stejně jako řada dalších zemí, vojenský převrat v Myanmaru odsoudilo. Zároveň vyjádřilo podporu legitimnímu vedení země a vyzvalo k okamžitému propuštění zadržených a k respektu výsledků listopadových parlamentních voleb, jak uvedlo na Twitteru ministerstvo zahraničních věcí.
Předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) s politováním konstatoval, že pokus o nastavení standardního politického režimu v Myanmaru opět skončil téměř rychleji, než začal. „Jedinou cestou ze strany mezinárodního společenství je neuznání nové moci jako oficiálních představitelů státu,“ uvedl.
Podle místopředsedy zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) se situace v zemi zhoršila loni při tažení proti Rohingům. Oslabila tím role Su Ťij na mezinárodním poli a toho podle něj využila armáda. „Mezinárodní společenství by mělo vyvinout ten největší možný tlak na propuštění nezákonně uvězněných a stažení barmské armády,“ poznamenal.
Ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, který se Su Ťij v minulosti jednal, řekl, že vojenský převrat je krokem zpátky. Ukazuje podle něj, jakou roli stále armáda v barmské situaci má. „Také to, myslím, do jisté míry vysvětluje, proč se Su Ťij v minulosti chovala někdy tak opatrně a byla kritizována za to, že nevystupuje odvážně nebo veřejně k situaci Rohingů,“ poznamenal.
Každý, kdo v Barmě byl a mluvil se, podle něj pochopil, po jak „tenoučkém laně“ kráčí. „Myslím, že je symptomatické, že proti převratu neprotestovala jenom paní Su Ťij a její strana, ale právě také představitelé rohingských organizací, které mají sídlo v Bangladéši,“ doplnil.
K okamžitému propuštění všech, kdo se v důsledku posledních událostí ocitli v zajetí, vyzvala také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, napsal Reuters. „Důrazně odsuzuji převrat v Barmě (Myanmaru). Fungování legitimní občanské vlády musí být obnoveno v souladu s ústavou země a listopadovými volbami. Vyzývám k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění zadržených,“ napsala von der Leyenová na Twitteru.
Propuštění Su Ťij i dalších civilních představitelů požaduje také britský premiér Boris Johnson. K respektování volebních výsledků v zemi vyzvali i předseda Evropské rady Charles Michel či francouzská vláda.
„Zatčení Aun Schan Su Ťij a dalších politiků je extrémně alarmující,“ uvedla regionální zástupkyně organizace Amnesty International (AI) Ming Juová. Odsoudila také vypnutí telefonního a internetového spojení, navíc v době, kdy země také bojuje s epidemií covidu-19.
Zadržení šéfky nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij a dalších myanmarských politiků kritizoval i generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí Stéphane Dujarric uvedl, že takový vývoj je vážnou ranou demokratickým reformám v zemi, a vyzval velení myanarské armády, aby respektovalo vůli tamního lidu a lidská práva a základní svobody.
Japonsko pak apelovalo na Myanmar, aby nepřerušoval demokratický vývoj v zemi. „Je důležité, aby příslušné strany vyřešily situaci pokojně dialogem a v souladu s demokratickým procesem,“ uvedl hlavní tajemník japonské vlády Kacunobu Kató.
Podobně se vyjádřilo i singapurské ministerstvo zahraničí, které rovněž vyzvalo k dialogu a pokojnému řešení situace, stejně jako Indie. Indonésie pak vyzvala všechny strany v Myanmaru, aby se držely demokratických principů a ústavní vlády. „Všechny volební rozpory by měly být vyřešeny v souladu s existujícími právními mechanismy,“ uvedlo v prohlášení indonéské ministerstvo zahraničí.
Thajsko naopak označilo převrat ze „interní věc“ Myanmaru. Ve stejném smyslu se vyjádřily i Filipíny, které mají větší obavu o bezpečí svých obyvatel v Myanmaru, než o samotné dění v zemi. „Události v Barmě (Myanmaru) jsou vnitřní záležitostí, do které se nebudeme vměšovat,“ uvedl mluvčí prezidentského úřadu.
Biden pohrozil obnovením sankcí
Americký prezident Joe Biden vyzval barmskou armádu, aby okamžitě předala moc, a pohrozil zemi obnovením sankcí. „To, že armáda převzala v Barmě moc, zadržení Su Ťij a dalších představitelů a vyhlášení výjimečného stavu je útokem na přechod k demokracii a právnímu řádu,“ uvedl v prohlášení Biden.
„V demokracii by síla nikdy neměla převážit nad vůlí národa ani usilovat o změnu volebního výsledku. Barmský národ téměř deset let pracuje na zavedení voleb, ustavení civilní vlády a na mírovém předání moci. Tento vývoj by měl být respektován,“ stojí dále v prohlášení.
Joe Biden
Biden dodal, že USA zrušily protibarmské sankce, když země nastoupila cestu k demokracii, ale nebudou váhat s jejich obnovením. Situace „bude vyžadovat okamžité přehodnocení našeho sankčního zákona a pravomocí a pak budou následovat náležité kroky. USA budou hájit demokracii, kdekoli bude ohrožena,“ dodal americký prezident.
Před ním už ministr zahraničí Antony Blinken vyzval barmskou armádu, aby propustila zatčené představitele občanské společnosti a respektovala vůli Barmánců vyjádřenou ve výsledcích voleb z 8. listopadu. Volby vyhrála Národní liga pro demokracii, již vede Su Ťij, ale armáda ligu viní z volebních podvodů.